Reklama

Reklama

Nejznámější román F. Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby (1925) nebyl zprvu právě populárním čtivem, i když během jednoho roku od prvního vydání vznikla divadelní adaptace, již na Broadwayi režíroval George Cukor, a podle ní také hollywoodský film režiséra Herberta Brenona, jenž se bohužel nedochoval. O pár let později byla kniha prakticky zapomenuta a teprve po dalších, poválečných vydáních se dočkala zaslouženého uznání i čtenářské obliby. Kniha zachycuje „jazzový věk“ bouřlivých dvacátých let, kdy nečekaná hospodářská prosperita byla často vykoupena ztrátou morálních hodnot a kdy „stará“ aristokracie těžce snášela nastupující konkurenci z řad nejrůznějších zbohatlíků, z nichž mnozí byli zapojeni do bujícího organizovaného zločinu. Podruhé byl román zfilmován v roce 1949 (režie Elliott Nugent, titulní role Alan Ladd) a potřetí v roce 1974 (režie Jack Clayton, titulní role Robert Redford). S ještě větším časovým odstupem, až v roce 2013, vznikla zatím poslední verze, režírovaná australským tvůrcem Bazem Luhrmannem, v níž si hlavní postavu zahrál Leonardo DiCaprio. Na rozdíl od svých předchůdců měl Luhrmann k dispozici pokročilou technologii digitálních efektů, jež mu dovolila mimořádně přesvědčivě zrekonstruovat dobové reálie i tehdejší atmosféru New Yorku a jeho nejbližšího okolí. I ostatní postavy hrají známí představitelé Carey Mulliganová (Daisy), Tobey Maguire (vypravěč Nick Carraway) a Joel Edgerton (Tom Buchanan). Největší devízou snímku je však jeho promyšlená vizuální stránka, která byla mj. vyznamenána Oscary za nejlepší výpravu a kostýmy, jež vytvořila režisérova manželka Catherine Martinová. (Česká televize)

(více)

Recenze (1 782)

POMO 

všechny recenze uživatele

Teatrálne preexponovaný milostný trojuholník, záživný vizuálom ale mdlý dušou. Luhrmann vyťahuje páky, osvedčené z Moulin Rouge!, no jeho hĺbke precítenia tragickej lásky sa ani nepriblíži. K postave Gatsbyho sa prepracovávame pomaly, s veľkým očakávaním a Leo v bledých kostýmoch vypadá gut (ostatne ako všetci), ale z jeho postavy sa vyklube paradoxne najodosobnenejší a najrozporuplnejší prvok filmu. Je nám ukradnutý, pričom je to príbeh práve jeho púte za životným snom, stelesneným krásnou Daisy. Mulligan je iba ozdobou, Edgerton ako jej tvrďácky manžel výraznejší než Leov Gatsby. Jedinú prirodzenú postavu tu slesňuje “zástupca ľudu” Maguire. Moulin Rouge! nakopávali a životom napĺňali pôvodné energické, či emocionálne angažujúce songy. Veľký Gatsby vyťahuje ohrané šlágre Jay-Ziho (identifikácia s New Yorkom) a podmanivou hitovkovou Lany Del Rey sa leporelu opulentných obrázkov márne snaží dodať romantický rozmer. Tak silný námet, toľko veľkých myšlienok... A oči diváčok ostanú suché. ___ 2. zhliadnutie: Scéna konfrontácie postáv v hotelovej izbe - keby bol takto komorne, psychologicky koncentrovane a dramaturgicky citlivo urobený celý film, tzn. bez zbytočných formálnych excesov; a hudobne by si vypomohol iba v kľúčových scénách s Lanou Del Rey, mohol to byť film *výnimočný*. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

V Zimbabwe mají děti nouplisáků nafouklá bříška a místo potravinové pomoci generálu Mugabemu někdo raději vyhodí sto mega, aby z klasického, společenského románu zvizualizoval pompézní, enormně dlouhou a tupou bukviádu, v níž chybělo už jen to, aby se Rocco Siffredi (ano, stále zpochybňuji Leonardův herecký talent) zamiloval do zženštilého Tobey McQeera, místo do té mimořádně ohyzdné, babochlapské bloncky. Režisér Buz by byl evidentně schopen udělat Šulin Růž snad i z Fausta a tímto dalším příspěvkem do své homofilmografie jen vykopal a zprznil Fitzgeraldovy ostatky, pročež mu se světáckým úsměvem nasral na hrob. Vznikl tak neúměrně předražený, prázdný a nudný děs, u něhož budou dozajista mentálně zaostalé ženy v domácnosti zapomínat žehličky na sněhobílých prostěradlech a anální dobrodruzi poběží druhý den k Vietnamcům pro růžové boa. No nic, potlačím vztek a jednu ránu z milosti dám, jednak za tu megalomanskou výpravu a druhak za příspěvek k redukci populační exploze, protože kvůli tomu vlastně zařvalo pěkných pár set, mouchami obsypaných, čokoládových miminek. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Zpočátku omamující kýč, potom už jen únavná selanka, pajdající na obě nohy. Jak jde o samoúčelné kamerové fígle a čarování s obrazem, tam si je Luhrmann jistý v kramflecích, ale v prostém smysluplném vyprávění a ve snaze dostat se zúčastněným postavám pod kůži selhává. Zmínil jsem kýč – při všech těch opulentních večírcích si připadáte, jakobyste se dívali na velkého sádrového trpaslíka, ověšeného pestrobarevnými pentlemi a blikajícími žárovičkami. Potom, když má dojít na city, je to jak z plytké povídky v nějakém dívčím časopise – mám na mysli to kolovrátkovité „Má tě ráda, nemá tě ráda, má tě rád, nemá tě rád, odejde s Tebou, neodejde s Tebou…..“. Díky bohu aspoň za dvě věci – chlapáckou postavu Edgertonova Buchanana, jedinou to plnokrevnou postavu celého panoptika a pak za scénu opětovného setkání Gatsbyho a Daisy – jediný moment v celém filmu, kde byly cítit nějaké emoce. Luhrmann už začíná být nějak vyčpělý. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Tím problematičtější film, čím víc budete očekávat klasickou adaptaci klasické knihy. Nicka svět newyorské high society znechucuje a přitahuje zároveň. Svou ambivalentní pozici člověka nacházejícího se uvnitř i vně, člověka, který (ne)chce být součástí vyprávěného příběhu, si uvědomuje a nejen, že ji reflektovat dokáže – on ji ve vlastním zájmu reflektovat musí. Hluboce osobní vztah vypravěče k „jeho“ příběhu a postavám je zdůrazněn skutečností, že zpětné rekonstruování toho, kým vlastně Gatsby byl, pro Nicka představuje formu psychoterapie (podobně jako v Občanu Kaneovi představovalo snahu o nalezení pravdy pátrání po významu slova „poupě“). Vzhledem k nápadným náznakům, že Nick představuje Fitzgeraldovo alter-ego, stává se psaní (resp. pře-vyprávění) coby forma terapie jedním z klíčových motivů filmu. Také vztahová linie mezi Nickem a Gatsbym (nápadně vybízející ke queer čtení) je nakonec tou nejautentičtější a společně s terapeutickou rovinou vyprávění odůvodňuje dvojí zakončení filmu. ___ Podobně jako vypravěč, také Luhrmann s postavami soucítí a přitom je umisťuje do technicolorově nadrealistického světa velkých studiových filmů a tím mění na pouhé abstraktní ideje. Gatsby je zde pouhou esencí americké mentality (zarputilá, sebedestruktivní snaha dosáhnout určitého ideálu) a DiCaprio ho podle toho hraje. ___ Zvýraznění vyprávěcího rámce oproti knize (ve které Nick prostě vypráví a není podstatné, proč a ke komu) není samoúčelným pokusem vnést do příběhu trochu bulvárních podtextů – rytmizuje vyprávění (k „vystoupuvání“ z příběhu dochází v pravidelných intervalech) a ovlivňuje jeho styl. Zpočátku Nick, fascinovaný všemi novými podněty a mající potřebu rychle ze sebe dostat všechny dojmy, mluví o překot. Střihy jsou prudké a nečekané a záběry tak krátké, že je obtížné se v nich zorientovat (na každou větu málem připadá samostatný záběr). Kamera se nepřestává hýbat a ve větší míře než později ve filmu používá Luhrmann prolínačky, čím vzniká dojem, že se jeden záběr přelévá do dalšího. Obrazy se třpytí, oslňují nás sytými barvami a CGI efekty. Význam sirkovsky excesivní práce s barvami si uvědomíme později, kdy vyjde najevo, proč byla Myrtle charakterizována červenou a Gatsby modrou nebo proč je důležité vědět, jakou barvu má Gatsbyho auto. Stejně rozbujelá jako vizuální složka vyprávění je také zvuková stopa. ___ Volba songů představuje nejnápadnější (resp. nejhlasitější) spojku mezi dobou vyprávění a dneškem. Producentům soundtracku se přitom podařilo vybrat skladby, které si lze představit jako současné alternativy k hudbě, která byla populární v bouřlivých dvacátých letech, i když je v tom opět patrná jistá nadsázka (záběr na auto plné černochu doprovází drsný gangsta rap). Žánrově pestrý soundtrack nadto představuje dobrý prostředek k mapování náladových proměn, jež film prodělává. ___ Teprve poté, co se Nickovo vyprávění ustálí a zacílí na Jaye Gatsbyho coby muže zosobňujícího limity americké touhy po úspěchu, styl filmu se zklidní, zklasičtí. Záběry jsou delší, slovník vypravěče barvitější (s čím souvisí také fakt, že Nick začne namísto mluvení psát na stroji), nasvícení scén přirozenější. Společně se zpomalením tempa se mění primární inspirační zdroje. Zatímco hlučná a křiklavá první třetina těží z muzikálů Busbyho Berkeleyho (a řekl bych, že také z extravagantních francouzských velkoprodukcí od Marcela L’Herbiera a jiných poetických realistů), postupně se film přes odbočky ke gangsterce, k dobrodružnému nebo k válečnému filmu dostává ke kombinaci sociálního dramatu (Ecce homo!) a melodramatu. Vzhledem ke zdvojnásobení milostné linie jde však spíš o ironický komentář melodramatického žánru (nápovědou, že to celé Luhrmann nemyslel zcela vážně, budiž bazénový záběr z finále filmu, odkazující k prvním minutám jedné z nejkousavějších hollywoodských satir). ___ Vinou neživoucích postav, vinou přílišné opatrnosti, aby divák přesně pochopil, oč v příběhu běží, je Gatsby filmem emocionálně netečným a úsměvně polopatickým. Není však nekoncepční slátaninou pro milovníky hezkých třpytivých objektů a drahého šampaňského (jedné konkrétní značky), třebaže tak, zrádně, napoprvé působí ještě více než dřívější Luhrmannovy pokusy učinit minulost přítomností. 80% Zajímavé komentáře: POMO, Bluntman, Psema, Davson () (méně) (více)

Tosim 

všechny recenze uživatele

I přes zjevné nedotaženosti (strukturální deja vu a zřejmě počáteční režisérův pocit, že se nejdřív musí rozhýbat barvy, těla a hudba, aby následoval děj), se po vyloženě roztomilém entrée samotného Gatsbyho rozehrává vztahový čtvereček, jenž sice míň vypovídá o Fitzgeraldovi, ale stále má co říci svým (občas vypjatým) postojem o urputných citech všeho druhu. Bezuzdné desetileti těsně po první světové válce jako paralela současného (ticha před bouří?) už je víceméně jasná. A Boha symbolizují brýle, jen hvězda Baze Luhrmanna už poněkud pohasíná. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Dvě a půl hvězdičky za soundtrack, který v samotném filmu vlastně ani není pořádně využitý. Film jako takový mě zásadně minul, ale časem mu dám ještě jednu šanci. Při prvním zhlédnutí mě iritoval podobně intenzivně jako začátek Moulin Rouge! ... Moulin Rouge jsem ale s postupující stopáží podlehl, Gatsby iritoval celou dobu. Tak třeba příště. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Film mě zpočátku absolutně nesednul. Měl šíleně rychlý tempo a až křlklavě kýčovitej obraz. Naštěstí od chvíle, kdy se ve filmu objeví Leonardo začíná příběh měnit nálady, od snobskýho prázdna k romantice a konečně nabere nějaký směr. Leo je herecky opět výbornej a jeho scény dělaj z filmu přijatelně koukatelnou záležitost. Všechno vyvrcholí skvělou dialogovou scénou v závěru filmu při který jsem ani nedutal a která sama o sobě by se svou kvalitou neztratila ani na Broadway nebo West Endu. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

V tomto podaní iba teatrálna, nabubrelá, nasilu melodramatická, vykonštruovaná videoklipová fraška. Výprava úžasná, herci OK, technicky je to dokonalé. No tým to hasne, samotné rozprávanie je takmer nestráviteľné. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Make-up a svícení dělají z Gatsbyho uniklou modelínu od Madame Tussaud, Luhrmanův chtíč po nejefektivnější obrazové kompozici zase bezpohlavní náčrty ze všech ostatních, což činí z ‚Velkého Gatsbyho‘ nejhůře vyprávěný (a subjektivně nejdelší) blockbuster sezony; dobrá party skončí bez kocoviny, ale tady vás to táhne do ústraní s pocuchaným žaludkem ještě před jejím vyvrcholením. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Na Velkýho Gatsbyho jsem se hrozně dlouhou dobu nechtěl podívat. Nelíbilo se mi jméno režiséra, který je pod ním podepsaný. Z jeho filmů mě totiž ještě žádný nebavil a nečekal jsem, že by tohle mohla být výjimka. Výjimka to nicméně přeci jen je. Hlavně proto, že ačkoliv by to nikdo nečekal, tak tvůrci se rozhodli do tohoto bohatě zdobeného filmu z dvacátých let přidat tunu naprosto úchvatných a překrásných digitálních efektů, které rázem z filmu dělají pohádku. Nemluvě o taneční muzice, která dost zvláštním způsobem kombinuje dvacátá léta se současností. Tahle pohádka má nicméně od začátku takový spád, že jsem čekal na moment, kdy vydechne naposled a už se znovu nenadechne. Takovou rychlost ve filmu jsem hodně dlouho neviděl, bylo to až brutální. Nakonec ale na scénu po asi půl hodině přišel Leo a vše se naštěstí lehce zpomalilo. Leo k tomu ještě předvedl naprosto poctivý výkon jemu vlastní. To se ale nedá srovnávat s absurdním vyprávěním samotného filmu, takže nezbývá nic jiného, než dát tři hvězdy. Pořád ale musím říct, že jsem dosud viděl nejlepší film Baza Luhrmanna. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $105miliónovTržby USA $144,840,419Tržby Celosvetovo $351,040,419Tržby za predaj Blu-ray v USA $16,529,668 //počet predaných kusov 461,006Tržby za predaj DVD v USA $28,686,390 //počet predaných kusov 1,396,352║ veľkolepá gýčová teatrálnosť ktorú dokáže vo veľkej pompéznosti ukočírovať jedine Baza Luhrmanna a dodať patričný lesk, ľahkosť, vznešenosť, herecky opäť ako už je zvykom u Luhrmanna úlohy presne na telo, silný zážitok, dojem umocní aj hudba /90%/ ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Z čeho šílet víc? Z toho, že podle Luhrmanna je Fitzgerald povrchním manýristou z užvaněné červené knihovny? Že dvacátá léta vypadají jako tuctová industriální dystopie smíchaná s extravaganzou lifestylového magazínu? Z toho, že "glamour" estetika filmu je tak ostentativní, až je otravná? Z toho, že postavy jsou bez výjimky ploché a ta nejpovrchnější je shodou okolností vypravěč? Že film má totálně nonsensuální dramatickou výstavbu? Že z elegance a dekadence epochy "před velkým pádem" nezůstalo nic než záplava konfet a digitální sterility? Já ani nevím a popravdě mi to po pár minutách bylo fuk. Ohlupující zážitek, který pro mě nejlépe vystihují slova Rexe Reeda: "This is one of the most maddening examples of wasted money ever dumped on the screen". ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Představení New Yorku, jako monumentální metropole kypící životem a živočišnou energií opravdu bralo dech. Ty kalby doprovázený současnou hudbou fungují na jedničku a jestli se k něčemu hodí přirovnání vizuální orgie, tak k tomuto. Bohužel tato fascinace mi nevydržela celý film a příběh mi přišel dost plytký. Co na tom, že DiCaprio je zase perfektní, když tam prostě všichni jen blábolí, jak se milujou a nemilujou. Nechci urážet známý román, který jsem nečetl, ale dějově mi toto zpracování přišlo fakt o hovně. Ale stejně na to jděte do kina. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

VELKÝ GATSBY, po AUSTRÁLII druhá část Luhrmannovy tzv. Epické trilogie, se ještě víc než předchůdce polemicky staví ke konvencím klasického hollywoodského filmu a spolu s titulním hrdinou si klade otázku, jestli lze (kinematografickou) minulost zopakovat. K zodpovězení dané otázky se dobere velmi důmyslným způsobem, založeným na proměně strategií filmové formy, kterou je divák veden od záměrně distance k maximální možné imerzi a jejímu následnému zpochybnění._____ První dva akty - které patří k tomu nejopojnějšímu, co jsem za dlouhou dobu viděl - dosahují distance vysokou mírou sebeuvědomělosti vyprávění a zesílením neviditelného stylu. Funkcí postavy Nicka je být mediátor, který nejenom že na rovině příběhu zajišťuje setkání ostatních, ale zároveň zprostředkovává vyprávění, jehož zdroje se proměňují od ústního podání přes psaný deník až k jeho předčítání (...). Snímek nám to dává okázale najevo, když slyšíme voice-over mimo obraz a akcentuje se, že prezentované je odvislé od vnímání Nicka, který nezapomíná dodávat, že je zároveň "uvnitř" i "vně" fikce. Do toho jsou ještě vkládány vzpomínky ostatních, které jsou filtrovány skrze ně a které upomínají na konkrétní filmové dobové postupy (okázalé zadní (pře)svícení, umísťování herců do archivních zrnitých záběrů atd.). Především úvodní půlhodina pak problematizuje vnoření se tím, že v míře větší než velké zesiluje a zmnožuje kontinuitní postupy, a tak kamera prolétává prostředími, mezi kterými vytváří návaznost na základě kompoziční podobnosti, dialogový háček odstartuje uvnitř fikce přítomnou hudbu, jež je zároveň komentářem k dění, a do toho zní část dalšího tracku, který je vyjádřením mentálních pochodů některé z přítomných postav._____ Ovšem od sporu mezi Nickem a Gatsbym, kteří se neshodnou na (ne)opakovatelnosti historie, celé dílo "zklidní". Stříhá se méně častěji, záběry jsou inscenovány klasicky s významotvorným rozmístěním postav v několika plánech a přeostřováním mezi nimi, vyprávění nedává najevo sebe sama, voice-overů radikálně ubyde a okázale prezentované mezery jsou postupně vyplňovány, nespolehlivé informace uváděny na pravou míru, důmyslně se zužitkovávají prostředí, (vedlejší) postavy i motivy představené předtím. Následkem toho se i přes drobné odchylky film stává pro diváka imerzivním, ale nakonec skončí neklasicky. V melodramatu není ustanoven ani jeden z několika možných heterosexuálních párů a nabízí se číst celý příběh jako vyprávění o nenaplněných láskách, především pak mezi Nickem a Gatsbym (zvlášť když oproti předloze schází Nickova letní známost, Tom o něm řekne, že se "rád dívá" a pohledy mezi Nickem a Gatsbym a nasvícení scén s nimi k této interpretaci přímo vybízí). Minulost, ačkoliv se o to Gatsby snaží, navrátit nelze, "říká" GATSBY. Díky své poučenosti historií kinematografie a formální promyšlenosti i podvratnosti vůči konvencím je pro mě VELKÝ GATSBY nejlepším Luhrmannovým počinem a jedním z nejlepších letošních kinotitulů. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,VĚDĚL JSEM, ŽE KDYŽ TUHLE DÍVKU POLÍBÍM ... BUDU S NÍ SPOJEN NAVŽDY......“ /// Naleštěnej vizuál, kterýmu určitě podlehnou povrchní osoby, jako jsem já, kterým úžasný filmový představení nablejskanýho a vyvoněnýho prachatýho světa zatemní mozek (á bacha… to je zase myšlenka…) a místo emocí budou hledat způsob, jak onoho života dosáhnout (jen pro pořádek - plán Daniela Luga je na hovno…). Pak je tu příběh, kterýmu šéfuje Caprio (naštěstí mu brzo zdatně sekunduje J.Edgerton), kterej je plnej životní lásky a bohatství. Takže vlastně další gigantický filmový pozlátko, kterýmu bych i díky tomu, že je lehce prázdný, při druhým shlédnutí s lehkým srdcem fláknul vo hvězdu míň. Ale, když tohle je můj první Gatsby. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1925 Francis Scott Key Fitzgerald jsem nečetl. 2.) Neviděl jsem ani 4 předešlý adaptace. 3.) Mám mimořádnej dar doufat. A věřit ženskejm. 4.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

