Vnější svět

Film je sice nazvaný Vnější svět (nebo Svět mimo nás), ale je tak snadné vidět paralely a inspiraci ve světě kolem nás, až z toho člověku není dobře. Málokdy jsem nějakým filmem tak fascinovaná a zároveň si říkám "Kdy už to sakra skončí?". Skoro to vypadá, jako by se David Lynch dal na animaci a halucinogeny po kýblech... Hrozně rozporuplné, ale po prvním shlédnutí za 5*. (21.07.2012)

Psychedelie, deprese, vtip / absurdita, šok a nechuť / animovaná symboličnost... Kdyby tenhle film trval hodinu tak je to nesnesitelná podívaná, za 17 minut s člověkem dokáže pohnou aniž by ho nudil nebo znechutil. Na 17ti minutách si může dokonce dovolit nedotahovat témata dokonce a nabízet jenom čisté obrazy. Protože jsou sakra silné. (12.08.2012)

Svet mimo nás je bizarné, erotické, násilné a neskutočne čiernohumorné dielko, v ktorom neexistujú pravidlá, ani ucelený príbeh, ale ktoré - a to je to čo z neho robí niečo neskutočne nové a niečo na čo sa dobre pozerá - aj napriek svojej nezmyselnosti funguje presne tak ako má. Scéna z lietajúcim tanierom alebo fuck yourself ma rozosmiala ako to už dlhú dobu nič podobné nedokázalo. (07.11.2010)

Fuj..pardon ale tohle je HNUS...sdělit něco světu kolem sebe tímto způsobem je....nemožné. Pomocí jakýchsi šablon "dosových" her nebo ťamanských anime bez obrysu je neskutečně dětinské a ještě k tomu takové bizardní situace něco jako německo-irský silně zbabraný způsob napodobit Happy Three Friends,které sice nemusím ale stokrát raději se na ně podívám než na toto..děsné!!!! (27.05.2012)

Film, který v sobě zdrcujícím způsobem spojuje svrchovanou lehkost, sdělnost, zručnost a svobodu animované tvorby s temnou beznadějí a zoufalstvím, které autor v ledově klidném tempu neúnavně rozvíjí na všech rovinách, dovádí do všech nejneočekávanějších konců. Krása a inteligence tu sebevědomě dýchají z každé plochy a čáry, tahu a tvaru, ze smršti neotřelých nápadů, promyšlených gradací, z volnosti a nezávislosti na čemkoli, co v animované tvorbě doposud vzniklo, z řízených rojů pronikavých point, z barev, odkazů (viz komentář uživatele Vančura), vtipů, z toho, jak boří všechna zavedená pravidla a tabu, kterých jsme se přece jen nezbavili, aniž by potřeboval být nevkusný. ** Ze všeho vyzařující ironie vám od hluboce tísnivého vyznění nepomůže, neboť je v průsečíku, je hnacím motorem filmu, generátorem skepse a únavy: pořád vám tane na vědomí, že tak fenomenální talent, nespoutaný bystrý duch nám v desítkách neuvěřitelně nabitých a přitom ladných a plynulých mikroscén nastavuje znovu a znovu zrcadlo marnosti, beznaděje, absurdity, v níž ústí veškeré snažení. ** Postavy toho světa jsou jedinečné, každá už podle vzhledu a atributů vzbuzuje sposutu otázek, zvědavosti a nadějí, "vnější svět" je inovativní geometrickou analogií rozmanitých světů z Pátého elementu a Blade Runnera, a je ještě mnohem méně nadějný - všichni jsou strnulí, neteční, vlažní, nízkoenergetičtí, předem odsouzení ke špatným koncům, nic nefunguje podle očekávání, všechna překvapení jsou bez výjimky kreativními variacemi na prohry, smrti, bolesti, ubližování, zániky, na znovu a znovu ověřovanou marnost snažení. ** Není to žádný "cizí svět", je to výpověď nadaného mladého kluka o světě, ve kterém žije. Takhle nějak momentálně evidentně nejen já vnímám zakonzervovanou mrtvičnatou Evropu, která už dokáže jenom unaveně a vyděšeně rozeznat, kdykoli někdo vykročí jinam, a hodit mu tisíc připravených klacků pod nohy. ** A přesto je tenhle kluk O'Reilly a jeho umění právě vší tou poetikou, novostí, svěžestí, silou, nadhledem a vtipem obrovskou nadějí a ve mně na konci jeho filmu zůstalo vědomí krásy a úleva, že tady někdo takový je. (11.03.2012)