Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedenáctiletý Pip je sirotek z chudých poměrů, který vyrůstá u své přísné sestry. Aby si vydělal na živobytí, začne pracovat u velmi bohaté slečny Havishamové. Je to excentrická a podivínská stará panna, která žije v ústraní, nenávidí muže a již roky nevychází na denní světlo. Pip má za úkol dělat společníka její dvanáctileté chráněnce Estelle. Pip se do Estelly zamiluje, ta jím však pro jeho původ pohrdá. O deset let později se na Pipa usměje štěstí, když mu neznámý dobrodinec odkáže velké množství peněz. Pip se stěhuje do Londýna a rozmařilý život ve velkoměstě ho rychle mění v povýšeného snoba. Jako bohatý a perspektivní gentleman se znovu začne ucházet o svou dětskou lásku Estellu. Ale pravda o jeho dobrodiní a záhadně získaném bohatství může zničit vše, na čem mu záleží… (Bioscop)

(více)

Recenze (114)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, kde může nastat problém, když námět máte hodně slušný, herecky si máte z čeho vybírat a zároveň jste režisér jednoho z Harry Potterů, takže i dobrodružnou fantastickou atmosféru dokážete do filmu vmáčknout. Tady totiž nic nestálo za řeč. Původní objevení filmu ve mně vyvolalo nadšení, jak je možné, že jej neznám, ale po půl hodině mi bylo všechno jasné. Klučík tu je na pár facek, Helena je pořád stejná, všechno je tu tak divně ponurý, jak kdyby ten film ani nechtěl, aby si ho divák oblíbil. Buď s ním musíte být hodně trpělivý a nebo to prostě vzdáte. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $258,656Tržby Celosvetovo $6,195,000▐ slušný priemer z dobrým obsadeným ale nič viac na vrch /55%/ ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Hodně průměrná celovečerní filmová adaptace klasického románu Charlese Dickense. Burtonovská dvorní herečka a tímhle oslím můstkem asi přenesená Burtonovská poetika se k sociálně-kritické lince literární předlohy zase až tak nehodila... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,JSEM POVĚŘEN NABÍDNOUT VÁM MOŽNOST ZBAVIT SE SVÉHO UČNĚ. PŘICHÁZÍM VÁM SDĚLIT, ŽE MÁ NADĚJNÉ VYHLÍDKY. MŮŽE TOTIŽ ZÍSKAT ZNAČNÉ JMĚNÍ....“ /// Pohádka (?) o tom, kterak chudý chlapec ke štěstí přišel – no, ale nebyl by to Dickens, aby s milým chlapcem (a tedy štěstím) neměl svoje plány… Dejchne na vás ta románová atmosféra, romantika starý Anglie… jen mám pocit, že je to takový moc televizní. Helena je nádherně podivná, Ralph je vynikající, nekouká se na to špatně, ale řek bych, že z tý předlohy se dá vytřískat víc. Možná s jinou ústřední dvojicí? (nebo rovnou režisérem?) Každopádně je mi tahle ,,romantika“ mnohem milejší, než v těch filmech pro mladý. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1861 Charles Dickens, jsem nečetl. 2.) Chtěl bych se stát gentlemanem (…to já taky, ale nemám sponzora!). 3.) Thx za titule ,,sonnyboy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Současně vzniklá televizní verze BBC je po prakticky všech stránkách lepší. Tedy až na výběr hlavního představitele, k němuž jsem měl výhrady už v příslušném komentáři. Zde ještě zaslouží poznámku slušná hudba, jinak je příběh velmi oploštěný, krácený, a mimořádně ukecaný, aby se vysvětlilo, co se nevešlo. Nejvíc to srovnání s britskou verzí je poznat na ztvárnění slečny Havishamové, kterou HBC podává jako další variaci na sjetou sebe sama (případ, kdy manželství s šílencem totálně herecky zabije nadějné vyhlídky talentované herečky), proti ní byla Gillian Anderson úplný poklad. Výsledek je takový hodně slabý průměr. Celkově se mi ovšem ze všech adaptací nejvíc líbila rozhlasová hra Českého rozhlasu :) (Viděl jsem ještě zpracování s Michaelem Yorkem, ale to mi bylo tak 8-9, takže si to skoro nepamatuju, jen uhoření slečny Havishamové, které tam bylo podané asi nejdrastičtěji ze všech verzí). ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zfilmovat uznávaného klasika je pochopitelně výzva a Britové na výpravě nešetřilil, přesto to jediné, co mi utkví v paměti a představuje důvod vyloženě Nadějné vyhlídky nezavrhnout, je postava trestance ztvárněná Ralphem Fiennesem. Tenhle herecký chameleon je v podobných úlohách jako doma a dokáže svému hrdinovi vtisknout temnotu i tragiku. Vlastně co to povídám, za zmínku stojí i Helena Bonham Carter pro změnu v opačné pozici. Moje oblíbená představitelka extravagantních ujetých ženských postav nijak nezměnila svůj rejstřík, aniž by si uvědomila, že její zatrpklá hrdinka není Marla Singer, natož pak Černá královna z Alenky. Její afektovanost tady byla vyloženě na obtíž a srážela dojem z filmu nemilosrdně dolů. Netuším, jak dalece se na výsledku podepsal text Charlese Dickense, který přece jen patří do jiné doby, ale tohle drama je pro mě snadno zapomenutelnou záležitostí. Celkový dojem: 45 %. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nadějné vyhlídky patří ke klasickým románům, které ráda vídám v nejrůznějších adaptacích zas a znovu. A i tato je velice příjemná. Jen nejčastěji vzpomínám na tu s Michaelem Yorkem. Tady jakoby se zdálo, že Newellovi nestačí drama předepsané Dickensem a musí si ještě cosi přidat. Ale poučen z minulosti by vědět mohl, že toto opravdu stačí. Už tak dost byl velký experiment obsadit jako Havishamovou Helenu Bonham Carter, která se jen málokdy poddá svému okolí a hraje si stále to svoje. Na druhou stranu v seriálové verzi měla stejný problém i Gillian Anderson, které si zas myslela, že hraje ledovou královnu. Ale ona měla jen zlomené srdce... Bez příkras. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Několik kvalitních britských herců, osvědčený režisér, uznávaný autor viktoriánské doby a obratný kritik společenských poměrů – přesto to tak úplně nefunguje. Z osudů dětí z nuzných poměrů byl Charles Dickens nejvíc opěvovaný za Nadějné vyhlídky. Sirotek Pip žije u své přísné a uječené sestry a jejího dobrosrdečného muže. Ač pochází z chudých stěn kovářské dílny, stane se společníkem dvanáctileté chráněnky Estelle, kterou si osvojila bohatá a excentrická stará panna. Jak všichni z klenotu britské literatury víme, ona pověstná jiskra přeskočí jen ze srdce A do srdce B, pyšná a panovačná Estelle cvičená být mrchou totiž mladíkovu náklonost odmítá. Stejný stav trvá i o několik let později, kdy mladík dostane příležitost prosadit se díky nečekané podpoře neznámého dobrodince v londýnské smetánce. Právě skutečnost, že se Estelle v dospělém podání objeví až po víc než hodině stopáže, mi nepřijde šťastná. Sázka na jistotu nakonec nevychází. Režisérský chameleon Mike Newell tu a tam zaboduje, víckrát ale musí strpět nelítostná, leč oprávněná slova kritiků. Vstup do stejné řeky selhává hlavně proto, že tvůrci nepřicházejí prakticky s ničím novým. Chtějí být noblesní, přejí si být svůdní, hodlají emočně oslovit, touží být myšlenkově hutní. Nejsou. I přes silnou předlohu tak budou příznivci lidských dramat i kavárenští intelektuálové docela naštvaní. Úvod ještě dokáže jakž takž vtáhnout do děje. Působí připraveným a dotáhnutým dojmem, divák věří atmosféře ostrovanského neutěšeného života venkovanů, londýnská pasáž se ale nepěkně zadýchává. A to i přesto, že odhalování kladů a záporů života na vysoké noze bylo vždy vděčným tématem. Závěr i s ohledem na předešlé dění neudeří tak, jak by si divák očekávající vypjaté momenty přál. Leccos jde na bedra ústřední postavě. Jeremy Irvine projeví pramálo charismatu, natož aby přidal uvěřitelné emoce. Je zastíněný prakticky pokaždé, když se na plátně objeví vedle Heleny Bonham Carter (neuvěřitelně mi tu připomínala Steva Buscemiho v ženském podání) nebo Ralpha Fiennese, který po několika komerčních projektech znovu dokazuje, jak vynikajícím hercem je. Newellova adaptace by se tak víc hodila na televizní obrazovky, jeho práce nepřesahuje mdlé inscenace. Také u nich začne divák dřív nebo později přemýšlet, jestli doma není potřeba utřít prach. Sečteno podtrženo: Když už si mám vybrat menší zlo, tak jednoznačně hollywoodskou love story podle Alfonse Cuaróna. ()