Dever 

všechny recenze uživatele

// Distribútor: Warner Bros. // Počet premietajúcich kín v USA: 3,550 // Otvárací Víkend USA: $50,085,185 // ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Od prvních stran předlohy jsem věděl, že Gatsby je látka čistě pro Baze. A pro mě, jako pro člověka, který o 12 let dříve nestíhal dýchat u audiovizuálu muzikálové Paříže, je první polovina snem, o kterém si myslel, že se mu už nikdy nesplní. Naivní vypravěč, dokonalý moderní soundtrack a kamerové hrátky tak podmanivé, že jsem se chtěl jen vpít do plátna a napořád v něm zůstat. Luhrmann zkrátka ví, v čem je dobrý a když jeho charakteristické (občas téměř až totožné) vypravěčské finty podpoří vznešený Leonardo, není třeba pochybovat o tom, že tady jsou v názvu slůvka "The Great" zcela zaslouženě. Sice mě stejně jako v knize příběhově mrzí poslední třetina, ale zatímco Fitzgerald se závěrem trochu shodil a i vzhledem k většímu důrazu na sociální stránku věci místy až hořknul, Luhrmann z opulentní formy neuhne ani na okamžik. Jeho vyprávění tak není varováním obecně společenským, spíš jen opatrně mezilidským v mnohem menším měřítku. A takto střídmější záběr sedí k příběhu o lásce, která stála za všechnu snahu i utrpení, mnohem přesněji. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Doteď jsem na větvi z toho jak to VYPADALO, ze záběrů na starý New York, ohozů, brutálních večírků a vizuálu vůbec. Krásná doba. Zbytek komentovat netřeba... dobrý, ale není trhák. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Asi jsem podvědomě věděla, proč tak dlouho váhám nad tolik opěvovaným Velkým Gatsbym. Byla to opravdu nádherná až fascinující podívaná, taková vizuální bomba. Problém je ale v tom, že toho bylo příliš. V té úvodní části jsem už téměř propadala zoufalství. Měla jsem pocit, že se utopím v tom množství barviček, kostýmů, luxusních autech, bombastických večírcích, ach jo. A i když se to postupně trochu umírnilo a Leonardo s ostatními hlavními protagonisty se snažili, seč jim síly stačily, tak celému Velkému Gatsbymu chyběla jedna podstatná věc a tou byla duše, která tam neměla vůbec šanci proniknout. Někdy méně opravdu znamená více i co se stopáže týká. Moje pocity se pohybují mezi trojkou a čtyřkou, ale za ten Nickův domeček se zahrádkou se přikloním ke čtyřce i když nevylučuji možnost, že to ještě změním. ()

Související novinky

Po Velkém Gatsbym za Elvisem Presleym

Po Velkém Gatsbym za Elvisem Presleym

04.05.2014

Muži v černém nás sice naučili, že „Elvis není mrtvej. Odletěl domů.", tohle zakončení ale u jeho nové biografie nečekejte. Ve Warner Bros. ji totiž chystají s muzikálovým klasikem Bazem Luhrmannem … (více)

Oscarové nominace 2014

Oscarové nominace 2014

16.01.2014

Dnes odpoledne vyhlásila Akademie filmového umění a věd (AMPAS) ústy své prezidentky Cheryl Boone Isaacs a herce Chrise Hemswortha nominace na Oscary pro letošní rok. O prvenství v počtu nominací … (více)

PF 2014

PF 2014

01.01.2014

Zima dlouhá, léto krátké, Vánoce bez sněhu a v sedmi stupních. Ale uznejme, že na výborné filmy byl rok 2013 štědrý. Rivalové, Gravitace, Star Trek: Do temnoty, V zajetí démonů, Zmizení, druzí Thor a… (více)

Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz

Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz

29.12.2013

Seznam nejlepších filmů roku 2013 dle ČSFD.cz si můžete nechat zobrazit ve specifičtějším výběru Žebříčků, a to i zvlášť pro jednotlivé žánry. V celkovém žebříčku divácké líbivosti vedou s úžasnými… (více)

Reklama

Reklama