Obsah
-
Na konci května roku 2008 měla v pražském Divadle Archa světovou premiéru zatím poslední hra Václava Havla Odcházení. Byla očekávána s velikým zájmem a netrpělivostí. Hlavní role odcházejícího kancléře Riegera se zhostil Jan Tříska, text inscenoval jeden z nejvýznamnějších českých režisérů David Radok. Před vyprodaným hledištěm se zde Odcházení hrálo dva roky. Záznam České televize pak vznikl v závěru života inscenace, na dvou z několika posledních představení. Nejen pro fakt novosti textu Václava Havla, pro zájem divadel u nás i ve světě, ale také pro kvality pražské inscenace se z Odcházení stal fenomén první dekády českého divadla v novém století. (oficiální text distributora)
Na konci května roku 2008 měla v pražském Divadle Archa světovou premiéru zatím poslední hra Václava Havla Odcházení. Byla očekávána s velikým zájmem a netrpělivostí. Hlavní role odcházejícího kancléře Riegera se zhostil Jan Tříska, text inscenoval jeden z nejvýznamnějších českých režisérů David Radok. Před vyprodaným hledištěm se zde Odcházení hrálo dva roky. Záznam České televize pak vznikl v závěru života inscenace, na dvou z několika posledních představení. Nejen pro fakt novosti textu Václava Havla, pro zájem divadel u nás i ve světě, ale také pro kvality pražské inscenace se z Odcházení stal fenomén první dekády českého divadla v novém století. Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
Tosim
Absurdní divadlo zřejmě nebude tak úplně pro mě...i když miluju Ionescovu Plešatou zpěvačku, v kusech podobného druhu, víc, než u jiných, je potřeba co nejtěsnější spojení s divákem. Což se u mě nepodařilo moc. 70%.(23.11.2010)
-
Vodnářka
Téma odchodů, opouštění, stárnutí, změn a nepochopení ve vlastní rodině bylo v historii zpracovávané už tolikrát, Havel na něj ovšem pohlíží trochu jinak, sebeironicky, jakoby s přiznáním, že se s těmito věcmi nedokáže smířit, ale proč by si z toho dělal hlavu. Svými odkazy na Višňový sad nebo Krále Leara, využívání sadu k pouhému odstranění postav z jeviště nebo nesmyslnou shakespearovskou bouří, v podstatě přiznává, že už tu byli lepší, kdo tahle témata zpracovávali. A ve svých komentářích, připomínající Brechtovy vstupy do představení, zase ukazuje své spisovatelské neřesti a problémy. Tempo je stejné jako u ostatních Havlových her, nikam se nespěchá, atmosféra se musí pořádně prožít a všechno podrobně prořešit. Pokud přistoupíme na jeho hru a vžijeme se do jeho suchého až absurdního humoru, čeká nás zábavná a zároveň dost filozofická 'dvouhodinovka'. Samotné zpracování Davida Radoka má i přes pár svých much spoustu výborných nápadů a ve srovnání s představením Klicperova divadla z Hradce Králové, kterou jsem měla asi před rokem možnost vidět, zapadá divadlo Archa do Havlova světa mnohem přirozeněji.(24.10.2010)
-
Aky
Drama, ať již absurdní, experimentální nebo jakéhokoliv jiného přívlastku, by mělo být podle mne především drama. Zde se však autor evidentně pitvá především sám v sobě, čemuž hojně napomáhají jeho osobní vstupy odkudsi z božských výšin, v nichž komentuje svůj těžký úděl v procesu vzniku téhle hry. Několik hezkých postřehů a myšlenek, (mnohokrát, až nemírně, opakovaných) a Jan Tříska. Bez těchto dvou by moc nezbylo.(28.10.2010)
-
willow666
Ač nejsem vůbec fanoušek Havla, tahle hra předčila veškerá má očekávání. Zajímavé myšlenky, skvělé herecké výkony a smutná absurdita, která je možná reálnější než kdejaká realistická hra. A patos? Co jiného víc patří do divadla?(22.5.2011)
-
honajz
Hodně keců o všem, co všichni víme a s čím se denodenně setkáváme. Závěrečná myšlenka - lidé se mění, blbost zůstává, je snad také všem už jasná. Havlovy vstupy do hry ve stylu Brechta zbytečné. Nahota na jevišti zbytečná. Přehnaný patos, před kterým sám autor varuje, nudný, stejně tak přehrávání herců. Pár dobrých dialogů. Velmi slabá druhá polovina. Dobrá divadelní režie a výprava včetně "zatmění" scény ve druhé části..(4.11.2010)
-
slunicko2
Mírně zrychlené divadelní hrátky aneb Jak se stát poradcem svého poradce. 1) Havel si v shakespearoidní parafrázi na Višňový sad zachovává svůj laskavý i břitký humor i nespornou intelektuální kapacitu, ale má to háček. Tomu intelektuálnímu tlachání chybí koule. Inu, chvílemi je cítit autorův věk i jakási únava životem, a to přes sebeironický nadhled, který je hře vlastní. 2) Autor v jednom ze vstupů do děje mluví o tom, že se chystá mírné zrychlení v další části. Opravdu k němu došlo, bohužel až po přestávce, kterou jsem jako divák poněkud zdrchaný únavně pronudělou první polovinou nutně potřeboval. 3) Hru jsem sledoval z televizního záznamu. Profesionální dojem z nastudování silně kazil nezvládnutý zvuk klapajících bot po dřevěné podlaze tvořící v některých chvílích dominantní vjem. 4) Jo a víte, co jsem pil na koktejlu u Molotova?(30.10.2010)
-
sator
30 minut po začátku se nudím... nudím... nudím...(23.10.2010)
-
Bohemák
Krásná a trochu smutná hra. Doufám, že si Václav Havel troufne brzy na další. Vynikající herecké výkony.(26.10.2010)
-
arcticsky
Velice sžíravá a absurdní politická satira. I když autorovi by se zaškatulkování "politická satira" asi nelíbilo.....(7.5.2011)
-
Gezi94
Pomalý rozjezd a jiné menší nedostatky přebily zajímavé myšlenky,vtipné momenty a hlavně úžasný herecký výkon Jana Třísky.(23.10.2010)
-
truby
Začátek byl opravdu nudný, na což sám autor hry upozorňoval ve svém vstupu. Na konec celkové pojetí hry , se všemi vstupy, rozhoverm uprostřed inscenace, bylo poměrně zajímavé a předčilo obsah hry. Uznání si zaslouží především herecký výkon Jana Třísky a samotný závěr.(23.10.2010)
-
Achab
Čechovův Višňový sad prostupuje celou hru, kde vykácení sadu, rozparcelování a rozprodání pozemku na výstavbu chat je zaměněno za výstavbu nákupního centra. Vlezlý bulvární deník Fuj nahlíží do (ne)odcházení exkancléře Riegera. Čechovův Lopachin tady vystupuje jako kancléřův náměstek Klein a trochu připomíná nástupnictví a haštěření V. Klause. Výborná Zuzana Stivínová a Jan Tříska.(23.10.2010)
-
PaRi
Velmi mě rušil diletantsky nasnímaný zvuk, který celou dobu zněl, jak z plechové garáže! To byl takový problém dát hercům mikroporty? Jinak mne tahle hra nijak nedatchla. Tříska je samozřejmě vynikající, ale vše bylo příliš teatrální. Jsem zvědavý na filmovou adaptaci v Havlovo režii. Mám ale pocit, že hra je mimo současnou realitu a je málo nadčasová.(23.10.2010)
-
quixote
Hra sama není ničím průlomová ani nijak zvlášť originální, nejzajímavější je na ní díky tomu především to, jak si pohrává s citacemi a odkazy na Čechova a Shakespeara a jak do ní promítl dramatik své osobní zkušenosti z dob v nejvyšší politice. Jím čtené poznámky jsou na začátku zábavné, ale později víceméně ruší a brzdí tempo. Jsou však dobře napsané, tak chápu, že byly v inscenaci použity. Záznam inscenace trpí technickými nedostatky (zvuk!!!), vinou kterých část replik nezazněla tak, jak měla, a představení tím ztrácí. Zajímavá scénografie, snad jen ten umělý déšť byl svou doslovností zbytečný. Za nejpozoruhodnější považuji herecké výkony – hlavně Třískův a Řezáčův, ženské postavy se už zdaleka tak dobře nepovedly. Radokova režie je kongeniální textu, její rytmus, práce se světlem a hudbou jsou nepochybně na vysoké úrovni. Nejvíc na mne zapůsobil bezprostřední závěr - jediné místo inscenace, které mělo parametry "události". Hodnocení: 3,5 hvězdy. (Nemůžu se stále ubránit dojmu, že kdyby tuto hru nenapsal zrovna TEN dramatik, nebyl by kolem ní ani zdaleka takový humbuk a asi by měla i nižší hodnocení tady).(25.10.2010)
