poster

Pohádka o Malíčkovi

  • Sovětský svaz

    Мальчик с пальчик

  • Sovětský svaz

    Sprīdītis

Pohádka / Hudební

Československo / Sovětský svaz, 1985, 80 min

  • džanik
    **

    Divná pohádka, praštěné postavičky, končí to nijak. Než tuto princeznu, to už bych na jejím místě zkousnul i Sabinu Laurinovou (a to už je co říct!)(5.4.2015)

  • Kri-kri
    *****

    Nechápu tak nízké hodnocení, vždyť je to velmi pěkná pohádka. Že se v ní zpívá mi nevadí, to je přece typické pro většinu pohádek (navíc zde jsou písně poměrně krátké), mně osobně se velmi líbí ústřední píseň, v originále nazvaná "Piena ceļš". Čeští diváci možná hůře pobírají pobaltskou kulturu a pohanské zvyklosti. V pohádce se objevuje několik neobvyklých bytostí, jako Matka větrů nebo Matka lesů. Zápletka s obrem se mi pro vývoj děje jeví poněkud zbytečná a scéna s jehlou v dlani zas moc drastická (v německé verzi je dokonce vystřižena). Zajímavý je však pro pohádky netypický zkažený charakter princezny. Je to pěkná svině, namísto vděku se odhodlá Malíčka zabít. Ten se po mnoha útrapách vrací domů stejně chudý jako dřív, zato obohacen o nejednu zkušenost. Zvlášť nečekané je královo rozhodnutí jmenovat macechu dvorní dámou.:) A závěrečná scéna z oslav Svatojánské noci rovněž potěší. Po dlouhém uvážení z důvodu nedocenitelnosti pohádky českými diváky zvyšuji ze 4* na 5 a přidávám mezi své NEJ filmy. 85%(16.8.2012)

  • AngelAngie
    ***

    Klasická pohádka z psané podoby, kterou zná snad každý...(24.9.2008)

  • triatlet
    *

    Princezna s králem působí v první scéně tak nesympaticky, že jsem si ani nepřál, aby je někdo zachraňoval. A Malíček? Na jedné straně rozumbrada, na druhé straně se nechá omámit bludičkami. Film sice působí výpravně, ale ne pohádkově.(2.1.2012)

  • Ezis
    ****

    Matka větrů a Matka lesů nejsou žádné tajemné bytosti, ale lotyšské pohanské bohyně, ze kterých se postupem času staly pohádkové bytosti. Pokud byste si o nich chtěli něco přečíst, doporučuju svou knihu Encyklopedie baltské mytologie :-) Pohádka o Malíčkovi je označená jako sovětská, ale ve skutečnosti je skrznaskrz lotyšská. Což je problém, protože na první pohled vypadá jako "klasická pohádka z psané podoby, kterou zná snad každý", ale má i specifické rysy, které nepochopíte, pokud neznáte lotyšský kontext. Například se dost důsledně drží své předlohy - divadelní hry Sprídítis (Malíček) z roku 1905 - roku neúspěšného povstání proti ruské nadvládě, kdy mnoho Lotyšů emigrovalo. Odtud poselství, že vládnoucí třída je normálním lidem nepřátelská. A také poselství "všude dobře, doma nejlíp" - Lotyši, neemigrujte, milujte svou zem, kde jsou tak krásné lesy a jezera, kde máte rodinu, byť všelijakou, a kde se tak krásně slaví Svatojánská noc! A vydržte, mějte trpělivost, třeba na pány také jednou dojde a dokonce s vámi budou muset vyjednávat. Trpělivost, umění vytrvat a vydržet je další lotyšský rys, na který je zde kladen důraz. Malíček vlastně celou dobu hledá způsob, jak se vyrovnat s tím, že v domě, který patříval jeho rodině, teď vládne zlá macecha (že by také narážka na lotyšské dějiny...) A rozuzlení není v nalezení romantické lásky jako ve většině českých filmových pohádek, ale v tom, že se vyrovná se svou výbušností a naučí se tiše trpět (vydrží zkoušku ohněm od lakomce). V tom je pohádka velice hluboká a velice lotyšská.(13.6.2011)

  • - Pohádka byla natočena na motivy divadelní hry „Spriditis“ z roku 1905 od Anny Brigadere. Pohádkové postavy Matky lesa a Matky větru pak mají původ v lotyšských dějinách, kde byly pohanskými bohyněmi, kterých se v lotyšské historii objevuje okolo 100. (Ezis)

  • - Natáčelo se na zámku Lednice. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace