Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televízna adaptácia drámy, zobrazujúcej osudy nemeckej literárnej emigrácie v Amerike počas II.svetovej vojny. ROZPRÁVKY Z HOLLYWOODU sú príbehmi o ceste za hollywoodskym snom. Nútený útek európskych umelcov z krajín zmietaných vojnou sprevádza sen o uplatnení sa, sláve, bohatstve vo svete amerického filmu. Autentické osudy známych literárnych osobností sa tu prelínajú s autorovou fikciou cez postavu spisovateľa Odona von Horvatha, ktorého odchod do Ameriky v skutočnosti náhle zmarila smrť na parížskom námestí. Jeho rozprávanie o tom, čo by mohlo byť, sa tak stáva trpkou víziou o ľuďoch, ktorí sa márne pokúšali nájsť svoje miesto v prostredí cudzej kultúry. Televíznu adaptáciu naštudoval v roku 1992 režisér Stanislav Párnický.V postavách európskych spisovateľov zvučných mien sa predstavia Emil Horváth, Zdena Studenková, Andrej Mojžiš, Martin Huba, Stano Dančiak a ďalší. (STV)

(více)

Recenze (3)

roswelll 

všechny recenze uživatele

Televizní drama o emigraci evropských spisovatelů do Ameriky přilíš nerozvádí jejich spisovatelskou dráhu, ale popisuje trpký život a osudy hlavních postav se zajímavou rolí Zdeny Studénkové jako věčně opilé manželky jednoho z nich, která končí smrtí, stejně tak jako hlavního vypravěče filmu Odona von Horvatha v podání výborného Emila Horvátha ml. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Perfektní scénář Ch. Hamptona umožnil Párnickému spolu s předními slovenskými herci vytvořit pozoruhodnou inscenaci, která o osobách a Americe vypovídá dnes ještě víc než bychom si připustili v době jejího vzniku. Tehdy totiž byly USA ozdobeny gloriolou vítězů studené války a všichni noví demokraté je vzývali...(Jak se to neuvěřitelně změnilo!) (90%) ()

Hombre8 

všechny recenze uživatele

Svižný rozjezd, kde zaujal zejména Hryc se svým: "Robin Hood to mal najradšiej s prascami a zaujíma to niekoho?" Pak už jen spousta pseudointelektuálních keců, oživených jen Studénkovou (!) a poměrně zvláštním obrazovým zpracováním. Režisér a herci se vůbec snažili. Aby ne. Scénář za mnoho nestál, což je patrné hlavně v závěru, kdy si autor jakoby (až po jeho sepsání) uvědomil nebo zjistil, že Ödön von Horváth nikdy v Americe nebyl, že zemřel ještě před začátkem WWII a tak to celé značně neobratně hodil do podoby jakéhosi předsmrtného snu, čímž ale celý příběh poněkud ztratil smysl. ()

Reklama

Reklama