Osamělost prvočísel

Byla jsem z toho na kaši. Někteří z vás možná budou mít jiné pocity, možná trochu otrávené nebo hodně zmatené, ale podle mě se adaptace moji oblíbené knížky povedla. Bohužel nemůžu posoudit, jak moc bych se ve filmu orientovala, kdybych předlohu nečetla. Osamělost prvočísel je film o celoživotním přátelství, o osamělosti, o scházení se a rozcházení dvou lidí, kteří nemůžou být spolu, ale pořád jeden o druhém ví, i když se schází každý den nebo jednou za sedm let. Tohle je film o pravém přátelství a souznění jedinců, kteří se nemohou vyrovnat se sebou samými. Děj filmu není vyprávěn chronologicky (na rozdíl od knihy) ale pomocí flashbacků, a pro neznalé příběhu to může působit jako závrať plná na psychiku působících scének. (21.10.2011)

Pri tomto filme mám pocit, že ma jeho tvorcovia čímsi ochudobnili. Mala som miestami pocit, akoby som čítala (pozerala) slohovú prácu školáka, ktorý dostal za úlohu napísať o čom bola prečítaná kniha. Teda čitateľský denník vo filmovej podobe. Pre tých, ktorý knihu poznajú je čitateľným či dokonca výstižným, pre tých ktorý ju nečítali je však skratkovitým podaním holých obrysov. Nakoľko ja patrím k divákom nepoznajúcim knižnú predlohu, mám pocit, že som bola o niečo ochudobnená, na druhej strane však zároveň netuším či kniha ponúka uspokojujúce odpovede na moje mierne rozpačité pocity z tohto filmu. Film sa mi páčil, dá sa povedať, že ma nalákal ku knižnej predlohe. Zároveň však mám pocit, že by to celé šlo spracovať inak a lepšie. Takže 4*, ale len s odratými ušami. (08.08.2016)

Jakožto milovnice románu od Paola Giordana jsem byla v nelehké pozici. A i když vím, že se film a kniha nemají srovnávat, tady prostě musím udělat výjimku. Román je totiž natolik specifický, že přenést jej na plátno rozhodně nemohlo být jednoduché. Režisérovi se to víceméně podařilo, i když jeho poetika je té, kterou jsem si vytvořila při čtení, značně vzdálená. Fil je totiž mnohem "italštější", než kniha. Některé věci mi zde nepřišly dobře dovysvětlené a i když byl můj první dojem čtyřhvězdový, nakonec jsem se rozhodla hodnocení snížit. Za vidění to ale určitě stojí. (05.07.2011)

Nemůžu se rozhodnout, zda je lepší znát před shlédnutím tohohle filmu předlohu nebo ne. Kdybych knihu nečetla, pochopila bych, co se s hlavními hrdiny děje? A kdybych neznala osudové okamžiky Mattia a Alice, zapůsobil by na mě film více? Nechronologické řazení mi přišlo zbytečné a zmatené, stejně tak dvouhodinová stopáž. Ale zas takový průšvih to není. (12.03.2012)

Tenhle film jsem poměrně dlouho chtěla vidět - nikde nebyl - a až dnes ho konečně dávali v televizi. No, to těšení bylo daleko lepší. Se skvělou knižní předlohou se to vůbec nedá srovnat (ale ono se to na zfilmování ani nehodilo). Obsah byl sice jakž takž zachován (až na zmizení sestry - to bylo vysvětleno naprosto nedostatečně; kdo nečetl knihu, nemohl se v tom orientovat). Ale ono i to zásadní prolínání časových rovin znamenalo pro snímek spíš medvědí službu. Nejvíc mě ale štvaly ty dlouhé nudné (patrně rádoby umělecké) pasáže, hlavně ke konci. To už jsem skoro lezla po zdi. A představitelku (y) Alice mohli vybrat taky trochu sympatičtější. Tři hvězdy s přimhouřenýma oběma očima. (15.03.2016)