Hild 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetla a věřím, že na papíře příběh může fungovat na 100%, na plátně však nikoliv. Tohle byl totiž neskutečně utahaný a rozvleklý film, který jsem víceméně protrpěla od začátku do konce. Přišlo mi, že se ve filmu neděje absolutně nic, především teda v první polovině, druhá polovina je pak jen o odkrývání tajemství všech postav a jejich minulosti, jenže jelikož psychologie postav absolutně nefungovala a nezaujala mě ani jedna jediná postava, tak mi vše vlastně bylo jedno. Určitý podíl na tom měl i Jeremy Irvine v hlavní roli, kterého já osobně považuji za herecké dřevo. Nadějné vyhlídky jsou prostě bohužel naprosto průměrnou a nudnou adaptací. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Už niekoľkokrát zfilmovaný román nejako nevie nájsť cestu k divákovi. Neviem či je to tým anglickým nevyspytateľným počasím, ale i toto spracovanie je akési chladné a chýbajú mu emócie. R. Fiennes sa snaží, rovnako ostatní, ale réžia i celé spracovanie je iba priemerné a diváka nedokáže strhnúť. Najlepšie funguje úvod, kde sa stretáva chlapec a zločinec, ale potom to už iba chladne odsledujete . Je to škoda, pretože Dickensova kniha je výborná, len to chce správneho režiséra. Než som to videl, tak som si myslel, že Mike Newell by ním mohol byť. 60%. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Dickensovy knihy jako by se nemohly dočkat důstojného přepracování. Divadelní nádech je fajn, herci hrát umí ale.......... něco tomu prostě chybí. Avšak je to fajn. Ale pouze fajn. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Už je to poriadna doba, čo mi do rúk padol materiál priam volajúci po akej-takej analýze. Moderná adaptácia klasického románu Charlesa Dickensa ma najmä vďaka hanebným medzerám v tejto oblasti literatúry, ale aj nedôvere k samotnému filmu zaskočila nepripraveného. Príbeh a postavy sú na sebe natoľko závislé, že jedno bez druhého akoby nemohlo existovať. Dalo by sa povedať, že sú v tomto prípade postavy napísané a vytvorené na mieru tomuto konkrétnemu príbehu, a mimo neho nejestvujú. Na postavách sú založené takmer bez výnimky všetky motívy, a sú to ony, kto hýbe dejom, nie náhodné udalosti a okolitý svet. Keďže postáv nie je málo, dej je plný zvratov a scenáristických otočiek o 180°, vďaka čomu sa príbeh zamotáva a prepája nečakané súvislosti do celku pôsobiaceho dojmom komplexnosti. Pip je klasickým archetypom vnútorne rozorvaného romantického hrdinu, zmietaného medzi domovom, osudovou láskou a prísľubom žiarivej budúcnosti, a rozhoduje sa pre poslednú možnosť. Chladná slečna Havishamová so zatvrdeným srdcom naopak žije v minulosti, a dá sa na nej pozorovať postupný rozklad ľudskej duše, ktorý odráža jej schátralé, kedysi honosné sídlo, aj jej staré zásnubné šaty, v ktorých obklopená svojimi rozmarmi a vrtochmi čaká na vykúpenie z utrpenia, spôsobeného mužským pokolením. V týchto pasážach sa zračí nádych burtonovskej poetiky, ale bez jeho neustáleho nadhľadu a humoru zostáva len neveselá realita. Vznešená, krásna, no vo vnútri prázdna Estelle, vychovávaná slečnou Havishamovou, zasa žije v prítomnosti a pre danú chvíľu, pretože vie, že má s ňou osud iné zámery. Preto nedáva Pipovi márne