Dita, dcera člověka
-
Ditte menneskebarn
Drama
Dánsko, 1946, 99 min
Obsah
-
Film Dita, dcera člověka byl natočen podle první části stejnojmenné knihy dánského autora Martina Andersena Nexø. Dita se na přelomu 19. a 20. století narodí do chudých venkovských poměrů jako nemanželské dítě. Matka ji opustí a Dita je vychovávána babičkou Maren. Když se matka vdá, vezme si Ditu k sobě, aby pečovala o mladší sourozence. Sociální motivy jsou ve filmu oproti knižní předloze potlačeny a tak zůstává příběh o dospívání, zlých a hodných lidech. (wero1000)
Film Dita, dcera člověka byl natočen podle první části stejnojmenné knihy dánského autora Martina Andersena Nexø. Dita se na přelomu 19. a 20. století narodí do chudých venkovských poměrů jako nemanželské dítě. Matka ji opustí a Dita je vychovávána babičkou Maren. Když se matka vdá, vezme si Ditu k sobě, aby pečovala o mladší sourozence. Sociální motivy jsou ve filmu oproti knižní předloze potlačeny a tak zůstává příběh o dospívání, zlých a hodných lidech. Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
sinp
Smířlivá sociální kritika... Převedení románu Martina Andersena Nexø se dočkalo kompromisního řešení, poněvadž z objemného díla vzalo jen úvodní část. Sociálně nejostřejší kapitoly schází a na podobě filmu je to znát. Zatímco Nexøho dílo konvenovalo čím dál očividněji ke komunismu, tak poválečný snímek líčí spíše venkovského ducha a do jisté míry vyhrocenější verzi problematiky dospívání. Pro předlohu tím pádem jen částečná služba, ale lze to pochopit i s ohledem na Kodaň, jejíž zákoutí jsou v dalších částech románu popisovány velice věrně (přičemž tuto poetiku snímek zachytit nechce). Malebná ves hraje prim. Celý snímek nejvíce ze všeho připomíná pohádkové putování občasně vychýlené krutou scénou, jenže ani ta nenaruší tento zvláštní a svérázně obydlený svět. Podmanivé vyprávění, které líčí všemožné figurky, nesklouzává i přes střídmou délku k zjednodušujícím typizacím a právě ve smyslu výpovědi o síle člověka je precizní. V sociální zlovůli spatřuje vždy jedince, nikoli princip. To je pro dílo zobrazující tolik ústrků a krutosti moc vzácné. Do úplného pochopení schází zbylé pasáže románu, kapitoly se uzavřou jako na povel a katarze (v podobě návratu domů) není dvakrát motivovaná. Věčná škoda neexistence pokračování vzhledem k tak nádhernému filmu.(24.2.2011)
