Jarní píseň
Romantický / Drama
Československo, 1944, 88 min
Režie:
Rudolf HrušínskýHudba:
Jaroslav KřičkaHrají:
Hana Vítová, Jarmila Smejkalová, František Smolík, Svatopluk Beneš, Růžena Šlemrová, Ema Kreutzerová, Míla Pačová, František Hanus, Pavla Vrbenská, Jindřich Plachta, Marie Rýdlová, Jana Dítětová, Vladimír Řepa, Marie Blažková, František Vnouček, Raoul Schránil, Jiří Vondrovič, Gustav Hilmar, Jaromír Spal, František Kovářík, Hermína Vojtová, Ladislav Kulhánek, Marie Hodrová, Rudolf Hrušínský nejst., Marie Ptáková, Josef Kemr, Doďa Pražský, Lola Skrbková, Zdeněk Šavrda, Vladimír Hlavatý, Jindřich Láznička, Ladislav Janeček, Ada Karlovský, Jaroslav Orlický, Emanuel Hříbal, Antonín Šolc, Jaroslav Hladík, Věra Skálová, Ema GonicováObsah
-
Hlavní postavou příběhu je úspěšná operní pěvkyně Jana Mirská, kterou poznáte v okamžiku, kdy opouští Vídeň, když se od matky svého šlechtického snoubence Franziho dozví, že nedá synovi souhlas k sňatku. Cestou do Prahy se Jana ve vlaku seznámí s malířem Petrem Dominem a společně s ním také vystoupí na nejbližší zastávce, aby pomohli mladé ženě z jejich kupé, když začala mít porodní bolesti. Ocitnou se na malém nádraží a vzápětí Jana zjistí, že se zcela náhodou ocitla ve svém rodišti, v městečku Podlesná, odkud pocházela její matka. Protože jí ujede vlak, rozhodne se tu mladá žena nějaký čas zůstat, stejně jako Petr. Během několikadenního pobytu tu pak s Petrem prožije krátký milostný románek a svým půvabem si získá většinu obyvatel městečka a dokonce na jejich přání zazpívá na májové mši. Mezitím je zoufalý Franci těžce zraněn v souboji a Jana, kterou Franciho matka odprosila, se za ním vrátí do Vídně. Jedna ze dvou ojedinělých režií Rudolfa Hrušínského. (oficiální text distributora)
Hlavní postavou příběhu je úspěšná operní pěvkyně Jana Mirská, kterou poznáte v okamžiku, kdy opouští Vídeň, když se od matky svého šlechtického snoubence Franziho dozví, že nedá synovi souhlas k sňatku. Cestou do Prahy se Jana ve vlaku seznámí s malířem Petrem Dominem a společně s ním také vystoupí na nejbližší zastávce, aby pomohli mladé ženě z jejich kupé, když začala mít porodní bolesti. Ocitnou se na malém nádraží a vzápětí Jana zjistí, že se zcela náhodou ocitla ve svém rodišti, v městečku Podlesná, odkud pocházela její matka. Protože jí ujede vlak, rozhodne se tu mladá žena nějaký čas zůstat, stejně jako Petr. Během několikadenního pobytu tu pak s Petrem prožije krátký milostný románek a svým půvabem si získá většinu obyvatel městečka a dokonce na jejich přání zazpívá na májové mši. Mezitím je zoufalý Franci těžce zraněn v souboji a Jana, kterou Franciho matka odprosila, se za ním vrátí do Vídně. Jedna ze dvou ojedinělých režií Rudolfa Hrušínského. Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Blofeld
Zcela náhodou jsem na Jarní píseň narazil v televizi asi deset minut po jejím začátku, nevěda nic o ní. Neumím ani přesně popsat čím, ale něčím si mě tenhle film získal. Snad je to ta prazvláštní atmosféra směsi melancholie i nadějí, snad čarokrásné exteriéry snad zajímavý scénář... Ale možná nejdůležitější je Hrušínského práce s herci: velká většina výkonů tu je na svou dobu ohromně civilní. Nádherný filmový zážitek!(1.7.2009)
-
Marthos