nádeje na niečo viac, než len letmé styky a jeden bozk na líce. Estelle je vlastne len nástrojom pomsty v rukách slečny Havishamovej, a ona sama si o svojej úlohe, ktorú zohráva v londýnskej smotánke, nerobí ilúzie. Poslednou hlbšou postavou je Magwitch, neperspektívne stelesnenie ľudskej márnivosti a zúfalstva, chudák, ktorý nájde jediný svetlý bod svojho života, a rozhodne sa doň vložiť všetko, aby zachoval jeho žiaru a našiel aspoň nejaký zmysel pre svoj biedny život, ktorý je poháňaný ešte jednou vecou - nenávisťou k mužovi, ktorý ho zničil. Dôležitou súčasťou postáv sú aj ich kostýmy, ktoré zdôrazňujú určité charakterové črty na strane jednej, príslušnosť do istej sociálnej triedy na strane druhej - a podotýkam, že sú tieto rozdiely na výrazné natoľko, aby automaticky udreli divákovi do očí. Preto sa môže zdať, že sú až kostýmy krikľavé, u šľachty a smotánky prehnane elegantné, u "obyčajných ľudí" zasa príliš špinavé, kladúce dôraz na spoločenský rozklad a sociálnu nerovnosť, ale pozor - toto nie sú Bedári, ani iná historizujúca látka snažiaca sa rozšíriť vám obzory a vykresliť dobovú spoločnosť, no práve v tomto kontraste, ktorý je všadeprítomný (vidiek x mesto, Londýn x vidiek, skutočnosť x predstava), tkvie sila spracovania. I v tom mále, ktoré sa tejto téme venuje, je pozoruhodné, ako sa ju filmu darí nenútene zobraziť. Farebná paleta a tónovanie filmu je veľmi pestré a citlivo rozvrhnuté, často sa využívajú jemné odtiene modrej, zelenej, sivej či žltej, ktoré pracujú na atmosfére a podtrhávajú tú ktorú scénu a emócie, avšak sú pomerne ťažko identifikovateľné. Pokúsim sa však predsa spomenúť niekoľko príkladov - napríklad svetlomodrá v úvode filmu, sivá v scéne príjazdu do Londýna, žltá v nádherných interiéroch honosných stavieb, či kobaltovo modrá počas pokusu o útek na parník. Newell sa pohráva s koncepciou dopadu svetla na snímanú plochu (v mnohých kompozíciách najmä v exteriéroch nefigurujú primárne zdroje svetla a úplne ignoruje tiene, zatiaľ čo v interiéroch využíva tiene na dotváranie požadovanej atmosféry) čím nenápadne odkazuje na slávnych dobových maliarov a umelcov, ktorí šli rovnakým smerom. Ruka v ruke s týmito estetickými otázkami ide aj miera, a tu platí koľko máš motívov, toľkokrát si filmom (na rozdiel od koľko máš metafor, toľkokrát si filmom, čo je obľúbený uhol pohľadu jedného zo súčasných hnutí kritikov) - narážame tu na motív neochvejnej lásky, neopätovanej lásky, pomoci v núdzi a odmeny za pomoc poskytnutú, nenávisti a pomsty, žitia v spomienkach, úpadku morálky, nespravodlivosti či spoločenskej kritiky. Zároveň je spletitý scenár zrozumiteľný a jasný, takže nehrozí, že by sa divák v deji stratil. V kombinácii s využitím farieb a ďalších vizuálnych prvkov (medzi iným špičkovej kamery) dosahuje harmónie formy a obsahu, čo sa dnes vysoko cení, a posúva film do sféry umenia. Snáď jediný detail mi bráni ísť na plný počet, a to je kolísajúca atmosféra a občasná nerozhodnosť medzi veselými a smutnými tónmi príbehu, ktorá mierne naštrbuje ladenie. Hereckým výkonom a pár ďalším aspektom som sa v texte vyššie vyhol oblúkom a vracať sa k tomu už ani nebudem, s výnimkou jedinej poznámky - bol som bez výnimky spokojný. 85% () (méně) (více)

