Další šťastný den

Dává smysl, že to je debut mladého režiséra, protože to je nesebevědomé a nekonzistentní v přístupu k formě i sdělení. Na druhou stranu vůbec nerozumím, proč to nakonec vypadá, jak to vypadá. Dojemná hudba? Neautorský přístup k inscenování většiny postav? Mrzí mě to, protože na jisté úrovni jsem se s tím spojila a potenciál tam vidím. --- Wow, byla jsem tehdy celkem krutá. Dnes jsem se dívala znova a srdce mi jistojistě pookřálo. (8.3.2022) (30.10.2013)

K čertu s afektovanými Američany a jejich debilními představami o průběhu slavnostních událostí. Mrzí mě každá vteřina, kterou jsem touhle kravinou ztratil. Jsou tu body ze života (svatba dětí rozvedených párů může být pikantní záležitostí ve vztazích), a jedna neurotická kráva, cynickej feťák a impozantní svatební vylévaní srdcí a zdravice s mikrofonem v ruce snad nejsou univerzální reflexí slavnostních chvil průměrné americké rodiny, takhle Same Levinsonem ve scénáři poskládané a zrežírované je to však hrozná trizna, které vám "naprosto upřímně a srdečně" radím se vyhnout____Demi, je pravda, že jsi byla striptérka a děvka, když tě můj táta poznal? (05.12.2011)

Jasně proč nenatočit film ,kde jde jasně vidět ,že Ellen Barkin je minimálně po desti plastikách. A proč nenatočit film ,kde na pohled sympatická Demi Moore hraje mrchu číslo jedna. A proč taky nenatočit film ,kde je na jednom místě dvacet nenormálně jednajcích lidí u kterých když to vidíme děkujem samému pánu bohu za svoji rodinu a za to jak je "normální". Možná je až strašidlné ,že v tomto snímku se mi zdáli nejsympatičtější psychicky narušený ,drogově závislý Elliot a sebepoškozujcí se Alice. I když jsem se chvílemi chytala za hlavu a nechápala jednání některých postav ,tak jsem se u filmu příjemně odreagovala. (04.12.2013)

Příběh zpočátku vypadající jako komedie o potrhlé rodině se během několika minut změní v hořké psychodrama s prvky humoru. Snad každá rodina má nějakého kostlivce ve skříni, ale zde zde je jich až příliš. Filmem se prolíná téma neporozumění napříč generacemi. Středem většiny osudů a utrpení je žena ve zralém věku, Lynn, rozvedená matka čtyř dětí, z nichž každé je nějakým způsobem poznamenané životem nefungující rodiny. Lynn si klade otázku, zda je společným jmenovatelem a viníkem ona sama či něco jiného, někdo jiný. Velkým oživením je postava Elliota, který svým "darem" co na srdci , to na jazyku, ostrým vhledem do situací spojenou s nezralostí a cynismem dospívajícího kluka, má schopnost vtipně, někdy spíš hořce glosovat každodenní situace. Elliota ztvárnil Ezra Miller, více známý z filmu Musíme si promluvit o Kevinovi, zde však v mnohem nejednoznačnější roli a rozhodně více umožňující předvést jeho herecký talent. Elliot má ve filmu trpět Tourettovým syndromem, ale spíše působí dojmem dnes dobře známé ADHD. Snímek je pro mě obrovským a příjemným překvapením. Za nenápadným hořko-sladkým humorem s prvky sarkasmu se skrývá dramatický skvost, příliš komplikovaný na to, aby oslovil většinové publikum. Forma je možná trochu překombinovaná a přehnaná, ale na mě to fungovalo dokonale. Jedná se o dokonalé zobrazení skrytého každodenního pekla, které se odehrává v možná v dnešní době už průměrné rodině a v myslích jejích členů. A jak z toho ven či jak se z toho nezbláznit? Odpověď se možná skrývá v tomto filmu. (26.11.2013)

Tento film mohl být hodně dobré a hutné drama z prostředí americké svatby, která však funguje spíše jako pozadí, zatímco se do popředí dostávají rodinné problémy, staré křivdy a šrámy, avšak ve výsledku jde o průměrný film, který zrovna nesklidil velký ohlas, čemuž se na jednu stranu vůbec nedivím. Tak proč ty krásné a solidní tři hvězdy?! Především za herecký výkon Ezry Millera, kterému role nahnutých mladíků, stojících na okraji propasti, prostě sedí a vedle toho rovněž za Ellen Burstyn a George Kennedyho, kteří i přes svůj věk umí hrát mnohem lépe než ostatní mladší aktéři z ansámblu. Ellen Barkin na mě působila až příliš afektovaně, podobně i Demi Moore, což je vedle jejich "bakelitové" vizáže spojuje. A nesmím opomenout úžasnou hudbu Ólafura Arnaldse, která svým melancholickým vyzněním podtrhla dramatické vyznění mnoha scén. Zkrátka film, ve kterém je moc velká koncentrace psychicky narušených postav, což mu na jednu stranu místy hodně škodí. (18.01.2013)