Ken Park

Clark sice stále klade otázky hodné zamyšlení, ale místo odpovědí pouze prvoplánově šokuje (nevím v čem by mě měli obohatit nestříhané scény močení nebo masturbace). Po obsahové i emocionální stránce je Ken Park zoufale prázdný a výsledný dojem bohužel nezachraňuje ani zpracování, působící dojmem amatérského studentského dílka. Slátanina nejhrubšího zrna. (19.08.2005)

Upocený slepenec sexuálně explicitních výjevů, pomateně řvoucí: "Všimněte si mě!" Tentokrát nehodnotím hvězdičkami, protože na jednu stranu jsem byl vyděšen, pohoršen a znechucen (odpad?), ale na druhou stranu je jasné, že právě tohle tvůrci chtěli (*****?). V každém případě je to odporný film a všem, kterým ještě zbyly nějaké iluze o filmařské soudnosti a citu pro mantinely vkusu, radím: vyhněte se mu obloukem! (20.08.2004)

Hmm, řekl bych, že typický Clark a typický Korine a logické pokračování Kids. Naprosto věřim, že se podobné postavy a historky skutečně dějí, ostatně stačí si přečíst rubriku krimi v jakýchkoli novinách či na netu, dějí se ještě daleko bizarnější a divočejší věci, ve výsledku je pak tento film ještě hodně krotký. Kids mě svého času šokovaly mnohem víc, ale přesto mě tendle film ničim neznechutil a neměl sem u něj pocit, že jde o nějakou samoúčelnou bulvární provokaci, ale o až příliš uvěřitelný sled epizod ze života obyčejných lidí jednoho amerického zapadákova, které by se mohly (a dějí) kdekoliv a kdykoliv, to je prostě život. Clark s Korinem určitě nechtěli natočit nic artového, naopak mělo to působit tím nejvšednějším dojmem. Nic převratného, ale rozhodně solidní a povedené, alespoň pro mě. (16.05.2013)

Ke Ken Parku jsem přistupoval s určitou radostnou zvrhlostí a velkým očekáváním. Jsem zklamán? Nejsem. Příběh bych klidně označil za výstřižek života amerických mladíků a slečen, kteří ho žijí se vším všudy. Proč si hrát na puritány a zakrývat si před velmi otevřenými sexuálními scénami oči, když jsou tak pěkně nasnímané? Jen škoda, že jich není víc. Děj se točí i kolem postav, u nichž je dobré znát prostředí, ve kterém vyrůstají, vztahy s rodiči a kamarády, abychom pochopili, proč se svým životem nakládají zrovna takto. Vizuálně si divák též přijde na své, protože kameraman užil velmi vhodných „teplejších“ filtrů, které tak tvoří velmi příjemnou atmosféru. Co ovšem filmu škodí nejvíc je, že si scénárista pustil fantazii na špacír až příliš. Když opilý otec provádí svému nevlastnímu spícímu synovi, kterého celou dobu bytostně nenáviděl, felaci, začínáte přemýšlet o uvěřitelnosti této sondy do soukromí Američanů. Ken Park jsem si jako páteční oddechový film na jedno (či klidně i více) podívání náležitě užil. (27.05.2006)

Celkem drsný až naturalistický pohled na různé úchylky viditelné u lidí menšího města. Řekl bych, že postavy jsou uvedeny celkem dobře, jejich výstřednost je opravdu názorně ukázána. Bohužel představovačka postav není spojená nějakým příběhem a film pak vyznívá dosti bez poselství a žádného většího smyslu. Rozhodně bych ho však neodsuzoval za jeho hrubost - hold každý ukazuje úchylnost jiným způsobem. Doporučuji lidem, kteří mají rádi úchylky jako pan Šmucmucler... (08.04.2004)