Jindra, hraběnka Ostrovínová
Drama / Romantický
Československo, 1933, 84 min
Režie:
Karel LamačHrají:
Jarmila Lhotová, Theodor Pištěk, Růžena Šlemrová, Karel Lamač, Maria Tauberová, Karel Hašler, Bedřich Veverka, Miloš Steimar, Jarmila Bechyňová, Jan W. Speerger, Darja Hajská, Saša Dobrovolná, Bohdan Lachman, Václav Menger, Betty Kysilková, František Černý, Jan Richter, Viktor Nejedlý, Josef Sládek, Emanuel Hříbal, Jožka Görlich, Josef Cikán, Josef NovákObsah
-
Po letech, strávených ve Vídni, se vrací Jindra Jarýnová se sestřenicí Amálkou na statek svého otce. Ten jí představí učitele svých synků, vlastence Lípu. Jindře se učitel líbí, ale nedá mu to najevo, protože zjistí, že ho miluje Amálka. Jednoho dne na statku vypukne požár, který pomáhá Lípa hasit. Amálka se mu vyzná ze své lásky, avšak Lípa ji odmítne s tím, že miluje jinou. Finanční situace statkáře se vinou požáru stále zhoršuje a Jindra požádá hraběte Ostrovína o pomoc. Ten pomoc přislíbí, ale žádá, aby se za něho provdala. Při honu Jindra nešťastnou náhodou postřelí Lípu. Obětavě se o něho stará a oba zjistí, že se milují. Jindra se přesto provdá za hraběte, aby zachránila otce. Po třech letech nešťastného manželství porodí syna a zemře. Jejím posledním přáním je, aby hrabě svěřil dítě do výchovy Lípovi. Lípa se dítěte s láskou ujme.
Tento námět byl již dvakrát v českém filmu zpracován jako Jindra (Oldřich Kmínek, 1919) a Jindra, hraběnka Ostrovínová (Václav Kubásek, 1924). (oficiální text distributora)
Po letech, strávených ve Vídni, se vrací Jindra Jarýnová se sestřenicí Amálkou na statek svého otce. Ten jí představí učitele svých synků, vlastence Lípu. Jindře se učitel líbí, ale nedá mu to najevo, protože zjistí, že ho miluje Amálka. Jednoho dne na statku vypukne požár, který pomáhá Lípa hasit. Amálka se mu vyzná ze své lásky, avšak Lípa ji odmítne s tím, že miluje jinou. Finanční situace statkáře se vinou požáru stále zhoršuje a Jindra požádá hraběte Ostrovína o pomoc. Ten pomoc přislíbí, ale žádá, aby se za něho provdala. Při honu Jindra nešťastnou náhodou postřelí Lípu. Obětavě se o něho stará a oba zjistí, že se milují. Jindra se přesto provdá za hraběte, aby zachránila otce. Po třech letech nešťastného manželství porodí syna a zemře. Jejím posledním přáním je, aby hrabě svěřil dítě do výchovy Lípovi. Lípa se dítěte s láskou ujme.
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Bart
Tento námět byl v naší kinematografii zpracován celkem třikrát. Poprvé to bylo v roce 1919 pod názvem Jindra a režijním vedením Oldřicha Kmínka. Po druhé se námětu zhostil další režisérský neumětel Václav Kubásek v roce 1924. Tentokrát se film jmenoval Jindra, hraběnka Ostrovínová. A nakonec se na toto melodrama vrhnul Karel Lamač. Přestože to byl dobrý režisér a zvláštní typ komika (dobrého komika), melodrama evidentně nebyla jeho parketa. Film je neuvěřitelně nudný, předvídatelný, utahaný, přeslzený a celkově velmi nepovedený i po herecké stránce, které vévodí trapný výkon pana režiséra a Jarmily Lhotové, která tak uzavřela svou ne příliš plodnou filmovou kariéru. Hvězdička za kameru. Jinak pravý a nefalšovaný odpad.(8.4.2007)
-
NinadeL
Škoda, že nemám možnost srovnání s předchozími verzemi, ale vsadím se, že by to pokaždé byl úplně jiný film. Tady je navíc poslední romantický hrdina Lípa v podání Lamače a fascinující Jarmila Lhotová. Nadto Marie Tauberová také není moc k vidění a celkově jde o historicky velice zajímavý film v kontextu 30. let, kdy se zdálo, že od dědictví němého filmu bude udělán rázný krok vpřed, ale nikdy se nic nejí tak horké, jak se to uvaří.(15.2.2009)
-
Marthos
Brněnská výrobna Lloyd si v druhé polovině roku 1933 vzpomněla na kdysi oblíbený sentimentální román Ivana Klicpery, který se mezitím na filmovém plátně objevil již dvakrát (v letech 1919 a 1924). Tklivý příběh nenaplněné lásky vlasteneckého učitele a velkostatkářovy dcery patří v rámci žánru k těm nejpůvabnějším. Divák sleduje postupné vzplanutí obou hrdinů i jejich násilné odloučení. V hlavní roli se objevil režisér snímku Karel Lamač, pro něhož postava Lípy znamenala definitivní rozloučení s romantickými hrdiny. Ve své poslední roli se zde představila dnes neprávem pozapomenutá Jarmila Lhotová, výjimečná žena, která se v americké emigraci dožila úctyhodných sto tří let. Tento titul je určen pouze pro milovníky podobného žánru filmů, které i přes svou naivitu nepostrádají určité kouzlo a vtip. Příjemné a realizačně dokonalé jsou pak exteriéry průhonického parku, nasnímané kameramanským mistrem Otto Hellerem.(5.10.2008)
-
filmator
"Zajímavé sekvence filmu s pečlivě volenými záběry exteriérů (O. Heller), plynule spojenými řadou prolínaček navozujících idylickou nostalgickou atmosféru znehodnocují toporné a patetické herecké výkony, kterým dominuje Lamačův ušlechtilý a naprosto dokonalý kantor-vlastenec." (Panorama českého filmu, s. 41)(9.1.2006)
