Tiché místo na venkově (neoficiální název)
-
Tranquillo posto di campagna, Un
-
Coin tranquille à la campagne, Un
(Francie) -
Quiet Place in the Country, A
Fantasy / Horor / Mysteriózní
Itálie / Francie, 1969, 106 min
Režie:
Elio PetriHudba:
Ennio MorriconeObsah
-
Úspěšný malíř Leonardo Ferri je unaven hektický způsobem života ve městě i schizofrenním vztahem lásky a nenávisti se svou milenkou, ve kterém již není schopen nalézt inspiraci. Rozhodne se proto přesídlit na tichý venkov, ale ani tam nenalézá tolik potřebný klid a odpočinek. Snímek Tiché místo na venkově s Francem Nerem v hlavní roli je filmovým esejem o malířství, o pop-artu, o možnostech propojení umění a skutečnosti i o zoufalé snaze nalézt ztracenou krásu. (oficiální text distributora)
Úspěšný malíř Leonardo Ferri je unaven hektický způsobem života ve městě i schizofrenním vztahem lásky a nenávisti se svou milenkou, ve kterém již není schopen nalézt inspiraci. Rozhodne se proto přesídlit na tichý venkov, ale ani tam nenalézá tolik potřebný klid a odpočinek. Snímek Tiché místo na venkově s Francem Nerem v hlavní roli je filmovým esejem o malířství, o pop-artu, o možnostech propojení umění a skutečnosti i o zoufalé snaze nalézt ztracenou krásu. Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(31.5.2006)
-
Karlos80
Už od prvních záběrů z psychiatrické léčebny na nahého a svázaného Franca Nera sedícího na malé židličce, jsem tušil že tohle bude dobré psycho a to téměř až do konce! Měl jsem pravdu, občas mi to hlava nebrala, film je dost chaotický a hodně mate diváka, je tu plno flashbacků, snů, nočních můr, velkých skoků mezi fantazií a realitou, opravdu jsem místy nevěděl co je realita a co skutečnost. Jinak je to pochopitelně velmi zajímavý film, ale zase ne žádné umělecké dílo. Po vizuální stránce je to skvost, je tu dost surrealistických doteků, film má velkou bláznivou atmosféru, ale bohužel žádnou pevnou a logickou strukturu a nějaký dobrý příběh (je tu dost určitých nesouvislostí a nakonec i nezodpovězených otázek), sází se tu hlavně na stylovost a onu atmosféru, najde se tu docela veliké množství různých mrazivých, psychedelických a hypnotických momentů a děsivý a nezapomenutelný Morriconneho hudební doprovod je pak už jen onou pomyslnou třešničkou na dortu. Film ale i tak nejspíš nebude určen pro každého, ne každý ho asi skousne, typický horor zatím nehledejte, zároveň je i dost upovídaný a pro někoho možná bude až nesnesitelně uspávací. Nudnější momenty se tu ale střídají s velkou obrazovou přítomností Franca Nera, ta opravdu funguje skvěle. Franco Nero, v roli schizofrenního intelektuálního avantgardního umělce (malíře), hledajícího jeho ztracenou inspiraci, útěkem z města na venkov, později stále více klesajícího hlouběji do stavu duševní choroby, neschopného rozeznat fantazii od reality, věčně dezorientovaného, zahrál velmi oslnivě. Člověk si musel položit otázku, že snad tou duševní chorobou opravdu trpěl nebo ji alespoň jednou prošel! Tím zásadním kladem tohoto filmu byl asi Petriho výborný scénář založený na skutečném případu, zavražděné hraběnky někdy ke konci 2. Světové války, kdy její vliv pokračoval i za hrobem. Velmi neobyčejný, nekonvenční, obskurní, experimentální, typicky festivalový, umělecký, intelektuální. Ne, ale nejlepší Petriho kousek, za ten považuji i nadále film "Indagine su un cittadino al di sopra di ogni sospetto", opět s Nerem v hl. roli, to byl typický Petri, tohle byl spíš jeden velkej úlet a kus kontroverze k tomu. Podobné filmy; "Repulsion", "Don't Look Now", "House with Laughing Windows", "Wicker Man", "De, Vierde man", "A, Lizard in a Woman's Skin" atd.(5.4.2011)
