Vše pro dobro světa a Nošovic

Zdařilý dokument vedle hlavního tématu: půda obdělávaná po generace versus průmyslová zóna nastoluje i řadu dalších otázek, z nichž nejvíc mě zaujalo pracovní peklo, které montérům nedělá ani tak vzdálené korejské vedení jako spíše jeho horliví tuzemští poskoci, a tlak "ekonomické totality", jež nutí dělat lidi věci, které jdou proti jejich přesvědčení (epizodka s partou "stávkokazů"). Zdálo se mi to, nebo byl film stejně jako v případě Českého míru pro televizní vysílání prostříhán? (21.10.2011)

O trochu slabší než dosavadní počiny Klusáka-Remundy, spíše jde o mozaiku různorodých názorů, událostí a absurdností kolem továrny v Nošovicích bez jakékoliv chronologie či vývoje. Ani situace nejsou tak vděčné jak jsem očekával - zcela chybí počátek celé situace a pohled na rozjitřené společenství ve vesnici, jen na začátku se objeví jisté informativní zmínky. Postoj vesnice k továrnímu kolosu je spíše náznakový a autor se spíše zaměřuje na problémy zaměstnanců, jež ani nepochází z Nošovic, na veselou práci na zapleveleném zelném poli, exkurzi vesničanů do továrny, která není příležitostí k žádné konfrontaci, jen k vyslechnutí zcestných průpovídek starších žen. Film jako by měl obroušené hrany a nesnažil se riskantně tnout do živého, jak tomu bylo předtím - že by k tomu Klusák přeci jen potřeboval Remundu? Každopádně reklama na zelí po závěrečných titulkách strčí do kapsy i videoklip z Českého míru, a zajišťuje filmu napevno čtvrtou hvězdu. (29.10.2010)

Dokument, který se pro svoji nedostatečnou informační hodnotu snad ani dokumentem nazývat nedá. Autoři se snaží zmapovat dopady továrny Hyundai, pro kterou plně platí označení katedrála v poušti, na prostředí a obyvatelstvo Nošovic. Přestože je ve filmu i několik zajímavých okamžiků (především příběh oponujícího zaměstnance, včetně šokujícího vyhrožování režisérovi, pokud do dokumentu zařadí rozhovory se zmíněným zaměstnancem), celkově film není moc zajímavý ani zábavný, je ale plný režisérských postupů plných kýče a klišé. Vít Klusák je takový český Michael Moore, a to v dobrém i špatném. Film představuje mnohdy opomíjené aspekty známých a významných témat. Na druhou stranu ale hraje na city místo, aby představoval fakta, je zatraceně hodně jednostranný a přizpůsobuje zpracování tématu vlastnímu pohledu autorů na svět. Na závěr mám chuť film zhodnotit parafrází hodnocení zaměstnání v továrně Hyundai: Člověk musí být 100% v zápřahu. Když nemá žádný úkol, musí dělat, že něco dělá :-) (03.07.2012)

