Prometheus

Zcela bez velkých očekávání příšlo hodně velký zklamání. Jako další dílek do mytologie ALIEN, okey, vnáší to trochu světla do celé skládačky, ale asi bych celkem klidně žil i bez toho. A když odhlédnu od myšlenkového základu, co zbylo je jen celkem zbytečné a záživně nezáživné sci-fi bez napětí a atmosféry. Trochu mi to připomíná SUPERNOVU Waltera Hilla, který se na produkci PREMETHEA podílel a celkový pocit je asi takový, jakože "Tady to máte, vůbec se mi to do toho nechtělo a jestli se vám to nelíbí, tak si nestěžujte." (07.06.2012)

Napřed bych s dovolením ocitovala teplákového kokota: "Ridley Scott stále bravurně zvládá filmařské řemeslo. Dokáže budovat napětí. Dokáže vyděsit. Dokáže správně měnit tempo a rytmus filmu." Dost možná dokáže, ale v případě úplně jiného filmu a pokud chtěl natočit béčkovou vyvražďovačku (spoiler: oproti zvyklostem nafoukaná blondýna nezařve první), tak to měl říct rovnou a ušetřený prachy přesunout na Kajmanské ostrovy, místo aby s partou vymaštěnců převlečených za vědce rozehrál prastarou hororovou hru "dement tady, dement tam, všude, kam se podívám." Nevznikla by tak nesoudržná směska, která mi játra sice nevyklovala, ale žlučí mi hnula pořádně. A tak zatímco Alyssa smutnila nad tím, že ona se po akutním císařském řezu nemohla ani obrátit na bok, zatímco dr. Shawová poslala do věčných lovišť strůjce i krakatici, já jsem se omezovala na syčení, že nápad sundávat helmy na neznámé planetě je hodný génia, drbat mimozemské formy života pod bradičkou hodný zkušeného biologa, kamikadze let je součást výcviku každého vesmírného kapitána hodného toho jména, takže tento ani nemrkne a celá tahle kosočtvercovina je hodna jména nějakého začínajícího blouda, který omylem vyfásl obří rozpočet, ne jména prvorozeného rodu Scottů. A to jsem jeho fanda nikdy nebyla. To, že árijský HAL je jediná zajímavá a aspoň trochu propracovaná postava, konečně mluví samo za sebe. (18.06.2012)

Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% (02.06.2012)

No… tak ne. Ať už jste od Promethea čekali sci-fi revoluci, nebo jen perfektní žánrovku, připravte se na bolestivé zklamání. Mistr Scott totiž dokázal vyčarovat jen velkolepý start nadějného sci-fi filmu, který však postupně dojíždí na hrozně moc věcí. Popíraná prequelovitost je takřka všudypřítomná a často zavání až recyklací. Všechny lidské postavy jsou nezajímavé, s výjimkou hlavní hrdinky, která je přímo iritující. Příběhu se sice podaří najet do pár utajených vedlejších uliček. Ve finále vás ale dopraví na dávno profláknutá místa, a v ústech vám tak zůstane jen pachuť dialogově nepřesvědčivého blábolu, který vypadá daleko lépe, než by si zasloužil. Ano, pořád je tu bezchybný Fassbender, několik mile hororových scén a ona první polovina filmu, jíž nechybí napětí a šikovně šponuje divácká očekávání. O to bolestivěji to pak ale končí, rok 2012 tedy fasuje další pompézní zbytečnost. (05.06.2012)

Minimálně v první polovině úchvatné atmosférické sci-fi, které se v té druhé podivně zvrtne, nevadí mi to ale ani zdaleka tolik, jako mi to vadilo v Sunshine, nebo Horizontu události...Po herecké stránce přinejmenším adekvátní, po řemeslné takřka bezchybné. Jediná objektivní výtka tak směřuje k propojení s Vetřelcem, které je tu za každou cenu, film brzdí a stejně nefunguje. Scénář mi jinak nevadí, ale přiznávám, že si sakra rozmyslím, jestli se na to podívat znova, bůhví, co všechno tam objevím... P.S.: Prometheus mi velmi připomíná dvojdíl Imspossible Planet / Satan's Pit z druhé série Doctora Who. I ústřední hudební motiv má s tím od H. G. Williamse styčné motivy... (11.06.2012)