Beckett51 

všechny recenze uživatele

V mých očích nejlépe zpracovaný film podle Dickensovo předlohy. Špičkové herecké výkony, velkolepá výprava, perfektní kamera a nádherná hudba.... a samozřejmě Ralph Fiennes, který do svojí role vložil tolik emocí, že zůstává rozum stát. 90% " Myslíš, že je mrtvý? - Doufá, že já jsem... jestli žije, bude si přát aby byl až ho najdu." ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

Na premiéru jsem se nachomýtl víceméně náhodně, a tedy bez jakýchkoli vyhlídek, neřkuli nadějných... pomalejší začátek diváka poměrně důkladně seznámí s charaktery postav a samotným nitrem hrdinů; druhá polovina se již nese ve svižnějším tempu plném zajímavých dějových zvratů a doplnění poloviny první... Newell úctyhodně přenesl Dickensův rukopis na plátno a vybral si k tomu i celkem vhodné tváře, jen ta ústřední dvojice si nějak mé sympatie celou dobu ne a ne získat.... byť nemám srovnání s předchozími adaptacemi, toto zmapování realistického procitnutí z romantismu a vykreslení skutečných dobových podmínek shledávám i díky precizní výpravě poměrně povedeným. 80% ()

Rosaviva 

všechny recenze uživatele

Pro mě tento film byl rozhodně překvapivým. Nešla jsem do toho s moc velkým očekáváním, hlavním lákadlem pro mě byla Helena v další své 'šílené' roli. A byla jsem mile překvapena. Pravda, že jsem se tedy občas ztrácela, hlavně ve jménech ale to nakonec ani nevadilo. Možná bych to tedy jen trochu zkrátila, ale byl to velmi příjemný film. 4* ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Ďalšie filmové spracovanie nesmrteľného námetu od Charlesa Dickensa. Síce sa mi to seriálové z roku 2011 páčilo o chlp viac (výprava, kostýmy), no ani toto nebolo zlé. Oceňujem hlavne hercov, kde najmä v postave slečny Havishamové išlo jednoznačne o dobrý ťah - herečka Helena Bonham Carter jej dokázala dať svoj osobitý herecký rozmer. Láska si vždy cestu nájde, pokiaľ je skutočná.... aj keď sa jej kladú polená pod nohy. Zatrpknutosť a pomsta nič nerieši, len to pomaly človeka všetko strávi. Nadpriemer. 75/100 ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Newell a spol. zrejme nakrútili túto novú adaptáciu pre nové publikum, neznalé Leanovho filmu. On sa mu totiž značne podobá. Bohužiaľ sa verzii zo 40. rokov atmosférou Newell približuje iba letmo. Mne viac vyhovuje pre podobné látky čiernobiely materiál, inému zase pestrejšia ponuka farieb. Väčší problém ale vidím v krátkych a zmätočne nakrútených retrospektívach, v ktorých sa neznalec predlohy môže veľmi ľahko stratiť a ďalej v nie príliš uveriteľnej chémii medzi dvoma mladými, potenciálnymi milencami. Možno je to tým, že Holliday Ggringer hrá postavu, aká by viac sadla takej Mie Wasikowskej alebo Saoirse Ronan. Proste niekomu éterickejšiemu a na prvý pohľad nežnejšiemu. Ale celkovo spokojnosť, dostal som presne to, čo som očakával a nemal som určite great expectations. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Další adaptace Dickensovy předlohy se nijak zvlášť nepovedla. Výborná je výprava (či na ni navazující práce trikařů) a kostýmy, z hereckých výkonů zaujmou snad všichni dospělí herci ve vedlejších rolích. Přijde mi, že scenárista ani režisér nenašli k látce vlastní klíč, takže to nakonec vypadá jen jako rutinní převyprávění románu. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Za všetko vlastne môže slečna Havishamová. Za jedno ľadové srdce a za jedno skoro zlomené. Vďaka bohu, že si to Charles na konci príbehu rozmyslel, lebo by to bol celkom depresívny príbeh, ktorý mňa osobne bavil predovšetkým v druhej polovici. Výprava výborná, s hercami spokojnosť, krásna hudba a dokonalá Helena, za ktorú prihadzujem pol hviezdy. 3,5* ()

Reklama

Reklama