poster

Když kámen promluví

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2010, 75 min

Scénář:

Viliam Poltikovič
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Freemind
    odpad!

    To, že je Dušek pošuk, ještě není nic špatného. Salvador Dalí byl taky šílenec, ale zároveň byl génius, který si své šílenství plně uvědomoval a udělal z něj tvůrčí metodu. Je hodně bláznů, kteří svoji poruchu dokážou kreativně použít, a když ne, tak alespoň drží pysk. Duška bylo možné tolerovat, dokud svou nonkonformitu používal jako inspiraci pro své herecké projekty, teď ale ze sebe dělá mesiáše, vysvětluje vesmír a lidi mu to žerou - nebo se, nedej bože, řídí jeho radami. A v okamžiku, kdy se autoritou pro každodenní život stává psychicky vyšinutý člověk, tady máme problém, panstvo. Hlavně mu nezapomenu to, že do Česka přitáhl Monforta - evidentního podvodníka, který tvrdí, že se živí vzduchem, má na svědomí několik úmrtí členů své sekty a v Brně radil nějaké mladé holce, aby přestala krmit své dítě a rozvedla se s manželem, pokud by se proti tomu postavil. Pokud Dušek dělá z takového grázla světce, tak je spoluviník a patří buď do kazajky nebo za mříže. Tečka.(28.2.2013)

  • Sinecod
    ****

    Žádný životopisný film nehledejte, je to 75 minut vět a otázek, které si jistě i sami pokládáme a nemusíme u toho mluvit se šutrem. Jsme lidé zvědavý, chceme prostě "vědět". Lehce povznášející snímek o člověku, který není naštvaný a co se nehádá, protože by ho to stálo čas a energii. Jo a asi jo, je lehce švihlej:). Viděno na Festivalu českých filmů Plzeň, škoda jen za předprojekci, protože té se Poltikovič a Dušek neúčastnili.(20.4.2011)

  • PinokKio
    ****

    Nikdy jsem žádnému kameni nenaslouchal, tudíž nevím, jaká slova od něj čekat. Ovšem Jardu Duška jsem poslouchal s nadšením (stejně jako na jeho divadelních představeních) a užíval si s ním jeho pozitivní přístup k životu a bytí.(26.2.2012)

  • Big Bear
    ****

    Jaroslava Duška mám rád od prvního shlédnutí Pelíšků. Přiznám bez mučení do té doby jsem jej neznal. Od onoho posvátného roku 0 jej však sleduji a vždy jsem rád, když se někde ochomejtne ve filmu, nebo uvádí např. Českého lva. Nelze opomenout ani jeho účinkování v rozhlase , či jeho divadelní vystoupení jemuž pro mne doposud vévodí zpracování Cavemana. Dokument mapuje jeho vzpomínky na dětství na Sázavě, kdy se dle jeho slov u něj formoval onen zájem o podstatu radosti z pouhého bytí i jeho současné názory včetně propagování Dohod Toltéků... Jeho niterné upřímné vysvětlování svých názorů a poznatků je věc, která musí jednoznačně nutit racionálně a materiálně založené jedince ťukat si na čelo či rovnou vytáhnou telefon a volat Centrum krizové intervence v Praze Bohnicích...(I když blázen by zase nenazval naše současné společenské uspořádání a fungování koncentrákem !!!). Pro ostatní je Dušek neskutečně pozitivní bytostí (s vlastním kompostem v sobě:-) ), žijící si po svém. Já osobně si myslím, že postava Jaroslava Duška je jen do lidské podoby převtělená jiná bytost z vesmíru. Sbírá tu informace o lidech a snaží se jim ukázat i jiné způsoby našeho bytí zde. Až skončí své poslání, nasedne do vesmírné lodi a zmizí do své galaxie světla a radosti :-)) Přeji si aby zde na své misi vytrval co nejdéle! * * * *(3.11.2011)

  • sonnak
    *****

    Herec první třídy a velké dítě v jednom Dušek se ze všech sil snaží ostatním zprostředkovat něco, o čem se ve skutečnosti nedá pořádně mluvit. V tom ohledu to líp asi dopadnout nemohlo. Námět ke klepání na hlavu je to solidní, bez debat. Jenže... :)(30.4.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace