Prometheus

Choďte na to ako na Alien vs. Predator 3 bez Predátorov, a budete nadšení. Obaja scenáristi ostatne pochádzajú z tých vôd... Prvá tretina absolútny sci-fi orgazmus – vzrušujúci, epický, atmosfericky podmanivý, vizuálne odzbroujúci, herecky oku lahodiaci, s prísľubom veľkých vecí. Všetko je tu každým milimetrom dokonalé až sa chce človeku šťastím plakať, nechýbajú ani pekné myšlienky v dialógoch (a monológoch). Druhá tretina spomalenie, komornejší tón, medzičas so snahou predstaviť nám postavy. Posledná tretina prasácky zostrihaný akčný horor, uponáhľaný a skratovitý, bez potreby dávať zmysel pôvodne načrtnutým témam, a navyše s rúškou žánrového klišé či emmerichovského heroizmu. Záverečný mostík do pokračovania našťastie rozčarovanie trochu utlmí. ___ Po druhom zhliadnutí znižujem na tri hviezdy. Je to fantasticky nakrútené scenáristické lajno. A od Scotta podraz. (01.06.2012)

Jo, jo! Postavy se chovaly ploše bez špetky vnitřní psychologie, scénář stál za vyližprdel, protože konverzace s plechovou hubou trvala jen půl hodiny místo Tarkovského tří, jak jsme zvyklí, herci hráli hovno, poněvadž von Sidol nebo Natálka tímhle pohrdli, neboť jsou karakterní, režisér jen plagiátořil místo režírování, hudba nebyla vůbec hudební, výprava výpravná, kamera nečuměla dvacet minut do jednoho bodu a střihač to přestříhal. Prostě sračka bez hlubšího filosofického poselství! Je to všechno, nebo jsem na něco zapomněl, vy přechytřelé mimozemské entity? (15.09.2012)

Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% (02.06.2012)

PROMETHEUS má dnešní tvář novodobého Hollywoodu. VETŘELEC nepotřeboval tolik gigantických motivů a otázek do kterých se musí divák navrtat. Ridley Scott chtěl, vytvořil filosofický rozsáhlejší obsah, který mu bohužel proklouzal mezi prsty, ale v jeho oblíbeném prostředí (atmosféra) se pohybuje jako korunovaný tvůrce science-fiction (neoddiskutovatelná sofistikovaná imerze). Přes všechny nedostatky, které lze PROMETHEOVI oprávněně vytknout se stále jedná o nejlépe vypadající Sci-Fi poslední dekády a i když je v mnoha momentech zkráceně prostřihaný - kompletně to na mě působí jako vysněný snímek (po posledním Vetřelci). Může to trvat dalších dvacet let, ale stejně se probudíme předčasně ve stázové komoře jako Ripleyová a budeme čelit novému nebezpečí (bytosti z vesmíru). (16.09.2012)

Hodně blbých keců a stupidit, nějaký to slabší CGI, přeplácaný přetažený konec, i tak ale poctivý, zábavný a místy velkolepě krásný vetřelčí sci-fi. Líbila se mi ta planeta, myšlenka stvůrců lidstva, zlověstnost a slizáků příšerek taky dost. Být nějaký pravověrný fanda Alienů tak nevím, takhle ale fajn a rozhodně lepší než letošní LIFE. Před pár dny jsem díval na FORBIDDEN PLANET a sranda pro srovnání 😆 (03.08.2017)