poster

47 róninů

  • USA

    47 Ronin

  • slovenský

    47 Roninov

Fantasy / Akční / Dobrodružný

USA, 2013, 118 min (SE: 128 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Boogeyman
    ***

    Zpoza křoví vykoukne tajemný vlk (dlouhý detail na jeho oči - jedno černé, druhé modré) a jeho pohled se střetně s Keanu. V následující scéně zpoza rohu vykoukne tajemná ženská (dlouhý detail na její oči - jedno černé, jedno modré) a její pohled se střetne s Keanu. - ve filmu, kterej by nebyl točen jako pro debily, by to stačilo, ale tady ne - ve chvíli, kdy Keanu uvidí různobarevný oči tajemný ženský následuje flashback, kterej nám připomene, že stejně různobarevný oči měl i ten tajemnej vlk. Ale kdyby to pořád nějaký pako nechápalo, v následující scéně už Keanu vysvětluje samurajům, že ta ženská měla divný oči, stejný jako vlk a že je to asi čerodějnice, která se umí proměňovat ve vlk - a stejně mu nikdo nevěří, celá scéna je zbytečná. No a podobný pocit jsem měl po celý film - že je točen debilama pro debily.(16.4.2014)

  • akisha
    ***

    Fanda starýho Japonska (jako já), může přidat minimálně jednu * za boží kostými, rekvizity a reálie, v tomhle směru nelze nic vytknout. Jinak to ale bylo docela dlouhý, do toho Keanu - i když jeho role asi taková měla bejt - jako hlavní hrdina tady je tak šedej, že mě jeho osud vůbec nezajímal, to už snad ten Oishi byl zajímavější a životnější postava. Pak ta absence čehokoliv citovýho mezi Kaiem a Mikou, záporák co vypadá jak Japonská verze Vincenta Cassela toho taky moc nepředvede a kam se poděla všechna ta krev? Potěšila mě ale fantasy složka, hudba, některý pasáže byly zajímavý (ty divný mniši třeba) a konec byl celkem nečekanej. Škoda, stačilo málo a mohl to bejt nadprůměrnej film s japonskejma kořenama. To, že není, je právě tak frustrující...65%(19.6.2014)

  • Malarkey
    ****

    Přítelkyni lákala ta japonská mytologie. Mně z traileru také docela zaujala. Pak ale přišli zdejší kritici a bodohoniči a ukázali, že 47 Roninů stojí za hovno. Hle jsem si řekl, že buď se plete databáze a nebo se pletu já a na film jsem se vydal. Samozřejmě se slušnou skepsí. Nakonec jsem ale přišel na to, že se pletou rádoby vznešení odborníci, protože jsem se v kině dočkal víceméně slušného historického fantasy s japonskou mytologií. Mám dost i za to, že Keanu Reeves dbal na to, aby plno japonských samurajských myšlenek prošlo sítem pravdy a tak tu není zase tolik výmyslů, na kolik byste od Hollywoodu mohli očekávat. Zároveň ale musíte počítat s tím, že je to fantasy. Každopádně ve své podstatě je to dle mého soudu dobře natočený film. Má všechno, co dobrý film má mít. Má akci, napětí, kvalitní režii, kameru, ale i herecké výkony. Vlastně všechno je tu poctivé tak, jak byste od zdejšího hodnocení rozhodně nečekali. Proto můžu říct jediné a to, ať kino za účelem tohoto filmu rozhodně navštívíte, protože si to zaslouží. Byl jsem skeptik, ale dlouho se mi nestalo, abych se takhle mýlil. 47 Roninů je velice povedený a zajímavý film. Bejt to natočené Japonci o Japoncích, zřejmě to skončí v černých číslech. Nikdo by to totiž nepochopil. Tady ten Hollywood vnímám jako určité plus pro širší veřejnost. Otázka je, jestli i tak to dokáže ocenit.(5.1.2014)

