Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný historický film autora Vladimíra Körnera a režiséra Miloslava Luthera se vrací doprostřed první světové války. V poutavém i drásavém milostném příběhu vdovy po důstojníkovi, která se stala ošetřovatelkou v jednom z válečných lazaretů, a zajatce, nadaného schopností léčit vlastní energií a vůlí, se odhaluje zoufalá a nekonečná touha po štěstí a smysluplné existenci, i když doba, která se řítí kolem hrdinů příběhu, je zbavena smyslu, citu i naděje. (Česká televize)

(více)

Recenze (46)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Přesně tyhle typy filmů v naší kinematografii postrádám. Máme Signum laudis, Švejka a hotovo. Jakoby první světová válka ani nebyla. Holt jsme válčili za Rakousko a to se dnes nenosí. Ale že to byla taky naše vlast, "kterou ovinuly nějaký mraky", na to už se dnes málokdo pamatuje. A tak je příběh z haličské fronty o to cennější. Luther dokázal prostě vytvořit takovou trochu "ujetou" atmosféru v níž se odehrává příběh "zažehnutí staré svíce" neboli vdovy, která si toho s manželem moc neužila a zamiluje se do zajatce. Kolem poskakují podivné panoptikální figurky (šéf nemocnice, stráže, zachráněný tulák), ti jsou všechno, jen ne normální. Snaha vylíčit dobu vymknutou z kloubů způsobem originálním se vydařila. Mně se příběh líbil.80% ()

helianto 

všechny recenze uživatele

„Za války je větší kumšt žít než umírat …“ Přesto je možné vprostřed smrti nalézt život. Dojemný a zároveň krutý příběh mladé vdovy, která se pod vlivem ztráty iluzí rozhodla nejprve k sebeobětování v podobě práce ošetřovatelky v lazaretu, aby nakonec v tomto beznadějném prostředí nalezla sebezničující vášeň a lásku. Válka však není časem lásky, je časem pokřivení základních lidských hodnot. „Pomáhat lidem je jediný způsob jak sám sebe zlikvidovat. Sebevražda bez hříchu …“ Vynikající Ingrid Timková ve strhujícím příběhu, podbarveném a umocněném nádhernou klasickou hudbou. „Mrtví se nám už posmívají, že jsme včas nezemřeli …“ ()

Reklama

Renfield 

všechny recenze uživatele

Válka, sníh, mráz, všudypřítomná deprese a nejistota a v tom všem malý lidský příběh. Dobovost a už klasickou atmosféru adaptací Vladimíra Körnera vystihl Miloslav Luther dokonale. Příběhu přes jeho nesporné kvality ale přeci jen něco chybí a ve druhé polovině přijde chvíle, kdy se zdá být poněkud dlouhý. Přesto o překvapení není nouze, starají se o ně především vedlejší postavy, prakticky všechny nemálo podivné. Nelehké místo a nelehká doba pro Anežku a Kryštofa... obě hlavní postavy výborně hrají Ingrid Timková a Juraj Šimko. Úchvatné jsou i místa natáčení, především "vojenský lazaret" a jeho okolí. Přesto jsem od Anděla milosrdenství čekal víc, jde přeci o adaptaci mého oblíbeného autora. 60% ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Filmu sa podarilo ukázať tú atmosféru prvej svetovej veľmi dobre, to nebolo len o zákopoch, ale práve aj o tých dedinských lazaretoch. Na starne druhej je akoby bez konca, proste založí všetko na podivnej romantike, ktorú postihne smrť a čo ďalej ani srnka netuší. Iba jedna ženská začala trhať svetové rekordy v počte nebohých partnerov. Umelecká stránka pekná, ale vtesnal by som tu aj nejaké iné, prekvapivejšie línie. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Typický körnerovský příběh, ponurý, drsný, pesimistický. Takové byly všechny války a ty světové zvlášť. Körner se tentokrát zaměřuje na rakouský týl na ruské frontě, nyní právě dost posunuté na západ, až někam k městu Stryj, kde na následky popálenin umírá rakouský důstojník, za nímž přijíždí jeho manželka, která před smrtí naposled viděla manžela vraždit místní civilisty. Chce odčinit manželovy zločiny službou v polním lazaretu, kde se osudově setkává s mladým Kryštofem, zajatcem a léčitelem. - Musím se opakovat, ta drsnost příběhu člověka nutí se dívat stále a stále, ačkoliv se děj příběhu poměrně dost vleče... Film uveden na RTVS k úmrtí scénáristy M. Puobiše, takže nečekaná, ale docela vítaná změna programu. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné prózy Vladimíra Körnera z roku 1988. (skudiblik)
  • Prvý koprodukčný film Česka a Slovenska po rozpade spoločného štátu. (Raccoon.city)
  • Film se natáčel především na zámku Fričovce v okrese Prešov. (skudiblik)

Reklama

Reklama