V roce 1944 bylo i nacistům jasné, že válka skončí prohrou Třetí říše. Jejich pozornost se proto soustředila na zcela jiné problémy, než byla filmová výroba. Počet natočených filmů v onom roce výrazně stoupl na deset celovečerních snímků, navíc některé další byly ve fázi příprav a natáčení (Vávrova Rozina sebranec a Krškova Řeka čaruje). Společnost Lucernafilm a její předseda Miloš Havel tehdy přišli se zajímavým projektem. Režie se měl původně ujmout dokumentarista Jiří Lehovec, který se však z neznámých důvodů práce vzdal. Havel tehdy narychlo angažoval mladého herce Rudolfa Hrušínského, jehož první filmová režie svědčí o neobyčejné pružnosti. Dokázal přiblížit divákům pohnutý osud slavné operní pěvkyně, která v atmosféře probouzejícího se jara pozná sílu lásky a mládí. Až monumentalisticky působí záběry na rozkvetlé stráně, louky a stromy, na tu nezměřitelnou krásu přírody, která ukazuje své umění. V titulní roli se setkáváme se stále půvabnou Hanou Vítovou, která získala jednu z posledních hodnotných filmových příležitostí. Velkou oporou se debutujícímu režisérovi stali i další herecké osobnosti (Smolík, Hanus, Dítětová, Šlemrová, Beneš, Plachta, Hilmar). Tento film lze do jisté míry chápat i jako nenápadnou předzvěst blížícího se osvobození. Nebude to totiž trvat ani půl roku a do českých zemí opět pronikne svoboda a radost ze života.(24.12.2008)
-
kinderman
Hrušínského režijní debut, slušně odvedená secesní romance Jarní píseň, pobaví nejvíc v okamžiku, kdy vídeňská společnice Hany Vítové osloví svou hereckou partnerku „Hano“, namísto jménem její postavy, tedy „Jano“.(2.5.2009)
-
consuela1
Jarní píseň má nádech vonící jarem a nadějí, zároveň však vespod skrývá melancholii, stesk a promarněné příležitosti. Hlavní dějová linie je jednoduchá, předvídatelná a je taková snad záměrně…příběh lásky zpěvačky a šlechtice je jen jakousi nitkou, která pojí film dohromady. Nejhezčími momenty jsou pravidelná setkání starších pánů, kteří žijí své osamělé životy svázáné dlouholetým přátelstvím. Jejich povídání o životě, láskách a životních křižovatkách připomíná známý citát z Caesara: U věcí lidských jest čas přílivu, jenž chycen v proudu vede ku štěstí. Když zmeškán, všechna cesta životem již vede mělčinou a svízelí. Tento citát by mohl být i mottem celého filmu…(30.4.2011)
-
Véronique
Opravdu příjemné překvapení v režii tehdy herecky zrajícího Rudolfa Hrušínského. Podařilo se mu spolu s celým hereckým "ansáblem" vytvořit podařenou historickou fresku s romantickým podtextem. Hana Vítová zde v roli pěvecké divy z Vídně tak trochu navazuje na svou roli ve filmu "Noční motýl". V "Jarní písni" však panuje poklidnější, mírumilovnější atmosféra. Český venkov na konci 19. století je občas zpestřen okénkem do vídeňského paláce, kde vládne tvrdou rukou matinka Růžena Šlemrová nad svým nezbedným synem Svatoplukem Benešem... Ne za děj, ale především za svou malebnou atmosféru si film zaslouží 67%.(24.8.2009)
-
Astrebleue
Pěkný, ale trošku natahovací.Společnost starých mládenců mi připomněla Rozmarné léto.Ale cením si doktorova smyslu pro humor.(1.5.2009)
-
wictoria
Nevím proč, ale tento film se mi moc líbí. Ta píseň, kterou Hana Vítová zpívá v kostele se mi dodneška občas vrací... a i ten příběh je zajímavý(18.5.2008)
