Silvestr 1979 - Hrajeme si jako děti

V podstatě extrémně smutná "strhující zábava" v podání bolševiků. Menšík dělal, co mohl, ale nudný humor Satinskýho s Lasicou nebo taneční vystoupení Jiřího Korna (který u toho jako vždy mečel jak poráženej kozel), či rádobyvtipné žvásty nějakých dědků tuto show spolehlivě pohřbily. Nedokážu zcela objektivně zhodnotit taneční a pěvecké výkony skupin typu Ein Kesselbuntes, protože jsem na to neměl a přeskakoval je; podíval jsem se akorát na Korna, kterýho nenávidím tak moc, že jsem ho prostě musel z nějaký mosochistický pohnutky vidět. Postupně když večer pokročil, čím dál ožralejší Menšík už zcela rezignoval na svoje komediální nadání a začal vyprávět anekdoty a stal se z něj bavič Novotný. Poměrně zajímavý byl pohled do publika, který bylo nabitý normalizačními celebritami a tyto se na povel z režie poslušně smály. Opět jsem se po letech utvrdil v názoru, že žánr "silvestrovský večer" je tou nejpokleslejší formou zábavy, kterou může TV nabídnout, akorát že nynější estrády jsou asi ještě trapnější a smutnější než ty bolševický (ačkoliv jistý si tím nejsem, naposledy jsem to viděl asi před 15 lety). (03.02.2012)

Poslední velký galavečer Československé televize, ve kterém se sešlo velké množství herců, filmařů, zpěváků i zaměstnanců televize, aby pod vedením Vladimíra Menšíka a poněkud nesvé Božidary Turzonovové byli svědky scének, písniček a estrádních vystoupení. Bohužel úroveň scének je už poněkud horší, pěvecké a především taneční kreace jsou děsně sterilní a závěrečný výběr písní roku 1979 také není kdoví co. Ale i tak jde o to lepší, co se na Silvestra dalo, dá a bude dát sledovat. (10.07.2012)

i po tolika letech jsem neměla pocit promarněného času .Výtečně jsem se bavila.A opravdu ten čas letí.Fešáci v oblecích ,dámy v luxusních róbách ze kterých sálalo nadšení a užívali si to,to vidíte v očích.Jeviště nacpané lidmi v pohybu.Krásný Maláskův klavír.Tehdy dávali herci a zpěváci do svých výkonů i srdce.Měla jsem tehdy náročnou práci a ty chvilky u tv s těmito lidmi ať už zpívali nebo hráli ve filmu, byl balzám na duši. (31.12.2018)

To, co dokázal osobitý a strhující Vladimír Menšík, herci a zpěváci jak na jevišti, tak v publiku a to bez světelných a kouřových efektů, jen tím, že tam byli a bavili se navzájem k potěše televizních diváků, to je obdivuhodné. Jsem ráda, že se k těmto pořadům televize vrací, jenom je škoda, že až po půlnoci. Současné silvestrovské pořady si vzaly za cíl diváky na Silvestra unudit a uspat, což se jim v mém případě skvěle daří. (07.01.2012)

Jak je vidět, tak ve své době neplatila pro účast v TV jen klasická socialisitcká pravidla, ale narůstal i tlak v rámci národnostního složení. Už v minulém Silvestru bylo jasně patrné, že je tam mnohem víc Slovenských umělců, než v rámci první spolupráce. Tady si Slováci vybojovali ještě víc, a do programu tak dostali sice na pohled velmi příjemnou, ale bohužel moderátorsky tragickou Božidaru Turzonovovou. Ubraný prostor Menšíkovi je tak bohužel trestně nevyužit a i samotný Menšík tu nemá v podstatě už moc co nabídnout a je tak spíše jen v pozici klasického ohlašovače vystoupení. Z vystoupení asi nejvíce pobaví narážky Kopeckého se Zázvorkovou na jejich společné manželství, jinak je vidět, že když se podobný koncept snažíte opakovat pořád dokola, tak se to časem prostě unaví a vidět je to i na různých hudebních vsuvkách, které jsou stylově pořád hodně podobné a vynikne z nich jen závěrečný přehled hitů roku 1979, kdy je za mě škoda, že se tyto písně spíše nerozprostřeli mezi celý večer, místo některých kabaretních vstupů. (23.02.2024)