Vor v zakoně, vládce podsvětí

Gentelevův dokument je zajímavý především informativně. Popisuje, jak Vory v Zakoně vlastně za komunismu vznikly, odhaluje, jakým způsobem se jejich podnikání vyvíjelo za doby privatizace a překvapivě otevřeně ukazuje, jak prorůstají poloilegální lobby bývalých (?) mafiánů do politiky a obchodu současného Ruska. Velké emoce nečekejte. Je taky trochu škoda, že krom špiček současného byznysu tohoto ražení, neuvidíme v televizi, jak vypadá život normálních pěšáků. Ale je jasné, že film nemůže obsáhnout úplně všechno. (16.11.2011)

Byl jsem na tento dokument velmi zvědavý. Vypadalo to na dost silnou kávu. Postupem čassu ale začal snímek vytvářet dojem, jako by si výpověďma tři oslovení mafiáni leštili svoje svědomí. Zpočátku zajímavý dokument začal být rozvleklý a z mého hlediska zabředával do nudy, až jsem ho před koncem vypnul. (28.06.2011)

Chcete v Rusku udělat pořádnej byznys a mít solidní postavení?! Pak je potřeba krást už od malička, pobýt si ve vězení cca 18 let, tam si získat kontakty a pak to rozjet ve velkým. Budete mít vliv na všechno - od malých podnikatelů a obchodů až po vrcholnou politiku. A to se vyplatí ne?! Pak si na barák koupíte neprůstřelný okna a sejf, kterej má 2x větší zabezpečení než banka. OK, musím uznat, že tenhle dokumet byl fakt velkej nářez! P.S.: Úsměv do kamery a hlášky o tom, že vlastně konáte dobro, jsou důležitý! A když vám někdo nevyhovuje, tak ho prostě zastřelíte... (28.04.2013)

Nie som si istý, či tento dokument niečomu pomôže. Zobrazovaní mafiáni sú dostatočne prefíkaní na to, aby v dokumente na seba prezradili niečo, čoho by sa mohla chytiť polícia a tiež aj čokoľvek, čo by uškodilo ich povesti. Z istého hľadiska ide o prezentáciu zločincov, ktorá bude nezrelé osobnosti skôr priťahovať a inšpirovať, než by ich odradila. Do popredia sa tlačí nejaká charita, ušľachtilé koníčky a o zdrojoch sa hovorí iba tak mimochodom, ako hovoria o svojej práci napr. smetiari. Ale nakoniec kopa uznávanej filmovej produkcie, počínajúc Krstným otcom, využíva rovnaké techniky. Takže nič nové pod slnkom. (01.05.2013)

Za prvé nevím, jak lépe by šlo dokument tohoto typu natočit. Za druhé, člověku je z těch lidí na plátně zle, ale bohužel je jejich životem fascinován a v daném okamžiku musí podlehnout vnitřnímu konfliktu a popírání reality, kterou vidí a chtě nechtě si musí přiznat, že vždycky věděl, že i takhle se dá žít, ale ví, že nikdy takto a v takovém světě žít nechce, ale musí, svět je jenom jeden. Za třetí, film byl promítán v rámci festivalu Jeden svět v Ostravě a bez váhání bych ho klidně pustil v hlavním vysílacím čase na ČT1 (samozřejmě svým způsobem sci-fi). No a za čtvrté, jedno je i díky tomuto dokumentu jisté, kromě toho, že tam, kde teď žijeme se máme neskutečně skvěle, tedy že jakýkoli přechod o totality k demokracii trvá minimálně dvě desetiletí až století a je velmi, velmi bolestivý a zdaleka ne u konce... (23.03.2011)