Prometheus

Ze scénáře, vlastně už z námětu jsem trochu rozpačitý - především všechny ty mytologické prvky nemají ve vetřeleckém univerzu co dělat. Ale jednotlivé scény jsou skvostné a film jsem si užil (zejména porod chobotničky - po této scéně jedna paní středního věku odešla ze sálu a už se nevrátila). S konečným hodnocením ale počkám až na Special Director´s Cut Ultimate Edition na DVD.______Infografika pro lepší orientaci v původu druhů._____ btw...potěšil mě Dettifoss. Stál jsem na stejném místě jako sám Tvůrce a bylo to hypnotické, wtz:-) (13.06.2012)

Když bílá s bílou černou zplodí, tak vznikne Vetřelec bez Vetřelce po vzoru cimrmaního Hamleta bez Hamleta. S vetřelčí mytologií je to sice neslučitelné, ale onou dnes již kultovní specifickou "vetřelčí" atmosférou to oplývá jako nic jiného po roce 1979, ne že ne. Škoda, že se to tváří chytřejší než to ve výsledku je (i když těžko říci, když jde vlastně jen o první polovinu) a dvojnásobná škoda nadbytku zbytečných postav. Vizuálně ovšem podmanivé, v jednotlivých scénách mnohdy bez přehánění i dokonalé (Davidova vesmírná rutina, porod potratem, pád z nebes), ale jako celek zatím (minimálně do režisérské verze či pokračování) pouze zatraceně dobré. (07.06.2012)

Fanoušci vetřelčí série budou zklamáni, neboť film nenabízí 1) dostatečně komplexní pohled na nastíněnou mytologii 2) ani v sobě nemá tolik z vetřelce (myšleno bytosti) kolik by si přáli. Na druhou stranu konečně víme „jak a proč“ a přestože nejde o nic světoborného, povedlo se tvůrcům vyhnout trapasu, což je v případě podobné látky úspěch. Ti, kteří přistoupí k filmu s čistým štítem, nezatíženi očekáváním, budou překvapeni, kolik bouře se urodilo ve sklenici vody, v níž se jen využívají osvědčené postupy. Všeobecná nadčasovost nakonec zůstane připsána pouze vizuálu a precizní Scottově režii. Vše ostatní už tu bylo. Pokud je to ale provedeno natolik dobře, nevidím důvod, proč si to v kině nezopakovat. (02.06.2012)

Má to pár momentů, které jsou filmařsky silné, ale jako celek je Prometheus přinejlepším rozpolceným filmem – napůl velkolepou podívanou s mnoha postavami a motivy, napůl bezkrevný slasher horor. Nejprve se v nás film snaží vyvolat dojem, že jeho středobodem je hra s postupným odhalováním prostředí a tak i zápletky, leč ve zlomových chvílích se nám to jak scenáristicky, tak režijně značně drolí. Namísto toho, aby film plnohodnotně zpracoval, co si již stačil za hodinu naložit (každá z postav má vlastní důvody pro to, zde být, některé se nám tak neodkryjí vůbec, viz. David, jiné zas mají nedůstojný odchod ze scény), jsme nuceni sledovat nijak zvlášť vzrušivou hororovou řež. Jakoby se tvůrci vehementně snažili vyhnout jakýmkoli odpovědím, buď protože si je chtějí schovat do sequelu nebo je zkrátka nemají (ale do sequelu je stačí vymyslet, viďte, pane Damone „Lost“ Lindelofe?). V závěru tak má film malinko naspěch a některých odpovědí se přeci jen dočkáme, když je v tom shonu mimochodem vyřkne některá z postav, která by tuto informaci rozhodně mít neměla a neodpovídá jeho dosavadnímu naturelu (ignorantský kapitán Idris Elba odhalí, k čemu přesně planeta slouží apod.). Když už jsme u těch postav – členové posádky v prvním Vetřelci byli jasně definováni, z Cameronových Vetřelců vzpomeňme na Hickse, Hudsona, Vasquezovou, Gormana… V Prometheovi jsem si často ani nebyl jistý, kolik členů posádky se momentálně pohybuje kolem ústřední dvojice (Rapace/Fassbender), natož jim z paměti přiřadit jména a charaktery (nedisponují ani jedním). Celkově: první třetinu se film velmi pomalu rozjíždí, při druhé nahlodá zájem a v té závěrečné se raději vyhýbá zodpovědnosti za tuhle navařenou bramboračku. Zábava to po většinu stopáže je, smysl ale příliš nedává. (10.09.2012)

Vetřelec byl film postavený na jedné jednoduché premise (hrůza z neznámého) a na způsobu, jakým dokázal Scott rozehrát jedinou emoci mistrovskou formou - paradoxně právě jednoduchost filmu otevřela prostor k tomu, že prožitek z něj nestárne ani o vteřinu - hrůza a panika jsou zachyceny v čiré a virtuózní podobě. Prometheus stojí zhruba na třech premisách (vztah stvořitel - stvoření / víra / strach z neznámého), ale ani jednu z nich nedovede dohrát byť jen do embryonálního stavu. Na rovinu: scénář je příšerný. Půlka postav jedná jako po lobotomii, metafyzické přesahy se řeší opakováním slova "víra", nejlidštější a nejlépe napsanou postavou je android. Lekačky jsou laciné, stejně jako žánrové rekvizity (macaráti a krabí muž, WTF?), naprosto tu chybí finesa, s jakou byl ve Vetřelci skládán děs z hutné zvukové stopy a mistrovsky komponovaného obrazu (některé akční scény jsou čistá rutina)... Na druhou stranu oceňuju, že ač už Ridley citelně ztrácí dech i nápady, pořád má Prometheus skvostné výtvarné řešení a z obřích scén se točí hlava. Na konci mě napadlo, jestli je tenhle film z hlediska "aliení" série zapotřebí - odpověď "asi stejně, jako vše po Aliens". Čili málo nebo vůbec. Těch pár otázek zodpoví s pomocí klišé, nové neotevírá (i když strašně chce). Hluboké zklamání se dá vysvětlit tím, že očekávání byla i vinou tvůrců nastavena jinam, než na "akční hororové béčko s áčkovým provedením a letorou filozofa z mekáče". Do července truchlím... [50%] (01.06.2012)