-
Fifer
Tato hra je daleko slabším kouskem oproti třeba Zahr. slavnosti a jiným hrám. Je bohužel pravdou, že u většiny Halvových her, jsem byl fascinován nějakou novou myšlenkou, nečekaným podáním, tady jde spíše o chytré a místy vtipné myšlenky stárnoucího autora a politika. Přesto si myslím, že je hra dostatečně kvalitní na to, aby měla právo vzniknout. A je obdivuhodné, že Havel i v tomto věku píše tak, že to má stále cenu číst a dramatizovat. Mnoho autorů se v odbodbí důchodového věku už jen vykrádá. Dávám čtyři hvězdy už jenom kvůli věčným kritikům Havla, kteří se neustále snaží vytvořit dojem, že kdyby neměl kamarádíčky, nikdy by se jeho hry nehrály. I tato hra je usvědčuje ze lži a hlouposti. Nicméně pokud budou dávat někde v divadle Z.Slavnost, Audienci, Pokoušení, Vernisáž, nebo Ztíženou možnost soustředění, přece jen bych doporučil tato díla. (O některých esejích ani nemluvě)(24.1.2011)
-
Fracek
Abych zůstal věrný absurditě, přiznávám, že jsem skouknul jen do půlky, což je absurdní, neboť dvouletá dcera plakala, že chce koukat dál. Netoliko manželka, jež se zase až tak nebavila. Já jsem si zachoval odsup od absurdity, což způsobilo, že jsem ve hře zaznamenal nosné i komediální prvky "Takové normální rodinky" promíchávané s prvky absurdně pojatého dramatu. V podstatě není co vytknout, což je absurdní, protože to zase až takový úlet, jako byla Taková normální rodinka není a do absurdního dramatu zase tyto komediální prvky zasahují rušivě ... sice ne tak, že by se člověk přestal koukat, ale když kolem oken projede popelářský vůz, nějak není touha to vrátit ten kousek zpět, protože se zase až tak moc dramatického neděje a já se smál jen tomu, jak se prvoplánově smáli diváci (tenhle problém jsem v takové normální rodince neměl, tam jsem měl hubu přihlouple roztaženou neustále). Snaha autora vstupovat do hry je dána touhou "být viděn i když neviděn" a dostat z diváků více než jen prvoplánový chichot (na což autorovo ego samozřejmě čeká), což působí křečovitě i když to tak nějak odpovídá politické satiře, kde by se všichni rádi smáli, ale jejich předurčené role jim to nedovolí. Tady diváci můžou, sám autor jim to se svým vrozeným charizmatem vnucuje, ale je tu to ALE... k panu Třískovi snad jen tolik, že od té doby, co hrál v Záhadě hlavolamu hraje stále stejně, jak stejně už si musí divák určit sám. Dle mého je sice výborný herec, ale všechny jeho role tak nějak splývají do jedné, což je u tak výborného herce překvapivé. Jako by měl naučený jeden divadelní grif, kterého se stále drží, v některých filmech je to účelově dobré, jinde to působí jako křeč. Takže dva body, jeden ode mě za "laskavé" srdce pana Havla a jeden od dcery, která se chtěla koukat až do konce, což je v jejim věku absurdní. Název Odcházení je vtipný, neboť jak víme, pan Havel slíbil jen jedno presidentské volební období a nakonec došlo opravdu k tomu "Odcházení" ...(29.7.2011)
-
mr.filo
Víte co mi říkal Molotov na koktailu?(10.3.2012)
-
PetrJulian
Čekal jsem od Havla víc. Problém ale nemusí být u Havla, ale ve způsobu zpracování. Rádobyvtipné Havlovy komentáře, špatný zvuk, slabší druhá polovina... Nevím, no. Oproti paskvilovým moderním zpracováním klasiky jde ale jinak o solidní divadlo.(23.1.2011)
