Během krátké návštěvy Buenos Aires zaslechne Maria povědomou dětskou písničku, která ji nečekaně přivede k slzám. Ač neumí ani slovo španělsky, zvláštní melodie a známá slova v ní zanechají stopu. Shodou nešťastných okolností zůstává Maria ve městě déle, než plánovala. Teprve když z Německa nečekaně dorazí i její otec, začíná se odvíjet nit událostí odkrývající její pravý původ. Maria se musí vyrovnat se skutečností, že nic v jejím životě není takové, jak si původně myslela, a že její nejbližší jsou vlastně cizinci. Německý film Píseň ve mně je nenápadně působivým dramatem o rodinných tajemstvích. (Dny evropského filmu)
Myšlenka filmu nění špatná a dalo by se na ní vystavět jistě perfektní dílo, nicméně zde se tomu tak nestalo. Pokud si přečtete popisek k filmu, tak vlastně máte 90% děje za sebou a film vám již skoro nic nepřinese - abych mu nekřivdil, jeden malý dějový netušený (alespoň ne zcela) kousek tam je. Přitom co chvíli se zde nabízí nějaká boční dějová linka, která by se dala s hlavním dějem krásně propojit a dodat mu tak trochu víc šťávy. Sám jsem jen při sledování vymyslel aspoň čtyři - čímž nechci poukázat na své vlohy filmového scénáristy, jako spíš na prázdnotu filmu, kdy jsem měl na takovéhle hovadiny dost a dost času. Jinak řečeno, pokud by se jednalo o dvacetiminutové dílko nemuselo by to být vůbec špatné, ale takhle se to topí ve vlastní prázdnotě.(24.4.2012)