  • Madsbender
    ****

    Stojí predo mnou ťažká úloha vyargumentovať si svoju skrz naskrz kladnú pozíciu a postoj k Rinschovmu uchopeniu japonskej legendy, ovenčenému prípustnými hollywoodskymi postupmi a zároveň obsahujúcemu prvky, ktoré by mohli navodiť dojem negatívnej kolízie vízie tvorcov a pozorovateľnej reality na plátne. Pre začiatok je nutné vyjadriť moje prekvapenie nad tým, ako sa Rinsch drží prvkov nastolených v traileroch, ale zároveň maže moje značné obavy vychádzajúce práve z trailerov, keď sa sa prekvapivo lyrický príbeh nezameriava len na prvoplánovú zúrivo efektnú animálnosť pri počte trikových sekvencií a hyper-akčného tempa na políčko filmu, ale naopak dodržuje posvätnú úctu a veľmi obozretne narába so začlenením tradície a fantasy (to už dnes píšem po druhý raz) prv(o)kov, pričom dbá na súdržnosť celku. Lamentácia nad pomalosťou rozprávania tkvie v neznalosti japonskej filmovej poetiky pomalého záberu, citlivého rozvíjania príbehu a dialógu (i keď tu konvenčne s dôrazom na súboje a devalvujúc vplyv mentality na vzťahy postáv a štruktúru deja pre potreby dramatickejšieho spádu a obsiahnutia väčšej témy, postranných - i keď banálnych - motívov a zvratov na menšom priestore). Dejovosť sa tu stretáva v priamom súboji s postupným gradovaním z nedramatickej polohy na úroveň fantazijného veľkofilmu, čo je nevšedným a vítaným korením v žánri. Máme tu možnosť tak sledovať ako komorné dvorné a salónne scény, ako aj vizuálne bohaté (sakra, to to musia prísť Američania, aby sa natočil moderný japonský veľkofilm s poriadnou výpravou a bez brutálne gýčovej animácie, ktorá ani na chvíľu nezlezie z plátna?) panorámy a bojové scény, ktoré rozhodne majú čo ponúknuť a nechávajú ešte viac vyniknúť kríženie klasického štýlu so západnými postupmi - už pri scéne honu na démona v úvode filmu som mal chvíľu pocit, že sledujem vysnenú hranú verziu Mononoke hime, pasáž z holandského prístavu naproti tomu mierne pripomína Pirátov z Karibiku. Milostné pletky a hĺbka postáv žiaľ zodpovedá väčšinovo Hollywoodu, na druhú stranu exotická elegancia jej dodáva zvláštnu príchuť a šmrnc. Pre film je zásadné, akou optikou nazerá na japonskú mytológiu a ja musím povedať, že som veľmi spokojný - Rinsch využil možnosti, ktoré mu ponúklo zasadenie do éry Tokugawovho šogunátu (resp. edo, opäť dnes spomínam už po druhý raz) a čerpá z dobových strašidelných legiend a príbehov, ktoré sa šírili medzi ľudom, pričom je badateľná aj influencia kurosawovsko-shakespearovských motívov (prítomných predovšetkým, ale nielen v postave čarodejnice Mizuki a lorda Kiru ňou ovládaného a manipulovaného). U Kurosawu by som sa zastavil - nákladná výprava spolu s uhrančivými panorámami mi nevdojak opakovane pripomenula Ran, nečitateľný hrdina s otáznikom Kai je zasa akoby prevtelením nejednoznačných postáv Toširá Mifuneho v Akirových samurajských filmoch, kde sa neraz núka paralela s démonom a nie je jasný jeho pôvod, motivácia ani cieľ (ktorý tu s ohľadom na euramerického diváka prítomný je a zároveň s ním aj istý atraktívny origin, po ktorého odhalení po celý čas baží). Toto žonglovanie s žánrovými klišé a ich dosadzovanie k síce nie príliš prepracovaným, no i tak zaujímavým postavám a úspešná snaha o zloženie pocty na viacerých frontách súčasne z neho robí niečo viac, než len priemerný blockbuster. Dokonca aj kvalita animácie a pomer vzhľadom k hraným pasážam sa približuje ideálu, aký si pre moderný kinotrhák predstavujem. Obsadenie Keanu Reevesa je opäť hollywoodskym ťahom, ale tentokrát príjemným. Celkovo som teda s týmto miešancom v relácii, ktorú dokonale vyjadruje výraz: spokojnosť. Obavy z trailerov zostali nenaplnené a ja môžem nerušene snívať a brázdiť Rinschov fikčný svet aj naďalej. 80%(28.7.2014)

  • -bad-mad-wolf-
    *

    Vyprázdněný rádoby exotický blockbuster, jehož zpracování má diváka střídavě buď za debila, nebo za nenáročného ignoranta. Mimochodem, řeči o atraktivitě dálno-východní historie/fantazie či o pronikání asijských témat do západního zábavního průmyslu jsou malinko zcestné. Když si stopadesátikilová blonďatá mamina vezme kimono, nestane se z ní nějakým zázrakem gejša - bude to pořád stopadesátikilová blonďatá mamina. Ve srandovním županu.(29.12.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace