Režie:
Ridley ScottKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Marc StreitenfeldHrají:
Noomi Rapace, Michael Fassbender, Charlize Theron, Idris Elba, Guy Pearce, Logan Marshall-Green, Sean Harris, Rafe Spall, Emun Elliott, Benedict Wong (více)VOD (4)
Obsahy(2)
V roce 2089 archeologové Elizabeth Shawová a Charlie Holloway objeví nástěnnou malbu v jeskyni ve Skotsku, která se podobá několika dalším malbám jiných kultur. Elisabeth a Charlie považují postavy na nich ztvárněné za Stvořitele lidí z jiných planet. Stárnoucí boháč Peter Weyland financuje výpravu vesmírné lodi Prometheus na vzdálenou planetu LV-223, z níž Stvořitelé údajně pocházejí. Na palubě cestuje skupina vědců, Weyland, velitelka mise Wickersová a android David. Prometheus přistane na opuštěné hornaté planetě, kterou posádka začne zkoumat. Naleznou zde válcovité nádoby, kamennou sochu humanoidní hlavy a neznámé bezhlavé tělo, o němž se domnívají, že patřilo jednomu ze Stvořitelů. Vědci najdou i další těla, což je přivede k domněnce, že Stvořitelé patrně již vymřeli. Členové posádky Millburn a Fifield se rozhodnou vrátit zpátky na loď, ale cestou se ztratí. Spustí se draslíková bouře, expedice musí být přerušena a posádka se vrací na loď. David tajně vezme jednu z nalezených nádob, v nichž se nachází tajemná tekutina. V lodní laboratoři je objevena shoda mezi DNA Stvořitelů a lidskou DNA. David zkoumá válce s tekutinou a její vzorek nepozorovaně přimíchá Charliemu do pití. Krátce poté se spolu Charlie a Elizabeth vyspí. Mezitím hadovité zvíře zaútočí na ztracené vědce Millburna a Fifielda. Millburn zemře a Fifielda pohltí temná tekutina. Při dalším průzkumu planety David objeví další tělo Stvořitele, tentokrát ovšem přežívajícího ve stázi, a spolu s ním i vesmírnou mapu, na které je zvýrazněna Země. Mezitím se u Charlieho projeví příznaky neznámého onemocnění a znetvoří mu obličej. Wickersová odmítne ho dále držet na palubě a upálí ho plamenometem. Testy ukážou, že Shawová je těhotná, ovšem v jejím těle je ukrytý mimozemský zárodek. Pomocí chirurgického robota se podaří zárodek z jejího břicha vyoperovat. Shawová poté zjistí, že Weyland se chce setkat s posledním žijícím Stvořitelem, aby ho zachránil před blížící se smrtí stářím... (TV Prima)
(více)Videa (39)
Recenze (2 869)
Choďte na to ako na Alien vs. Predator 3 bez Predátorov, a budete nadšení. Obaja scenáristi ostatne pochádzajú z tých vôd... Prvá tretina absolútny sci-fi orgazmus – vzrušujúci, epický, atmosfericky podmanivý, vizuálne odzbroujúci, herecky oku lahodiaci, s prísľubom veľkých vecí. Všetko je tu každým milimetrom dokonalé až sa chce človeku šťastím plakať, nechýbajú ani pekné myšlienky v dialógoch (a monológoch). Druhá tretina spomalenie, komornejší tón, medzičas so snahou predstaviť nám postavy. Posledná tretina prasácky zostrihaný akčný horor, uponáhľaný a skratovitý, bez potreby dávať zmysel pôvodne načrtnutým témam, a navyše s rúškou žánrového klišé či emmerichovského heroizmu. Záverečný mostík do pokračovania našťastie rozčarovanie trochu utlmí. ___ Po druhom zhliadnutí znižujem na tri hviezdy. Je to fantasticky nakrútené scenáristické lajno. A od Scotta podraz. ()
Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% ()
Prometheus je hodně slušný sci-fi, ale má někdy až fatální chyby, co se sci-fi týče. Začátek se rozjede neuvěřitelně slušným tempem. Příběh je nadčasový, má myšlenku a zvláštní atmosférou výborně ubíhá. Druhý poločas je ale daleko slabší, všechno začíná být šíleně rutinní a vrcholem všeho hroznýho je, pozor spoiler, ten vetřelčí závěr. To mě vysloveně naštvalo. Prometheus mělo být čistě sci-fi se vším všudy a ne vlastně předpříběh Scottova Vetřelce. Vždyť se to celou dobu jevilo úplně jinak a on z toho nakonec udělá tohle a myslí si, že se z toho poseru…No škoda, to mě hodně mrzelo. Po vizuální stránce jsou to ale orgie nejvyššího stupně...a i to se počítá. ()
Spoilerová dojmologie! Je tomu plus mínus pár dní přesně deset let, co jsem viděl prvního Vetřelce, film, který vzbudil můj zájem o kinematografii jako takovou a otázka, co všechno bylo před tím, mě vlastně hryže už dekádu. Z čistě subjektivního hlediska k tomu tedy nemám výhrady, protože film mi moje otázky zodpověděl. Především potvrdil to, že vetřelci jsou biologická zbraň, kterou asi neovládne nikdo. Potud dobrý. Ale když se na to kouknu s odstupem, podpořeným krátkou pofilmovou debatou při čekání na rozjezd, dost dobře nechápu, proč scénáristi museli ten film v druhé polovině zlomit do polohy survival hororu, přičemž postavám nadělili logiku neschopných teenagerů. Vizuálně, včetně výtečného Streitenfeldova audia, tomu taky není co vytknout, (teda, až na Weylandovu masku, to je fakt průser) ale chybí mi tam jediná kulervoucí scéna, něco, co by mě táhlo do kina na druhou projekci. Což je vlastně strašná škoda, protože první hodinu Scott tvořil zajímavější svět, než nedávno James Cameron. Po vylezení ze sálu spokojená čtyřka, protože marketingová kampaň šla mimo mě, ale během dvacetiminutové cesty domů se ten film rozležel až příliš. ()
Když to vezmu kolem a kolem, vidím, že se toho tady ohledně Promethea už nakryndalo dost. Ale že mám potřebu taky k tomu něco nakryndat a čerstvě, hned po návratu z kina, tak jen v kostce: Tohle bylo, ty kráso, nejlepší čistokrevné sci-fi za poslední desítku let. Sci-fi, které si na nic nehraje (John Carter), nikde neopisuje (Avatar), nepřihazuje jiné žánry (všechny ostatní sci-fi/westerny/komedie/fantasy apod) a je inteligentní jako Vetřelec. Těším se na druhý díl. Neee, dělám si prdel! ()
Galerie (492)
Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation / Kerry Brown
Zajímavosti (84)
- V závěru traileru je možné zaslechnout větu "Big things have small beginnings". Totožně rčení zaznělo ve snímku Lawrence z Arábie (1962). Stejný film sleduje v úvodu snímku David (Michael Fassbender), u jehož postavy lze najít s hlavní postavou filmu Lawrencem (Peter O'Toole) paralelu v podobě chladného chování. Z filmu si autoři vypůjčili i větu "There is nothing in the desert and no man needs nothing," která naráží na to, že vědci ve filmu cestují tak daleko, aby zodpověděli otázky o lidské rase. (MrPierc)
Reklama