poster

Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

  • anglický

    Obscurantist and His Lineage or The Pyramids' Tearful Valleys

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2011, 199 min

Režie:

Karel Vachek

Scénář:

Karel Vachek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • klima777
    ****

    A ještě Krtečka!!!(30.1.2014)

  • =woody=
    **

    Hezký slunečný den, hned na začátek musím upozornit, že nejsem fandou dokumentu! Když už ale na nějaký jdu, rád bych se dozvěděl něco konkrétního o konkrétní problematice a sám si pak filosofoval, rozebíral s přáteli, nechal se inspirovat názorem a komentářem autora.. Tohle je ale pěkná divočina, bere si na paškál vážná témata a ironicky je staví vedle sebe do bizarních výjevů. Tohle přece nemůže být pro nikoho přínosné.. Možná se neumím na současný dokument dívat tím správným okem, ale fakt nevím, co tím chtěl autor říci. Navíc je tu spousta naprosto zbytečného materiálu, který natahuje stopáž, bůhví proč :-P, na neúnosné tři a půl hodiny! Mazec.. Mějte se raději filmově.. ;-) Woo.(26.4.2012)

  • Aelita
    *

    Neskutečný maglajz a chaos – zřejmě stejný, jaký má v hlavě nejen Karel Vachek, ale i všichni lidé po pár stoletích míchání pohanských představ, náboženských dogmat a nových vědeckých teorií. Tento špatně koncipovaný, špatně natočený, špatně sestřihaný a špatně ozvučený nehorázně dlouhý mišmaš je "dobrý" jen na jednu věc – na uvědomění si toho, že přes dlouhodobý vliv civilizace nebo právě kvůli němu je člověk pořád malým, ztraceným ve vesmíru nahým tvorem, který za každým keřem vidí tajemno. Ne že by to tajemno neexistovalo. Ono existuje – jsme to my sami i vesmír, do kterého jsme začlenění. Po staletích filosofie a přírodních věd a tisíciletích mystiky jsme nakonec nucení přiznat, že o podstatě světa víme jen to, že existuje, i když ani tím si nejsme stoprocentně jistí. Ohledně moci mysticizmu a bezmoci racionality se Vachek a spol. nemýlí, ba naopak předvádějí to v plné kráse. Jenže proč zrovna takovým zoufalým způsobem? Sedí na něj dokonale definice poruchy myšlení – "Zabíhavé myšlení dosahuje cíle ne přímočaře, ale oklikami. Hlavní směr je stále přerušován vedlejšími a nepodstatnými myšlenkami. Bývá u primitivních jedinců nebo u dětí, setkáváme se s ním při poruchách paměti ve stáří." Rozčilovalo mne neustále používané "rybí oko", režisérské tleskání, údery bubnu, přerušování lidí, technické přestávky. Vachek zřejmě nedokáže vyhodit ani centimetr natočeného materiálu. Vachek a česká televize tedy vyprodukovali něco, co by lépe natočil kdejaký amatér. A to, že je Vachek a jeho "opus" i pro sečtělého Tetsua filosoficky inspirativním filmem s ohromným spadem, jen potvrzuje skutečnost, že jsme všichni tmáři, mou maličkost nevyjímaje. Akorát jsem tmářka, která dává přednost dokumentům s inteligentnějším, kultivovanějším zpracováním.(20.11.2012)

  • Vitex
    *****

    Potřebný film, který mimo jiné naznačuje meze komunikace (za těch 199 minut celou problematiku sotva nakousl), potřebu zdravého skepticismu a nutnost uvědomit si, že nesmíme věřit ničemu, co se tváří jako "jistota". Jak říká klasik, v naší konečné a proměňující se existenci nemají jistoty z definice smysl. A jinak, i přes možný dojem "objektivní směsky" je Tmáře stále potřeba přijímat jako velmi subjektivní názor režiséra. Chtěl jsem ještě napsat: "Pro mě osobně by film mohl být mnohem delší a tematizovat víc z problematických věcí z velkých klasických náboženství.", ale během psaní jsem si povzpomínal, že to tam vlastně skoro všechno bylo.(24.4.2012)

  • Slarque
    ***

    Další Vachkův rozsáhlý esej kupodivu dává i jakýsi smysl (pokud to divák nevzdá hned na začátku, což s přihlédnutím ke stopáži není nic zvláštního). Sice netuším, jak s tím souvisí Oldřich Nový a hned u několika postav jsem vůbec nepochopil, o čem vlastně byla řeč, ale tentokrát se to dá v pohodě usledovat, aniž by se člověk musel zvlášť přemáhat. (Ale ty hrátky s kamerou mě fakt nebavily: na rybí oko teď budu mít aspoň měsíc alergii a horizontálně dělený obraz z Japonska, to už bylo fakt psycho.)(23.8.2015)

  • - Film se kromě České republiky natáčel také ve Spojených státech, Japonsku, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. (Rugero)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace