Poručíme větru, dešti (festivalový název)
-
Regenmakers, De
-
Rainmakers
Dokumentární
Nizozemsko, 2010, 73 min
Režie:
Floris-Jan van LuynObsah
-
Je něco shnilého v Čínské lidové republice. A není to jen komunistický aparát. Ve vesnici v oblasti Če-ťiang na jihu země chutnají ryby vylovené z řeky po odpadcích, krému na obličej, někdy po barvě. Z místních studen se line nelibý odér a lidé musejí pít vodu znečištěnou splašky z nedaleké továrny. Místní rybářka sepisuje petice a úřadům neúnavně dokazuje, že znečištění může za vysokou nemocnost obyvatel. Zatím je však její snaha marná. V Pekingu tráví obyvatele kromě kouře z výfuků obrovského množství aut zplodiny ze spalovny na odpad. Aktivistka Čao se snaží na situaci všemožně upozorňovat, stejně jako vzdorovitá rolnice Čchen z centrální Číny, jež bojuje s úřady kvůli uzavření chemičky, která zamořuje tamní ovzduší. Mongolskou část země zase trápí postupující desertifikace. Vizuálně vytříbený snímek vypráví čtyři příběhy z nejlidnatější země světa - o vodě, ohni, vzduchu a zemi. Dokument představuje odvážné aktivisty a aktivistky, kteří svůj boj nevzdávají, ačkoli jsou často perzekuováni, a současně stvrzuje, že čínského hospodářského úspěchu posledních let bylo dosaženo na úkor životního prostředí a zdraví jeho obyvatel. (Jeden svět)
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Luke7
Možno shlédnout od 21.3. v rámci festivalu Jeden svět 2011 v Opavě.(2.3.2011)
-
Crawler-D
Formálně brilantní dokument, jenomže ta snaha točit technicky nápaditě a zajímavě sráží samotný obsah, ve kterém se rozdělení na čtyři základní živly rozpadá s tím, jak se některé motivy prolínají a jak po dvaceti muntách jednotlivých příběhů zůstává osud ekologických problémů nepříjemně otevřen. Nemluvě o tom, že závěrečná část působí jako nucený přídavek, aby se mohly prezentovat zástupci čtyř živlů.(13.3.2011)
-
Furciferka
Obsah dost pokulhává za formou. Problémy byly jen hrubě nastíněné z pohledu jednoho člověka, bez vysvětlení.(13.3.2011)
-
_Lyn
Dokument pojednávající o evironmentálních problémech Číny ve formě čtyř krátkých příběhů pojmenovaných podle jednotlivých živlů (Voda, Oheň, Vzduch, Země). Každý příběh pojednává o jednom konkrétním problému ze strany postižených, což dává samo o sobě tušit že se bude jednat o dost ideologický snímek. A taky že jo. Můžeme nicméně vidět, že v Číně je to stejné jako všude jinde na světě včetně ČR - je velmi moderní pořád mluvit o potřebě chovat se ekologicky, ale 'skutek utek', nebo si na tzv. řešení ekologických problémů akorát někdo mastí kapsu. Jak jsem již říkala, příběhy jsou točeny jednostranně, vidíme občany kteří nejsou spokojení a snaží se různými prostředky bojovat s tím, co jim znepříjemňuje život. Film je plný zatížených scén a replik, od blíže nespecifikovaných stesků na náhle nepitnou vodu (jako by se kdekoliv v Číně voda nemusela převařovat) a lidi nemocné rakovinou přes obrazy sociální soudržnosti nebohých vesničanů po naprosto bizarní scénu, kdy je věrohodnost výpovědi o mizerném vzduchu stvrzována tím, že _pouze v této epizodě_ Číňané na kameru chrchlají hleny.. to jsem se už úplně kácela :). Radši ale ještě opakuju - nepolemizuju tu o ekologické situaci, jen říkám že ten film je (jak se ostatně dalo čekat vzhledem k tomu, že se promítal na Jednom světě) dost demagogický. Abych ale snímku nekřivdila, má i zajímavé momenty - ukazuje, jak lidé z venkova věří že za problémy může lokální vláda a korupce, zatímco velitelství v Pekingu je v tom nevinně a nepostavilo se za ně zatím jen proto že o jejich situaci neví. A moment číslo dva, chudé venkovské domy versus žena bydlící v nové rezidenční čtvrti v Pekingu v bytě se dvěma záchody. A vůbec jí ani nepřijde na mysl, že ty dva záchody pro dva lidi můžou mít obecně něco společného s tím, proč jí za domem otravuje vzduch průmysl/spalovna odpadu...(24.3.2011)
-
Piškot
Nevím, jestli to byl záměr, ale film plyne tak ubíjejícím pomalým tempem, až to připomíná rychlost zmiňovaných čínských úředníků odpovědných za životní prostředí. Téma je to určitě hodně silné, forma zpracování bohužel slabá jak čaj.(31.3.2011)