Režie:
Jiří TrnkaHudba:
Václav TrojanHrají:
Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Václav Vydra st., Karel Höger, Otomar Krejča st.Obsahy(1)
Jiří Trnka patří k zakladatelům nejen české, ale světové animované tvorby. Loutkový film Staré pověsti české vychází částečně z Jiráskovy předlohy, ovšem významně rozšířenou o původní historický Kosmův pramen a v moderním výkladu přijal interpretaci Vladislava Vančury s jeho pronikavou básnivostí. Film i dnes uchvacuje scénickou šíří i režijním a výtvarným pojetím, které přes drobnost loutek dokáže představit hrdinské eposy české mytologie v celé její monumentalitě. Zcela nové je výtvarné zpracování loutkových typů, postavy musely přesvědčivě vyjádřit heroického ducha daného tématu. Film Staré pověsti české se těšil velkému mezinárodnímu ohlasu a získal mnohá zahraniční i domácí ocenění. (Studio Trnka)
(více)Recenze (93)
Naše minulost byla opravdu hodně hodně temná. Z naprosté psychedelie a chaosu vzešly národové slovanští, zejména pak kmen Čechův. Hudební doprovod vrhá diváka do temných vod beznaděje i mystiky a je to opravdu drsné (i když některým to může přijít i k smíchu). Lucká válka je samozřejmě vrcholem filmu. V každém případě je to velmi odvážné zpracování, rozhodně jen pro dospělé. Zlatý fond české kinematografie. ()
Technicky vypiplaný, ale dějově tak moc plytký, že jsem u toho usínal. K čemu je přesné odvyprávění Jiráska, když většina příběhu je vizuálně tak rozmělněná, až mě to nudilo. Tím bohužel utrpěl i můj výsledný dojem z tohoto vskutku technicky luxusního díla. Jenže bohužel bez dobře napsané hlavní postavy (těch je zde ale více) není dobrý děj a z toho důvodu snižuji hodnocení o dvě slunce. 70% ()
Animovaný skvost, nad nímž moje zarytě vlastenecké srdéčko plesá především ze dvou důvodů: Že máme tak bohatou a krásnou mytologii, o které se může spoustě takzvaných "mocnějších" národů zdát jen v horečkách, a že u nás tvořili tak výjimeční lidé, jako právě Jiří Trnka (o Jiráskovi nemluvě). Nádhera. ()
Jiří Trnka byl filmařská osobnost světového významu, důkazem budiž i spousta mezinárodních a festivalových ocenění tohoto filmu. Je tu zjevná inspirace dílem Josefa Mánese a Mikoláše Alše, ale přitom zůstal Trnka svůj, plný obrazové fantazie. Tím, že celé to vyprávění pojal velmi poeticky, je možná trošku zkratkovité, ale to mi na zážitku neubralo. Přitom je film oproštěn od přílišného patosu, přestože doba a pojaté téma k tomu svádělo. Obraz je, jak je u Trnky zvykem, velmi dynamický – kamera často mění úhly pohledu, krouží, pluje libovolnými stranami, zoomuje a Trnka se nevyhýbá ani masovým scénám, což muselo být realizačně velmi náročné. Co do imaginace byl Trnka srovnatelný snad jen s Karlem Zemanem, či Břetislavem Pojarem a v této souvislosti mě napadá – kdypak se u nás dočkáme DVD edic jeho díla? Stejně jako donedávna u Zemana, i tady mají naši distributoři velký dluh, či spíše nezájem. Ale co se divím, v zemi, kdy během pár týdnů přijde 600 tisíc lidí na Babovřesky, pravdaže… ()
Občas mi na zdejších stránkách příjde, že když člověk nehodnotí jisté takřka netknutelné filmy (látky) nadprůměrně, může se tím v očích většiny snadno dostat do role.. ignoranta. Nicméně. Atmosféra filmu mi přišla vzácně magická. Taky mě často až zarazilo jak skvěle loutky hrají - jejich gestikulace a vzájemná souhra. Ovšem v samotném vyprávění jsem se místy přímo ztrácel... mohl bych možná brečet nad tím, že nemám řádně načteno, a můžu si za to sám. Ale omlouvá to tu do sebe zahleděnou, ve výsledku nudnou akademickou přednášku? ()
Galerie (21)
Photo © NFA
Reklama