Brzy bude konec světa
-
Bice skoro propast sveta
Drama
Jugoslávie / Francie, 1968, 84 min
Režie:
Aleksandar PetrovićObsah
-
Jugoslávský barevný film Brzy bude konec světa natočil v koprodukci s francouzskou firmou významný jugoslávský režisér Aleksandar Petrović. Sám si napsal námět a scénář, i když jak je uvedeno v titulcích, měl při natáčení na mysli Dostojevského román Běsi. Dějovým podkladem byla novinová zpráva o vesnickém zločinu. Prostředí, v němž se film odehrává, je podobné prostředí předchozího Petrovićova filmu, slavného Nákupčího peří: zapadlá a v blátě utopená srbská vesnice. Příběh je zpracován zcela nekonvenční formou: ja zasazen do lidové hudby a zpěvu, který komentuje jednotlivé události téměř po způsobu antického Chóru. Rámcovou skladbou konec světa, všechno s sebou vezme voda Zboř se, světe zboř se světe, nebude tě žádná škoda Slova této písně, která se v průběhu filmu několikrát opakují, jsou kvintesencí životní filosofie hrdinů filmu, kteří se sice scházejí pod rudými prapory a pokrokovými hesly, ke skutečnému pokroku však mají ještě hodně daleko. Zajímavé je herecké mezinárodní obsazení, v němž vedle řady jugoslávských herců vytvořili hlavní role Francouzska Annie Girardotová a mladý slovenský herec Ivan Palúch. Na Festivalu jugoslávských filmů v Pule 1969 získal film Velkou bronzovou Arénu a režisér za film Bronzovou Arénu. Film je uváděn ve druhé části XX. FFP 1969. (oficiální text distributora)
Jugoslávský barevný film Brzy bude konec světa natočil v koprodukci s francouzskou firmou významný jugoslávský režisér Aleksandar Petrović. Sám si napsal námět a scénář, i když jak je uvedeno v titulcích, měl při natáčení na mysli Dostojevského román Běsi. Dějovým podkladem byla novinová zpráva o vesnickém zločinu. Prostředí, v němž se film odehrává, je podobné prostředí předchozího Petrovićova filmu, slavného Nákupčího peří: zapadlá a v blátě utopená srbská vesnice. Příběh je zpracován zcela nekonvenční formou: ja zasazen do lidové hudby a zpěvu, který komentuje jednotlivé události téměř po způsobu antického Chóru. Rámcovou skladbou konec světa, všechno s sebou vezme voda Zboř se, světe zboř se světe, nebude tě žádná škoda Slova této písně, která se v průběhu filmu několikrát opakují, jsou kvintesencí životní filosofie hrdinů filmu, kteří se sice scházejí pod rudými prapory a pokrokovými hesly, ke skutečnému pokroku však mají ještě hodně daleko. Zajímavé je herecké mezinárodní obsazení, v němž vedle řady jugoslávských herců vytvořili hlavní role Francouzska Annie Girardotová a mladý slovenský herec Ivan Palúch. Na Festivalu jugoslávských filmů v Pule 1969 získal film Velkou bronzovou Arénu a režisér za film Bronzovou Arénu. Film je uváděn ve druhé části XX. FFP 1969. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(25.8.2006)
-
O*R*I*N
aneb byl jsem lynčován(5.1.2008)
-
tahit
Zajímavost tohoto velmi kvalitního filmu je, že hereckým partnerem ve filmu slavné Annie Girardotové je dobře talentovaný slovenský herec Ivan Palúch. Proslavil se především díky televiznímu seriálu Adam Šangala. Paluchova role vesnického prosťáčka, primitivního pastevce je zcela brilantní a velmi těžká, zahrál to moc výborně. Ivana Palucha objevil pro film František Vláčil, který si tohoto herce velice oblíbil. Film se zamýšlí, nad životem balkánské vesnice. Nepatrnou podobnost má i náš film „Všichni dobří rodáci“.(14.12.2007)
-
Ony
Přehlídka surovostí a tragédií doprovázená skočnou cikánskou muzikou. Má duše je zase o něco zdeformovanější. Výborně.(10.3.2007)
-
Véča
Tento snímek se zahaluje do prostředí svého vlastního světa, vesnice, v níž se celý děj odehrává, působí uzavřená vůči okolnímu světu. Když zasáhl do děje pilot letadla , bylo to jako porušení neviditelné bubliny, zásah jakoby z jiného světa, jenž narušil rovnováhu života ve vesnici. Je zde pár výrazných postav - pasák Triša, učitelka, které vystupují z téměř jednolitého davu zlých vesničanů. Dívka-blázen se pohybuje někde na rozhraní mezi vesničany a dvěma hlavními postavami. Letec pak jak už jsem říkal připomíná zásah shůry, tudíž se nedá zařadit ani do jedné skupiny lidí. Všechno co se zde dělo mi přišlo jako sled za sebou páchaných surových krutostí. To vše ja zarámováno cikánskou písní o konci světa, která naprosto vystihuje pocit z filmu, ze zlého jednání vesničanů a někdy těžko pochopitelného chování Triši v jeho vztahu s bláznivou dívkou.(26.12.2007)
-
Iggy
Bezprostředně po shlédnutí mi tenhle film přišel jaksi neuchopitelný, jako uzavřený a neprostupný svět sám pro sebe. Ale postupně se mi z jeho hlubin začala vynořovat spousta problémů. Cikánská kapela, která přijela hrát na svatbu, nás svými písničkami (podobně jako ve filmu Slobodana Šijana Kdo to tam zpívá) provází vesnickým dramatem, ve kterém nechybí láska, žárlivost, vražda a pomsta. Z homogenní anonymity zlých vesničanů vystupuje pouze prostoduchý mladý pasáček vepřů Triša (Ivan Palúch) a nová učitelka z města (Annie Girardotová), případně jako zásah vyšší moci ztroskotavší pilot. Oba hlavní herci jsou zahraniční a tak se vyčleňují nejen ve filmu, ale i ve skutečnosti. I přes krátkou stopáž je film plný nevyřčených otázek a nutí diváka přemýšlet nad mnoha problémy, které jen lehce nasťiňuje. Jaký byl vztah pasáčka k bláznivé dívce (tu si zřejmě Petrović vypůjčil přímo z Dostojevského Běsů), proč ji zabil, proč jeho otec jednal, jak jednal, jaký byl jejich vzájemný vztah, jaká byla motivace Annie Girardotové a co se jí honilo hlavou, jaký byl vztah vesničanů ke komunismu a změní se někdy myšlení vesničanů? V Československu byl film uveden bez vystřižené scény týkající se okupace Československa v roce 1968.(14.10.2007)
