Autopohádky

Projekt skupiny Chinaski se probojoval přes divadlo a CD vydání k animovanému celovečernímu filmu. Podobně jako u jiných současných českých animáků jde ale jen o pásmo krátkých příběhů spojených dohromady. Kam jinam sáhnout, když Werichovo Fimfárum už je skoro kompletně rozebrané, rozuměj všechny pohádky natočené a spojené v celovečerní filmy? Pohádky o mašinkách už animovanou verzi mají, tak co třeba Autopohádky spisovatele Jiřího Marka (znáte ho z Hříšných lidí...) z roku 1957? Jsou psané podobně jako Fimfárum, a také se z nich dá vybírat. Např. v roce 1983 ve Východním Německu vznikl stejnojmenný film, který si vybral pohádky tři, z nich jednu dokonce stejnou jako ve výběru Chinaski (o náročné víle). Zpracování pak kopíruje styl Fimfár (každá pohádka jinou technikou animace), k němuž je přidán hraný mezipříběh. Hodně mi to připomnělo ne tak dávný ambiciózní projekt ostravské televize, se kterým se překvapivě nakonec neproboxovali do kin - Báječná show. Sled různými styly animovaných scének je volně pospojován tam i tady, a stejně tak účast hereckých (a u Báječné show dokonce i zpěváckých) hvězd je široká. Stejně tak zde - kromě Michala Malátného zde uvidíme či uslyšíme Ondřeje Vetchého, Pavla Lišku, Igora Bareše, Petra Nárožného, Jitku Ježkovou, Lucii Bílou, Viktora Preisse, Miroslava Táborského a mnoho dalších skvělých herců. Na animaci se sešli současní přední tvůrci - Pavel Koutský, Bára Dlouhá, Michal Žabka, Libor Pixa. A přesto to celé nemá to, co hledá pan Kužílek - duši. Celé je to precizně vycizelované, pohádka o rybáři je dokonce skvělá, podáním i animací a režií (František Váša). Být z toho samostatný Večerníček, jde o dokonalý cyklus. Takto v celovečeráku se často neubráníte dojmu, že některé scény jsou do té celovečerní stopáže prodlužované a natahované, jak se u každé mezihry a pohádky dívalo na hodinky, aby to mělo přesně dvacet minut - a jde se dál. Proč? klidně to mohlo mít i s titulky - jako Gedeonovo Indiánské léto - těsně nad 60 minut, byl by to celovečerák a vyzněl by kompaktněji. Otázkou nakonec také je, komu jsou příběhy určeny. Pro zcela malé děti moc ne, spíše pro deseti- až dvanáctileté objevitele světa (styl Vincenta je hodně podobný Deseti městům od Marcela Argilliho), ale v roce, kdy knížka byla napsána. V dnešní době to pak má celé sice příjemnou, ale pro současné děti nepochopitelnou patinu starých časů a nostalgie. Odzkoušeno na devítiletém klukovi. :-) Pohádek je v knize celkem 11, co my víme, třeba ve stylu Fimfár ještě nějaký film Autopohádky 2 a 3 vznikne? (05.10.2011)

Milé prekvapenie. Animované príbehy sú sympatické a po technickej stránke kvalitne spravené, miestami aj vtipné. Vystrieda sa tu viacero animačných techník, od plôškovej až po 3D. Bohužial predelovacia hraná sekvencia je ako bez scenára, bez nápadu a nikam nevedúca. Vetchý hraje trdlo, čo mu vôbec nesvedčí. Hodnotenie: 65% (28.08.2013)

Večerníčkovská dětinskost hrané spojovačky i první autopohádky mě zaskočila, ale dál už to bylo jen lepší. Především hned ta druhá, „Účetní a víla“, nadchla svou praktickou poetičností („Říká si víla a stojí peníze jako každá ženská.“ :-)), třetí pak originální ploškovou animací v reálném prostředí (okna na hřbetech knih), počítačová čtvrtá zase ušla díky moderní energičnosti. Nakonec i to pojíždění Ondřeje Vetchého za odpovědí na otázku „mají auta duši?“ se ukázalo jako poměrně roztomilé. (20.09.2021)

Naštěstí jsem od Autopohádek moc nečekala, a tak jsem se docela dobře pobavila. U pohádek bych sice čekala trochu jasněji odlišené dobro a zlo (zejména k příběhu s adrenalinovou vílou mám v tomto ohledu plno výhrad) a pátrání po duši u auta mi jako zavilé neřidičce taky dvakrát nesedlo, nicméně už jen kvůli účasti tolika skvělých herců a třetí báječně zpracované a zároveň vtipné vyprávěnce o rybáři, jenž rybkám vysekával díru v ledu, aby se ty potvůrky neudusily, musím dát 4*. :-) (27.10.2011)

Je to takové monotematické Studio Kamarád, které místo JůHeláků moderuje Ondra Vetchý. Takže spojováky de facto o ničem, nijak to výsledné dílo nepovyšují. První pohádka naprosto standardní, obyč kluk princeznu tentokrát klofne na auto, jinak vůbec nic objevného. Druhá “pohádka” podle mě pro děti nevhodná, lakomej pan účetní hledá způsob, jak se zbavit víly, která mu leze do peněz. Autoři třetí pohádky si vypůjčili pohádkovou klasiku, chudý rybář vytáhne zlatou rybu, resp. rybího krále a nechá si od něj vytunit auto. To mě neuráželo, bylo to vynalézavý, ale líbivý moc ne. Čtvrtá pohádka o klukovi, co tak miloval auta, až se jím sám stal. Záležitost pro děti do pěti let věku. A to by mohl být největší problém autopohádek. Komu měly být určeny? Tři příběhy jsou infantilní, jeden snad ani není pro děti. Po delší době se mohli ve filmu realizovat čeští animátoři, to je na tom patrně to nejpozitivnější. Že to ale mohlo být lepší, mnohem lepší, tak na to bych dal krk. (06.01.2020)