Reklama

Reklama

Post Mortem

Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1973. Podivínský Mário pracuje jako asistent v jedné z márnic v chilském hlavním městě a je bezhlavě zamilovaný do stárnoucí varietní tanečnice Nancy. Když už to vypadá, že se mu podaří s ní navázat intimnější vztah, propukne státní převrat a Nancy zmizí. Mário se pouští do zoufalého pátrání s překvapivým koncem. Nejdříve však musí zpracovat to, co státní převraty většinou přinášejí – tisíce mrtvých těl, která zaplavila jeho márnici. Režisér Pablo Larrain patří v současnosti k nejdůležitějším latinskoamerickým filmařům. Ve svém druhém celovečerním filmu Post Mortem nahlíží jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách Chile zcela nekonvenčním pohledem hrdiny, který se veřejného života straní, ale politika ho krutě a až kafkovsky dožene. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

POMO 

všechny recenze uživatele

Snímke by pristal názov “Láska v časoch cholery” viacej než rovnomennému románu. Ponurá dráma za hranicami smútku, bližšie zápachu smrti. Larraín minimalizuje čo sa dá, neunúva sa ani nastaviť kameru tak, aby bolo hercom vidieť na tváre, keď v niekoľkominutovej statickej scéne tichého sedenia za kuchynským stolom začnú plakať a zvesia hlavy mimo obraz. Podivínske samotárske charaktery, atmosféra bez života, lásky, ľudskosti a slnka, narastajúce množstvo mŕtvol v márnici. Von z bytu hlavnej postavy, z nemocnice či márnice nazrieme výnimočne, a i to do divadelne nainscenovaného prostredia. Posledná scéna najprv skúša divákovu trpezlivosť, aby ho napokon vyslobodila a pomohla mu film, a obzvlášť zmysel jeho tiahlej poetiky, pochopiť. A necháva na ňom, či jej vytriebený prístup k nemu zatratí alebo uzná. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Události krvavého vojenského puče, který v září 1973 smetl vládu prezidenta Allendeho, patřily k důležitým mezníkům studené války. V mojí generaci byl puč v běžném povědomí, byť zkresleném optikou železné opony a bipolárního světa. Bojím se, že většina dnešních diváků se nebude v příběhu orientovat, zvlášť když jim to režisér Pablo Larraín ani v nejmenším neusnadňuje. Nevysvětluje, neanalyzuje, převrat zkrátka poznáváme subjektivně prostřednictvím podivínského úředníka na patologii, který mlčky a s kamenným pohledem ve tváři sleduje kupící se hromady mrtvol na podlaze, sténání raněných a vzrůstající strach v očích lidí. Jsme svědky ohledání těla prezidenta Aliendeho i prvních izolovaných činů odporu proti teroru. Velké dějiny se píší na ulicích a stadionech, tady se spíš uklízí to, co zbylo ze starého rozbitého světa. Mário je muž bez mimiky a citů kromě náklonnosti k tanečnici z místního divadla. Nemá rodinu ani přátele, minulost a vlastně ani smysluplnou budoucnost. Je jen nenápadným pozorovatelem událostí, které se vymkly i těm nejčernějším scénářům a představám. Celkový dojem: 75 %. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Může být chirurgův skalpel nezúčastněný? Může být tvůrce filmu, který na tomto předpokladu postaví celou svou poetiku, velký a podnětný nebo jen vyprázdněný a nudný? Zhruba tak lze pochopit smysl díla, ověnčeného, jak se zdá, řadou festivalových ocenění, pro diváka, navyklého akčnímu supersprintu moderní kinematografie. Snaha promítnout katastrofu chilské společnosti, země do r. 1973 demokratické, nesužované převraty jako řada jejích lantinskoamerických sousedů, do sféry intimně osobní, připomíná téměř neznámý Schormův film z r. 1969 DEN SEDMÝ, NOC OSMÁ či o rok staršího Herzova SPALOVAČE MRTVOL. Se znalostí a procítěním těchto filmů lépe pochopíme pohled režiséra, jehož se přímo události krvavého chilského podzimu r. 1973 nedotkly, ale prožil a prožíval je - už v konsolidovaném Pinochetově režimu - ve svém dětském a zčásti i probouzejícím se jinošském věku. Mimo scény, popisované v některých komentářích na tomto fóru, je nutné upozornit na hory mrtvol zhruba v začínající druhé polovině filmu i tělesné pozůstatky mučedníka demokracie, lékaře a prezidenta demokratického socialisty Salvadora Allenda a otazníky spojené s jeho smrtí; reakce lékařky, neschopné profesionálního výkonu šokem z bezcitnosti a krutosti pinochetovského vraždění se rovněž výrazně vyděluje z jinak navenek neúčastného vyprávění POST MORTEM. Rozklad země je i dočasným rozpadem hlavního hrdiny, rozdrásaného jednostranností svého milostného citu. Závěrečné posouvání nábytku tento podvojný závěr pozoruhodného díla přímo evokuje. A spolu s ním i rozdrásanost nejen dnešní chilské, ale kupodivu i české společnosti, jak na to nedávno v jiné souvislosti upozornil přední český politolog Jiří Pehe. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Upřímně řečeno, čekal jsem více. Námět jako takový je skvělý, ale nějak mi nesedlo to zpracování. Kdyby byl Mario jen krapet normálnější, možná bych tomu všemu co dělá věřil. Místy mi přišel totálně flegmatický a to i v případech, kdy by každý jiný člověk rozhodně jednal jinak. Myšlenka ukázat státní převrat jen formou přísunu těl Máriovi na pitevnu je rozhodně originální, ale mohlo to být uděláno lépe. Rovnou říkám, že jsem nečekal filmařsky dokonale zpracované poslední hodiny prokomunistického prezidenta Salvadora Allendeho a jeho věrných při marném boji v paláci a státní převrat pod taktovkou Pinocheta. Bohatě mi stačila ta v úvodu usazená kamera pod podvozkem halftracku zabírající skřípějící pásy a nápravu podvozku se skřípěním drtící sklo na ulici... Mimochodem to bylo dokonalé. I minimem se dá říci vše. Ani mi nevadila ta rozvláčnost některých scén, ale zkrátka mi to nějak nesedlo. Ale jako jinačí pohled na moderní dějiny a na státní převrat v Chile s tísíci obětí, umučených a nezvěstných to stojí za vidění. Co mne překvapilo byl fakt, že si tvůrci nazachovali odstup a hrdinové filmu straní svrženému prezidentovi. Tři volská oka. * * * ()

Payushka 

všechny recenze uživatele

Hlavní hrdina se nejprve rozpláče, když s milovanou Nancy sedí nad volským okem (už jen popis toho nezní zrovna dojemně). Podruhé pak v závěru, kdy skládá jeden kus nábytku na druhý a odděluje se tak nejen od své jediné vášně, ale také od celého světa. Snad toto se nám režisér snažil říci, kdo ví. V každém případě tak Mário činí asi pět minut, kdy si začnete říkat “bože, ať ta scéna skončí”, a ejhle, ono to skončí celé. Už jen za to oceňuji celé dílo o něco více. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Hlavný hrdina prechádzal všetkými oklonosťami a problémami s úplným zenovým kľudom. Vôbec nič ho nesralo! Okrem toho Victora teda ... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ťažko povedať, či náš distribútor uviedol tento film do našich kín vďaka festivalovým oceneniam, ktoré Post Mortem utŕžil, alebo videl určitý komerčný potenciál v jeho morbidnosti. Film bude bližší obyvateľom Chile, ako našemu artovému divákovi, ktorý si na nejaký Pinochetovský prevrat z pred mnohých desaťročí možno ani nespomenie. Film o týchto udalostiach neinformuje, ráta aspoň s minimálnou informovanosťou diváka a keďže tu ide o duševný vývoj hlavnej postavy, stáva sa nadčasovým a o tom, kde a kedy sa tieto udalosti odohrali, nie sú až tak smerodatné pre jeho pochopenie. Skôr mi pripomínal vďaka interiérovým scénam, z ktorých sa skoro celý film skladá, ako nejaké dystopické sci-fi z neveselej alternatívnej reality. Hlavná postava pripomína vzhľadom charizmatických zloduchov zo starých hororov a režisér si určite pri nakrúcaní povzdychol, že viac by sa mu do role hodil Klaus Kinski. Pokiaľ hľadáte metafory, tak sa dá porozmýšlať nad akcentom jedla. 70%. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Opat slusny smrtou dost nasiaknuty film /aj tak sa jej nikto nevyhne, ci chce alebo nie ...../, tentokrat od rezisera Larraina. 69 % ()

MA.KI 

všechny recenze uživatele

Děj z mého pohledu velmi podhodnoceného jihoamerického snímku Post Mortem je zasazený do roku 1973 do doby vojenského převratu v Chile, film tyto dějinné události prostřednictvím asistenta v márnici Mária sleduje, avšak nechává je bez komentáře. ~ Jedná se o mrazivě chladné drama, v kterém nic pozitivního nehledejte – jen všudypřítomnou mrtvolnou atmosféru s desítkami mrtvol v ulicích anebo ležících na chodbě či po schodech, apatické hlavní postavy a jejich odevzdanost. Brilantní závěrečná scéna vše uzavírá. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Já chápu, že je to celé strašně chladné záměrně a že hlavní hrdina (navzdory tomu, že asi dvakrát brečel) je bez emocí taky záměrně, ale problém je v tom, že mě to pak nedokázalo zaujmout, osudy všech postav mi byly ukradené a žádný silný dojem to ve mě nezanechalo - vlastně skoro žádný. Ono je to i způsobené tím, že se v tom filmu vlastně skoro nic nestane, takže když se to v posledních 15 minutách snaží být silné, už je pozdě. Líbí se mi ten nápad, natočit film o tak významné události takovým způsobem, že je ta událost co nejvíce upozaděna a celý film se věnuje člověku, který ji sám moc neřeší (a plyne z toho zajímavá myšlenka, že se člověk může zprávám o politice vyhýbat jak chce, ale stejně se jim plně nevyhne) a líbí se mi i kamera (i když to má divný formát obrazu), ale jinak už nemám co kladně hodnotit. Mohlo to být dobré, ale v tomhle podání to fakt jen nudí a nic v divákovi (tedy aspoň ve mě) nezanechá. Ale i tak jsem rád, že jsem ten film sehnal. On se totiž shání hodně blbě a i když dopadl jak dopadl, minimálně do mé DVD sbírky Edice náročného diváka (kterou vydaly Levné knihy) se mi hodí. 2* ()

agathon 

všechny recenze uživatele

Film, který je zajímavý především tím, že tragické dějinné události nahlíží zespoda a prakticky nic nevysvětluje - pouze nás nechává očima hlavní postavy sledovat, co se děje. Metoda jinak rafinovaná na mě bohužel nezanechala žádné stopy, protože jsem se pro nedostatek historických souvislostí nedokázal ztotožnit s na první pohled zbytečně apatickým chováním hrdinů, nepříjemnou, provokativně okázalou odevzdaností... Ve chvíli, kdy by mi na jejich osudech mělo záležet, cítil jsem především slabě polstrovanou židli pod sebou. Chápu, že naprosto opačný efekt musí ale film mít na chilské občany, zejména ty, kteří mizení svých blízkých zažili na vlastní oči. Když si o kontextu filmu zpětně přečtete víc, bude i o to víc puůsobit jeho (takřka bezeslovná) výpověď. Pro průměrného středoevropana toho ale podle mě Post Mortem moc nenabízí... ()

danliofer 

všechny recenze uživatele

Hodně silný snímek. Ze začátku se sice tak trochu táhne, jeden neví, v čem tkví pointa, o to silnější je to káva na úplném konci. Takže doporučuju vydržet až do konce. ()

anli 

všechny recenze uživatele

Druhý celovečerní film Pabla Larraina o tom,jak to vypadá,když do cesty za láskou zasáhne státní převrat.Respektive,jak by to vypadat mělo.Protože výsledek je věru velmi žalostný.Je to jakási variace na téma "Láska za časů převratu",která je sice slušně napsaná,ale tak na půlhodinovou bakalářskou povídu,nikoliv na film v délce 98 minut.Proto je vše velmi pomalé,aby režisér vyplnil čas,takže polovinu filmu se nic neděje.Někde stojí kamera a jeden záběr trvá i několik minut,než se s ní zase hne.Ale hlavně se před ní vůbec nic neděje.Místy opravdu nuda k neukoukání.Herci nic zvláštního taky nepředvádějí a převrat proběhne téměř mimo plátno,takže divák z toho nemá opět nic.Nejlépe jsou udělané podivínské a samotářské postavy,ale to samo o sobě film nezachrání,stejně jako mrtvoly v márnici.Taky je na filmu vidět,jak žalostně málo prostředků na něj bylo.Celkově myslím,že režisér zkouší divákovu trpělivost a co vše divák vydrží.No,tohle vydržet se dá opravdu s vypětím všech sil.Já to vydržel a za několik nápadů a slušný námět smutečního dramatu dávám 35% a snažím se na to rychle zapomenout. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Filmy, kde sa nič nedeje, a polovicu času sa len tak čumí, nemám v obľube. Na pozadí aj môžu prebiehať veľké udalosti dejín Čile, ale čo z toho, keď je to dokonale utajené (neprečítal som si vopred), a z nezmyselnosti celého hlavného hrdinu, jeho konania, výzoru aj jeho okolia, mi prichádzalo nevoľno. Hromady mŕtvol ešte neoprávňujú porovnávať tento výtvor s českým Spalovačom. Jedna hviezda len za zaujímavý začiatok, koniec ma naštval. ()

HarryBlock 

všechny recenze uživatele

Larrain ukazuje dopad veľkých dejín na život jednotlivca. Hlavný hrdina sa spočiatku zdá ako apatický, citovo vyprázdnený človek(čo je podporené aj kompozíciami), ktorý vedie samotársky život a robí zapisovateľa na patológií. Samozrejme láska je hnací motor, ale Larrain to režíruje tak, že emócie vyplávajú na povrch len v krajnom zúfalstve(scéna pri stole kedy sa obidvaja hrdinovia rozplačú) a v sexuálnej scéne sa schválne vyhýba záberu na hl. hrdinu, akoby bolo nemožné predstaviť si ho rozvášneného a vzrušeného. Geniálne je to ako si Larrain vystačí bez zbytočných slov a pritom máte neustále pocit ako sa tam kumuluje morbídnosť a ako sa zúfalstvo hlavného hrdinu roznecuje brutalitou dejín, takže záverečná (veľmi silná)scéna pôsobí ako jediné možné vyústenie. Super! ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

