poster

Apollo 18

Horor / Sci-Fi / Thriller

USA / Kanada, 2011, 86 min

Scénář:

Brian Miller

Hudba:

Harry Cohen
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • EvilPhoEniX
    ****

    No Vida, Na film jsem se vůbec netěšil,čekal jsem další FF(Fuck Fuck) Shit.. Ale od 15 minuty, to mělo opravdu slušnou Atmosféru.. Záběry z Měsíce se mi velmi líbily.. Nápad Origoš a to je můj důvod, proč to zvedám na 4*! A hrdě mohu prohlásit,že je to zatím nejlepší FF, co byl kdy natočen!(8.4.2012)

  • Fr
    ***

    ...V ROCE 2011 BYLO 48 HODIN PŘÍSNĚ TAJNÝCH MATERIÁLŮ NAHRÁNO NA WEB ...TENTO FILM BYL VYTVOŘEN Z ONĚCH ZÁZNAMŮ....... /// Musíme si dávat pozor na Rusáky! Fiktivní záběry promíchaný s originály ocení nejen fanclub účastníků přistání na Měsíci. Chlapi si to ,,šukaj“ kolem kráterů a najednou - divný zvuky. A věřte (nebo ne) ...... . Fakt! ,,VÍŠ CO TVRDÍŠ?“ ,,....... .“ (Přesně tak, nebudu tu spoilerovat. To za mě udělaj jiní...) Pohledy ze skafandru, dejchavičnost, černobílost – jako bych tam byl s nima. Není to strašidelný – jen zajímavý. Nečekejte dokument o dobejvání Měsíce. Jen jakejsi odvar něčeho známýho..... (jak jsem řekl, nebudu!) A všechno dohromady to slouží jako nová příležitost zatřást si epilepticky kamerou a dát prostor ultrazvukový zobrazovací technice. Podle produkčních jmen (Bekmambetov, Weinstein) by jste mohli čekat sci-fi hit podzimu. Asi né, ale furt lepší než čumět třeba do černý díry. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem pro jakoukoliv konspiraci a PRAVDA mě nezajímá. 2.) Stojím před rozhodnutím, jestli nechat kamaráda na Měsíci. 3.) Vítám každej výlet na ,,MOON“. 4.) Thx za titule ,,EaSy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(5.11.2011)

  • Marigold
    ***

    Výtečný nápad a velmi dobré zpracování - bohužel mezi stylem a tím, co sledujeme, zeje nedostatečná propast pozorovatelského chladu. Daří se tu sice vytvořit jistý dojem realismu, ale už nikoli jakékoli angažovanosti diváka do děje. To však může být úmysl - film se tváří jako důsledný mockumentary, měl však být ještě důslednější a vyvarovat se různých klišé v ději i v obraze. Ještě pár stupňů mrazu a byl to vynikající voyeurský experiment s tak populárním žánrem, v němž by se přihlížející klinicky kochal krutým měsíčním experimentem. Takhle vzniklo něco na pomezí pozorování a snahy o zaangažování, čemu na jedné straně chybí ultimátní autenticita (např. už samotný fakt, že záznam sledujeme, je z hlediska logiky zcela nemožný), na straně druhé zase precizní načasování a gradace, tak podstatné pro žánr. Apollo 18 rezignuje na vlastní bohatý potenciál a loudá se zlatou střední cestou.(26.12.2011)

  • Gilmour93
    **

    That´s one small stone for a man, one giant pseudoauthenticity for mankind… Zvuk zní, neexistující kamery snímají a gravitace nebývale přitahuje až se i Těreškovová diví a Armstrong žasne. Nedostatkem peněz a odvahy pro klasické natáčení vzniká živná půda pro found footage, nedostatkem atmosféry, napětí a invence zase vzniká živná půda pro zívání a já ten žánr začínám po jistém období tolerance znova nesnášet.. Pro ty, co ještě nepropadly skepticismu - v ruských archívech údajně existuje 5 hodin záběrů z 8mm kamery, co byla umístěná na hřbetu Lajky. Kdyby je prý viděl Fox Mulder, tak roztrhá legitimaci FBI, posere se a zjistí, že pravda je tam venku a ještě se z ní kouří..(6.1.2014)

  • Shadwell
    ***

    Pár slov o souvislosti mezi Pablem Picassem, Apollo 18 a Sofoklém. ____ Ač se to nezdá, představuje Apollo 18 nesmírně zajímavý experiment, kde je určitá monotónnost děje vyvážena různými způsoby, jak je tento děj vizuálně zaznamenán. Apollo 18 dodržuje jednotu místa času a děje, známou z antických her, kde se také o všech ostatních událostech dovídáme díky chóru nebo z úst poslů či účastníků hry, zde z úst velící základny na zemi. Dokonce i klíčoví astronauti jsou tři, podobně jako u Sofokla, který jako první zavedl v antickém dramatu tři herce. Tato jednota děje spolu s určitou jednotvárností a nedějovostí (v tom filmu se toho vážně moc nestane) je ovšem vykompenzována doslova a bez nadsázky desítkou různých vizuálních formátů, záznamů, tonalit, barevných podání - přesně po vzoru zákona zachování energie aneb když někde uberu (story), musím jinde přidat (styl). Takže tu máme pohyb po ose zrno-šum-vyžehlenost DNRkem, barevný záznam i černobílý, statický kamery v rohu po lehký 16mm do terénu, různý poměry stran od 1.33 po 1.85, trhání a chyby v obrazu, změny fpska, a do toho ještě průzory skafandrem nebo okénka v lodi (tematizace rámů obrazu, řekli by jistě nějací fajnšmekři přes vizuální studia)… a tohle se děje fakt po celý film, je to až neuvěřitelný, jako byste si neustále nasazovali jiné brýle s jinými skly. Důležitost tak ve filmu nemá to, co se odehrává před kamerou, nýbrž to, co se odehrává v kameře, z čehož je patrné, proč určitá dějová monotónnost filmu zas tak nevadí (velmi podobný princip různých záznamů využívala found footage duchařina Grave Encounters, kde to bylo obohacený ještě třeba o noktovizory – vidění ve tmě). Apollo 18 tím překlápí 3D dění do 2D záznamu, který je klíčový, podobně jako to udělal Picasso, který ovšem přidal o jeden rozměr víc, neboť překlopil 4D do 2D - Picassovy obrazy žen s dopředu hledícíma očima a nosem na stranu byly pokusem zobrazit čtyřrozměrnou perspektivu, protože ten, kdo na ženu hledí ze čtvrtého rozměru, vidí její tvář, nos i týl současně. Že se to Picassovi podařilo, zatímco filmaři nemají se čtvrtým rozměrem šanci moc hnout, je celkem logické, jelikož film má mnohem blíž k reprodukci skutečnosti než malba, která je expresivnější.(19.12.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace