Podzim Čejenů
-
Cheyenne Autumn
Western / Historický / Drama
USA, 1964, 165 min
Režie:
John FordHudba:
Alex NorthObsah
-
Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.
Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara. (oficiální text distributora) -
Po roce živoření v pouštních podmínkách rezervace v tzv. Indiánském teritoriu, kdy jich následkem hladu a nemocí tři čvrtiny zemřely, došla Čejenům trpělivost. Jedné noci na počátku září 1878 se nenápadně vytratili ze svého tábora a vydali se domů, do svých původních lovišť. Čekala je cesta dlouhá 1500 mil vedoucí velmi proměnlivým terénem, čekal je boj s hladem, žízní, s nepřízní počasí a samozřejmě i s americkou armádou, která se vydala po jejich stopě. I mezi bílými ale byli lidé, kteří měli pro Čejeny pochopení, a kterým jejich heroický pochod imponoval natolik, že si přáli, aby došli do cíle své pouti. (Historik)
Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kamera(11.3.2004)
-
Radyo
Trochu rozvleklý, ale jinak poměrně zajímavý snímek z divokého Západu.(25.7.2002)
-
T2
║Rozpočet $4,2milióna║ Vyznie to svojou minutážou ako moc dlhé, na ponúknutí skoro priamočiary dej o putovaní Čejenov za slobodou ale stále to dosahuje aspoň štandart slušnej priemernosti. Kde je občas miestami ponúknutý strhujúci dej z napätím, prípadne príde aj nejaká ta prestrelka. Trošku poteší aj malé odbehnutie od rozohraného príbehu s Indiánmi do Dodge City za Wyatt Earpom. /65%/(3.3.2009)
-
sud
Legendární indiánská epopej Johna Forda. Kdo by čekal Mayovku či "Posledního Mohykána", bude zklamán. "Podzim Čejenů" je vypodobněním (dalo by se snad i říct rekonstrukcí) skutečné příběhu o putování Čejenského kmene do své vlasti. S výjimkou stopáže (některé scény jsou podle mého zbytečné - např. ta s Wyattem Earpem působí jako z jiného filmu) se však nechá jenom chválit. Po technické stránce je film naprosto dokonalý. Kamera je na svoji dobu hodně barevná a záběry jsou (na dobu vzniku) nasnímány z netradičních úhlů. Po příběhové stránce, i když pomalejší, přesto bez výhrad. Postavy jsou skvěle živočišné a film je díky tomu naprosto nestranný. Skvělý Richard Widmark v jedné ze svých nejlepších rolí. "Podzim Čejenů" je skvělé epické westernové drama. Být o dvacet minut kratší, bylo by výborné. 80%.(1.3.2009)
-
petaspur
"I pes může jít kam chce, jen Čejen ne!" Dne 7. 9. 1878 Čejenové pochopili, že jsou dlouhodobě taháni sliby bílého muže za fusekli a vyrazili na nekonečnou pěší tůru z rezervace do domovského Yellowstonu. Vojáci jsou jim však v patách, bulvární tisk se předhání ve vymýšlení krvavých pochybení rudých bratrů a samotní účastníci pochodu poměrně znatelně zanedbali logistiku v zásobování potravinami. Tématicky je to jistě zajímavý snímek, ale sráží ho zjednodušující schematičnost (bílí = zlí, červení = dobří) i zbytečně volně plynoucí děj. Scéna s Wyattem Earpem se sice v rámci příběhu jeví býti zbytečnou, ale dlouho si budu pamatovat jeho sedící výzvu k souboji: "Tak vystřelte, já se pak přidám."(2.2.2010)
-
Hunt
HUDBA: Alex North(1.9.2007)
-
tahit
Hned od počátku jsem tušil, že šlo slavnému kronikářovi amerického filmového západu a režiséru Johnu Fordovi v námětu filmu o ryze realistický příběh, který moc nevzruší, ale jeho sympatie jsou především na straně indiánů, kteří byli vyhnáni ze svých území dnešní přírodní rezervace Yellowstonského parku. Chyba není ve stylizaci děje, ani v charakteristice pochopení indiánské duše, ale v uchopení látky, ze které se zrodila šedivá realita. Snad tu svou roli hrála skutečnost, že příběh nevyšel ze zaprášených svazků knih kovbojských či indiánských románů, ale autentických dobových dokumentů. Domnívám se, že nesporné hodnoty tohoto díla jsou v tom, shodneme-li se, že zde není žádná krása romantiky ani ušlechtilost odvahy bílého kolonisty, ale indiánský zubožený kmen, který s vypětím sil se snaží přežít a kritický pohled na americkou minulost. Není to prostě ten typický žánr americké kinematografie. Na mě to bylo moc rozvleklé tempo a žádný spád. Některé pasáže jsou moc zbytečně okázale popisné a přitom působí chladně. Přesto si myslím, že nebylo ztrátou času film vidět.(28.2.2009)
-
cheyene
Zajímavý western, který nám vypráví skutečnou událost. John Ford pojal celý snímek osobitě, má smysl pro detail a rozvláčnost děje. Vše se pomalu rozjíždí a směřuje k jednomu finále. Divákovi se nabízí pohled do tehdejší doby, na tehdejší poměry a jednu obrovskou nespravedlnost. Indiáni si opravdu vytrpěli mnoho a bílí lidé-přistěhovalci se chovali hůř než zvířata (ano, přiznejme, že i mnozí indiáni se chovali stejně; oni ovšem bránili svoji půdu; to je ale na delší úvahu, do které se nebudu pouštět). Skalp indiána pro ně znamená veliký triumf a osobní výhru. Ano, přesně tohle jsou ti Američané, svobodomyslní a demokratičtí přivandrovalci na cizí kontinent. Vraždit, plenit a krást půdu způsoby, které se vymykají všech humánních hledisek. Naštěstí ne všichni byli stejní, našli se i lidé dobří, kteří indiánům pomáhali v těžkých dobách, kdy již jejich kmeny byly takřka na pokraji vymření. Na těchto základech stojí ona dnešní světová velmoc, ruce má špinavé od krve! ..Ale zpět k filmu. Celková délka docela nudila, v mnohých scénách se nedělo nic, co by diváka nutilo upřeně sledovat obrazovku. Poslední půl hodina byla ale velmi zajímavá, poutavá a napínavá. Pochod Čejenů je skutečně legendární a obdivuhodný, rád bych dal vyšší hodnocení, ale skrze nudné pasáže nemohu. Patrně se budu po někom opakovat, když zmíním scénu s Wyatt Earpem, která se "tvářila", jakoby do filmu zavítala omylem :) aneb vystřiženo z jiného snímku :) Na druhou stranu události, které se odehrály v baru za přítomnosti výše zmíněného šerifa, celý western oživily. Závěr: Průměrný western s neobyčejným dějem.(14.3.2009)
-
RHK
Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Western nominovaný na Oskara a Zlatý globus jako jeden z posledních filmů westernové filmové legendy Johna Forda - nositele čtyř Oskarů za režii. Dramatický epický příběh zanikajícího kmene Čejenů na jednom z nejdelších putování národů v historii Ameriky - na cestě z nehostinné pouštní rezervace domů na rodné travnaté prérie kdysi oplývající bizony a zvěří. Obdobně jako v o šest let mladším antiwesternu Malý velký muž je zde s tragickou naléhavostí řešena genocida Čejenů. Zabíjení indiánů bílými vojáky i kovboji je jednak předmětem pomsty vojáků či nadšení většinou vystrašených osadníků, jednak naopak objektem soucitu jiné části bělochů - části vojáků (seržant původem z Polska:"Jsme jako ti kozáci honící chudáky Poláky.") a části důstojníků a inteligence. Nejhorší je ale lhostejnost - americké vlády i parlamentu, vojáků slepě plnících absurdní rozkazy, nebo novinářů zaplňujících své plátky vymyšlenými zprávami o přepadeních působených indiány. Ford se dokáže vcítit i do myšlení Čejenů, divák tak má chvílemi pocit, že je sám na velkém hladovém útěku před nepřátelskými bělochy krásnou, avšak krutou krajinou. Trailer: http://www.videodetective.com/movies/trailers/cheyenne-autumn-trailer/2900(7.3.2009)
-
Kimon
Neoznačoval bych tento zajímavý film jako čistokrevný western. Označil bych ho spíš za drama a slovo western bych přesunul na druhou pozici. Podle mého jde především o drama hrdého kmene Čejenů, kteří museli v dávných dobách osídlování amerického území čelit násilí a bezohlednému vyvražďování bezcharakterními bělochy. Myslím, že tento film vcelku pravdivě vypovídá o těžkém osudu původních obyvatel Ameriky. Je to skutečný, nepohádkový příběh ze Západu vykreslující bídu a bezmocnost utiskovaného národa bezohlednými přistěhovalci.(25.11.2007)
-
Zakk
Tak nevím jestli náčelníkovo jméno Tupý nůž je pro danou funkci nejlepší. Ale v tý hrstce Čejenů asi stejně nějakých větších machrů nebylo. Trochu nechápu jak se z nudnejch rozhovorů mohl děj přestěhovat do solidních akčních scén (ikdyž střelným prachem se nemuselo zas toliko šetřit). Následně zas děj spadl do městečka, kde padaly největší hlášky filmu. Osobně mě zaskočil přístup šerifa a jeho karbanických spoluhráčů, když k nim přiskočil afektovanej občan a hulákal "řáděj Čejeni, řáděj Čejeni, šerife, udělejte něco "!! Šerif řešíce svý problémy s kulovou sedmou a zamyšlen do možností karetních triků svých soupeřů prohodí: "Jó, tak že bysme selůn zařídili v indiánským stylu?". A mimochodem nadčasově snímaný kousek. Kameraman to zkoušel ze země i z jinejch možnejch i nemžnejch pozic a mě si tím získal.(1.3.2009)
-
Historik
Dle mého názoru byla ve filmu zcela nadbytečná scéna s Wyattem Earpem. Bez této scény, která tu působí rušivě, by se příběh naprosto obešel, film by se zkrátil a získal několik bodů navíc. Je to zajímavý snímek, označení western tu není úplně výstižné, spíš to je historický film, i když ve westernovém balení. Jsem si vědom toho, že čtyřmi hvězdičkami mírně přidávám, spíš je to na 70%.(7.4.2008)
-
pevico
John Ford o sobě prohlásil, že od dob generála Custra zabil víc Indiánů, než kdokoli jiný..samozřejmě měl na mysli ve svých filmech..a proto se také ve svém posledním westernu, který je natočen podle skutečných událostí, staví na stranu rudých bojovníků a částečně se tak snaží "ospravedlnit"..bohužel z dlouhého pochodu Indiánů do své rodné země se asi víc vytřískat nedalo a tak budete mít po dvou a půl hodinách rozporuplné pocity..(2.2.2010)
-
danecek24
22. Zlatý Glóbus za rok 1964 - nominace (1) - Nejlepší herec ve vedlejší roli - Gilbert Roland (Pozn.: Herec nominaci odmítl.)(11.1.2009)
-
hans500
Kvalitní film, zajímavé obsazení, dobrý scénář, výborná režie, občas by neškodilo svižnější tempo.(1.3.2009)
-
Rodriguez
Divoký západ mě vždycky nějak vzrušoval. Chudáci čejeni, takhle se furt trmácet z místa na místo a být vyvražďováni jen kvůli tomu, že zrovna nějakému plukovníkovi ruplo v kouli, mě dojímá k smutku a zároveň k zuřivosti co si tehdejší "velká" amerika o sobě myslela! Jen škoda (co celému filmu vytíkám) že je zbytečně táhlý a ztrácí na autentičnosti - 20%.(12.3.2009)
-
SoolenJV
Jinak pojaty western. John Ford ukazuje, ze i v sedesatych letech byl mistr a dokazal natocit film, ktery je sice hodne dlouhy, ale svym pribehem je zajimavy a prinasi divakum mene znamou kapitolu americkych dejin.(1.3.2009)
-
inyan
Velice pomalu plynoucí děj, stejně tak jako strastiplná cesta Severních Šajenů z Indiánského teritoria do svého rodného kraje... Plně souhlasím s Historikem, že: rušivá scéna s Wyatem Earpem u karetního stolku ději filmu spíše uškodila, působí ve filmu jako nepatřičná reklama...(7.5.2008)
-
smeidler
Pomalé a až příliš těžkopádne. Všichni tam melou něco o tom, že jsou Čejeni a že to NĚCO znamená, ale z filmu působí něnom jako zlomení indiáni z velkýma kecema. A připadalo mi, jak kdyby Ford nevěděl, jestli chce natočit film o utlačování minority, nebo (scéna z baru) westernovou komedii.(4.2.2010)
-
Kakho-oto
Film je pro mě velkým zklamáním, po hodině a půl jsem ho sledoval jen jedním okem, zkrátka mě nebavil. Což o to tématika filmu je pro mě zajímavá, ale provedení zdlouhavé, nezáživné. Prostě mně tento film nesedl. Apropos vzpomněl jsem si při jeho sledování na "mitičovky," které mají s tímto snímkem dost společného, mj. poučování diváka, jednostrannou obhajobu indiánů, velkou kritiku bílých Američanů, nudnost.(28.10.2008)
