poster

Divadlo Svoboda

  • anglický

    Theatre Svoboda

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2011, 95 min

Režie:

Jakub Hejna

Producenti:

Jiří Konečný
(další profese)
  • Slarque
    ****

    Dobře poskládaný a pečlivě vyvážený dokument o předním divadelním scénografovi. Dokázal zaujmout i mne, který o scénografii neví naprosto nic. Osobní pohled z úhlu vnuka zkoumaného subjektu má i své stinné stránky, každopádně ale takhle dokázal proniknout mezi jeho nejbližší spolupracovníky i rodinu a známé.(22.4.2012)

  • Payushka
    ***

    U tohoto dokumentu je velká škoda, že to nejzajímavější na něm je jeho obsah, jeho hlavní aktér. Rozhovory s charismatickým Svobodou, úryvky z jeho her či fotografie se znázorněním systému dané kulisy. Jakmile ale vystoupíme z historických záznamů a přejdeme do reality, dokument začne být mírně rozpačitý. Především jeho autor Jakub Hejna, který jím diváka provází a hned na začátku vysvětlí, že je Svobodův vnuk. Už v tomto sdělení můžeme hledat zákeřnost, jež pak nahlodá celý snímek. Je osobní. Až přespříliš.(9.11.2011)

  • bassator

    46th KVIFF 2011 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž (Divadlo Svoboda / THEATRE SVOBODA / Divadlo Svoboda)(24.8.2011)

  • M.Macho
    ****

    Téměř dvě hodiny tvrající dokumentární film o gigantovi, jakým byl Josef Svoboda by mohlo dopadnout klidně nevalně a někdo by si na jeho pověstném truhlářském stole mohl ujet ruce. Nic takového se však nestalo a vzniklo kompaktní dílo s mnoha přednostmi. První rovinu tvoří široké spektrum názorů a pohledů - teatrologický, osobní, rodinný. Ač je režisér Svobodův vnuk, snaží se k postavě dědy přistupovat s odstupem. Film srší nápady. Vrcholným obrazem je promítání jednoho z dřívejších dokumentů o Svobodovi na jeho rýsovací prkno... Vemi prosvětlené!(17.5.2011)

  • Vodnářka
    ***

    Když postavíte na pódium židli, stává se součástí scénografie. Když k ní přijde herec a začne vařit večeři, uvidíte kolem židle celou kuchyň, když k ní nakráčí honosně člověk s korunou, stává se ze židle trůn. Když vidíte strhující kulisy Josefa Svobody, nikdy by vás nenapadlo, že ve světě stále velmi známý divadelní scénograf začínal jako bytový architekt a o divadle toho musel nejdříve sám hodně natudovat. Ovšem vyplatilo se a netrvalo vůbec dlouho a prkna, co znamenají svět žila nehmotnými stěnami, hedvábným větrem, pohybujícími se panely, projekcemi, hrami se světlem, zrcadly i plastickými detaily. A nic z toho nepoužívá bezvýznamně, naopak, každičký předmět plní několik funkcí, posouvá příběh dál, rozvíjí ho a dodává mu nové rozměry. Celý dokumet ovšem stojí hlavně na úspěchu a genialitě této divadelní osobnosti a slávě těch, kteří na něj vzpomínají. Kratší sestřih by mu přece jenom slušel víc a utápění se pořád v těch stejných vyprávěcích postupech mu ničí image každým záběrem...(4.7.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace