Televizní hra prozaičky Hermíny Frankové z roku 1988 vypráví o osamělém důchodci na sklonku života, věčném furiantovi a milovníkovi života, který odmítá vzdát zápas o zachování lidské důstojnosti. (oficiální text distributora)
Tento snímek vznikl v roce 1988. Tedy těsně před politickým zvratem v naší republice. Uvolněnější předrevoluční doba již umožňovala ve společnosti všelis co kritizovat , mimo jiné i způsoby, které ke starým lidem vstřícné v žádném případě nebyly. Mezi ně se řadí i nucené "vykořeňování" starých lidí z domů a míst, kde se narodili a kde chtěli i zemřít. Ve snaze získat jejich často atraktivní stavební místa se jich snažili rodinní příslušníci či mnozí jiní zbavit tím, že je nuceně proti jejich vůli odkládali na oddělení pro dlouhodobě nemocné, přestože tito lidé často byli ještě soběstační a se zdravým rozumem. Kéž by dnes byla situace rozdílná, a v dnešní politice byli lidé tak rozumní a ohleduplní, jako byla postava člena vedení obce, kterou dobře ztvárnil Pavel Zedníček. Moc bych si to přál. O vynikajícím hereckém výkonu Zdeňka Martínka snad není třeba psát. Tento film je totiž sólem pro velkého herce.(18.10.2010)