(A)politický film. Ústřední trik filmu spočívá ve vyhrocení kontrastu osobního a společenského života. Zatímco v ulicích zuří občanská válka a na pracovišti NĚKTERÝCH se kupí mrtvoly, hlavní hrdina, těžko čitelný "úředník" na patologii, jde za čistě osobními [nikoliv kariéristickými] cíli. Ověřování jeho soudnosti [k podezření svádí víc než vzezření mezi Pierrem Richardem a Earlem z Red Meat], mě přijemně zaměstnávalo po většinu promítacího času - dobral jsem se jen zjištění, že tvůrcům kategorie šílenství nepřipadá zásadní. V podstatě jde o sympaťáka - politický kecy mu lezou krkem a o svou lásku usiluje gentlemansky a srdnatě. Přestože by se mohlo zdát, že hrdina docílil cíle býti ostrovem [a v naznačených podmínkách by to dávalo smysl], události jeho izoacionismu nedají za pravdu. Snímání puče optikou jeho uzavřenosti servíruje sice pochmurné, nicméně krásné obrazy a působivou atmosféru. Všechno, na co by otevřeně angažovaný tvůrce soustředil pozornost, se odehrává mimo hlavní plán, což navozuje dojem autentičnosti [nepodléhá se ale vábení moderního dokumentaristického stylu] a jistě pomohlo snížit rozpočet [ha ha ha]. Larraín si libuje v dlouhých statických záběrech a la Haneke, postavy jen jaksi mimoděk probíhají [stavění barikády, smažení volských ok] nebo výhledech na detaily plně objasňující, co se odehrává v širším měřítku, aniž by umožnil hledišti se na té podívané popást [sex, pitva], bez varování dochází ke skokům mezi časovými rovinami, čehož hlavním účelem je bezpochyby eliminovat rušivý moment očekávání "jak to dopadne". Great success. Výsledkem je působivá psychologická studie se zajímavým etickým poselstvím. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jedno z neotřesnějších a umělecky nejdokonalejších svědectví o fašistickém převratu v Chile 11.9.1973. Tenhle film mě dostal už při prvním sledování a mnohokrát jsem si na něj bezděky vzpomněl, třebaže jsem zapomněl jeho název. Vždy, když někdo chválí pinochetovský režim, tak si říkám, podívej, jaká zvěrstva dokázal. Doporučuji ke shlédnutí všem antikomunistům, pokud je možné je vůbec přesvědčit... Možná některé sekvence se zdály být zdlouhavé, ale byl to jasný režisérský úmysl. Člověka mrazí v zádech, když vidí, jak na paleťácích přivážejí na prosekturu hromady mrtvých obětí. Jak se chladnokrevný lékař - řezník zbavil těžce zraněného, který se omylem přimotal mezi mrtvé. Jaké šílenství zažili ti, kteří museli pitvat tělo Salvadora Allendeho, největší postavu chilského 20. století... Převrat jsem těžce prožíval už tenkrát, kdy jsem byl na vysoké škole, a smutným osudem chilského socialismu jsem byl hluboce otřesen... ()

Dr.Cilka 

všechny recenze uživatele

Trochu nudny film, ktoreho "dej" sa odohrava v Chile pocas prevratu v 70tych rokoch. Dominuje mu hlavna postava charizmatickeho postarsieho muza (vyzera ako nejaka ikona undergroundoveho umenia:), svojraznym sposobom dvoriaca anorektickej varietnej umelkyni. Vo filme sa napriek jeho relativne kratkej stopazi, nachadza velmi vela dlhych a uplne zbytocnych zaberov, ktore celkovo narusaju konzistenciu filmu - ten nie je ani lubostnou dramou na pozadi nelahkych udalosti, ani politickym filmom. Celkovy dojem u mna zachranil z cista-jasna perfektny zaver, ktory urobil slusnu bodku za predtym dost rozpacitymi pocitmi. ()

bedly 

všechny recenze uživatele

Ponuré, sevřené, intimní drama z doby vojenského převratu v Chile. Civilní herectví, strohá kamera, události otřesné, bez komentáře. Všechno to hnusné bezpráví člověku dochází v momentě ohledávání mrtvoly prezidenta Allendeho. Scéna se znovuzavražděným pacientem a sestrou je výmluvná. Film buď okamžitě vymažete, protože žádná postava se nedá oblíbit nebo vám v hlavě zůstane spousta otázek bez odpovědí. Rozhodně zajímavé, i když naprosto bezvýchodné. Škoda, že to nemůže vidět Augusto Pinochet. ()

Reklama

Reklama