Pro mě osobně trochu nuda. Zatímco starší "Český sen" na mě zapůsobil jako zjevení a stále ho považuji za nejoriginálnější český dokument vzniklý po r. 2000, příběh nošovické automobilky mě dvakrát neoslovil. Je to dokument poměrně málomluvný a zaměřený spíše na detaily, jakýkoli autorský komentář či vysvětlující voiceover zcela chybí, dokument tak sází na to, že úsudek si divák vytvoří sám. Veden je k tomu spíše nenásilnou cestou - míra manipulace s realitou mi zde přišla v rámci tolerance v pořádku (ostatně požadavek na 100% objektivitu dokumentů je čirou utopií a na všech dokumentech si cením právě subjektivního pohledu tvůrců). A pokud už v dokumentu někdo mluví, pak většinou sděluje nějaké banality, často pronášené zdánlivě mimo záznam; s tím, že sem tam probleskne to, kam Klusák své postavy tlačí a oni zcela předvídatelně říkají to, co se tak nějak očekává. Řekněme si to ostatně na rovinu: to, že se na úrodné zemědělské půdě postaví fabrika, je zločin VŽDY, v tomto směru nesděluje Klusák ani nic objevného. Podobně jako u jeho zaměření na mizerné pracovní postavení zaměstnanců automobilky, které ale opět není ničím, co by mohlo někoho překvapit - to, že se s nekvalifikovanou pracovní silou ve velkých korporacích vyjebává, je známým faktem, a bral si to na paškál už Chaplin ve své Moderní době. Nejpřínosnější mi tak tento dokument přišel ve chvílích, kdy nechával promlouvat obyčejné místní domorodce, kteří nechali trochu nahlédnout do zákulisí toho monstrózního spektáklu, který běžný člověk znal jen z televizních zpráv. Že bude zákulisí tak trochu špína (anonymní vyděračské dopisy, nízké platy zaměstnanců...) je přece jasné každému, kdo ví, že KAŽDÉ zákulisí je nevábné, a diváci by do jeho obscénních zákoutí neměli strkat svůj nos, jinak si pokazí svůj dojem z představení. A tím jsou zde nová nablýskaná auta a o ty zde jde až v první řadě. Žijeme ve světě, který je auty posedlý a který je na nich do velké míry postavený - gesto kritiky tohoto systému tak sice na mě působí sympaticky, ale v posledku u mě stejně vyznívá naprázdno, přičtu-li k němu navíc soukromou diváckou nudu ze záběrů typu "hlavní záporňák - mluvčí automobilky - zalévá na okně svoje masožravky". Slabé 3 hvězdy. (20.10.2011)

Až díky tomuto dílu jsem se setkal s tvorbou Víta Klusáka. A velice se těším, až se vydám v jeho filmografii proti proudu, poněvadž jeho rukopis se mi dosti zamlouvá. Víte, já si už moc nevybavuji pocity, které jsem měl tenkrát, když byla kauza Nošovice aktuální. Za to mám tušení, že pocity z tohoto dokumentu ve mně přetrvají dlouhou dobu. Nedokáži se vžít do situace lidí, kteří přišli o své pole. Ani do lidí, kteří jej přišli vyplenit. Ale dovedu pojmenovat, co jsem na vlastní oči viděl. A sice záplavu lidské směšnosti, kterou reprezentovalo několik týmů. V prvé řadě samotná automobilka, jejíž reklamní prezentaci vyhlašuji za úlet roku. Hesla typu "děláme vše pro dobro světa" anebo "usilujeme o celosvětový mír" mi znějí infantilně, až ryze imbecilně. Není se pak čemu divit, když takový koncern zastupuje člověk, jehož výrobní kvalita by na stupnici od jedné do deseti, kdy jednička znamená nejlepší hodnotu a desítka nejhorší, s přehledem překročila dvacítku. Jak brilantně byly vykresleny kontrasty mezi světem ohraničeným železným plotem a vesnickým životem v Nošovicích! Ovšem, i v nošovickém týmu lze nalézt pár taktických nejasností. Určitým jedincům byla doslova sebrána půda pod nohama, přesto se vydali na exkurzi po automobilce, přijmuli dárek, zatleskali a potřásli pravicí zástupci zla, které vtrhlo do jejich světa. Opět krásně ukázáno na jisté výhradně lidské charakterní vlasnosti. No a konečně; rád bych se mírně opřel i do samotných tvůrců. Zajímalo by mě, zda mají čisté svědomí. Zda by na otázku "byli jste úmyslně senzace chtiví a ovlivnili ve prospěch vašeho filmu osud určitých lidí záměrně?" odpověděli ano či ne. V každém případě však uznávám tento dokument velmi přínosným naší společnosti. Ono v něm nejde jen o automobilku na poli u Nošovic. Leč dotýká se všeobecných principů, které někde fungují a jinde zase nefungují. Zajímalo by mě, jak bych se choval já v roli nošovických. (Nikoliv to, jak bych se choval jako kdokoliv spojený s automobilkou. Předpokládám totiž, že moje postoje mi umožní se podobným zoologickým zahradám vyhnout) Zároveň však upřímně doufám, že se to nikdy nedovím. Jen nerad bych zažil přistání mimozemsťanů na poli za domem... (21.02.2011)