Elektra a její pravda
-
Szerelmem, Elektra
-
Electra, My Love
(neoficiální název) -
Beloved Electra
(neoficiální název)
Drama
Maďarsko, 1974, 70 min
Režie:
Miklós JancsóPlakáty
Obsah
-
Elektra je v pozici disidentky režimu svého otčíma krále Aigista, jedinou naději vkládá do příchodu bratra Oresta, který ji pomůže vykonat pomstu a revoluci v zemi. Aigistos jí různými úskoky zkouší přesvědčit, že její bratr je dávno mrtev. Ten však přichází, ujímá se s Elektrou vlády (motiv incestu) a obrací poměr krutovládce / utlačovaného. Antický příběh nešťastné a pomstychtivé dcery krále Aigista (Elektřin komplex) je transponován do pra-krajiny maďarské puszty. Zde se v rámci jednoty místa a času odehrává jako veliká všelidová slavnost. Jancsó ukazuje mnoho aspektů vztahu moci a poddaného, kata a odsouzeného, zároveň si je však vědom jeho vratkosti. (garmon)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(17.5.2006)
-
O*R*I*N
Alegorický a těžce uchopitelný film. Jedná se o moderní přepis antické tragédie. Celý film se odehrává na jakési pláni, kde všichni pobíhají, tancují, švihají bičem a několik postav neustále diskutuje. I když jsem snímek příliš nepochopil (význam vrtulníku v závěru mi těžce uniká, kdo by mi to chtěl vysvětlit, budu rád, když se ozve), skvěle jsem se bavil. Jancsó zřejmě hledal paralelu v tehdejším komunistickém režimu.(18.2.2007)
-
Morien
Nepochopila jsem to. Mrzí mě to.(11.5.2011)
-
pm
Tak nevím, zda své zklamání dokážu slušnými slovy vyjádřit. Každý superlativ, který by mne napadl, bych mohla naroubovat na drama Elektry. Hodinu jsem nevěděla na co se dřív dívat: tvář Mari Törőcsikové, skvěle zvládnutý komplikovaný prostor před kamerou, délku nekonečných záběrů a snímání kamery, choreografii scén fascinovaných folklorem a rituály, jednotu času, místa a prostoru, jistě nelehkou práci s davem lidí a zvířaty vždy zároveň v několika plánech, inspiraci divadlem, mnohé intertextové odkazy…všechny ty písně! Nadšením jsem ani nedýchala, neschopná se odrhnout od obrazů. Moc ráda bych se mýlila, ale pětihvězdičkový film, který jsem považovala za odvážnou politickou metaforu, poslední scéna devalvovala v prachsprostou revoluční agitaci a pro mne proměnila ve zklamání roku. Dlouho jsem nevěděla, jak film ohodnotit, ale protože mi z hlavy nemizí, dám přednost okouzlení formou před výpovědí. Ovšem na mém znechucení to nic nemění.(19.10.2011)
-
HenryS.
odpad!Film ze začátku vypadá dosti podvratně, ale veškeré naděje na vytvoření si paralel se současnou situací v Maďarsku zabije ideologicky hodně poblitý konec. Nehledě na to, že Jancsó je jedním z režisérů, jehož filmy časem strašlivě ztrácejí, podobně jako Antonioniho. (garmon tu k tomu napsal něco, co si myslím tak nějak taky.)(19.11.2011)
-
Toj
První minuty mě totálně ohromily. Minimální střih, vnitrozáběrová montáž a naprosto geniálně sladěná choreografie. Časem to však začne ztrácet na působivosti. Na závěru mě neštve ani tolik to ideologické vyznění (komunismus), ale ta nehodící se doslovnost, kýčovitost komunistického vrtulníku... škoda(15.4.2010)
-
Bajda
Postavy dalšího Jancsóova snímku nejsou až na Elektru nijak blíže představeny, takže jsem se v nich dlouho velmi špatně orientoval, natož abych si k nim vytvořil nějaký vztah. Ale možná i to byl Jancsóův záměr. Maďarský režisér totiž tentokrát využil antických vzorů, které převedl do neurčité maďarské pusty a svojí symboliku učinil ještě doslovnější. Aigisthos balancuje na vratkém kouli nesené davem, ocitá se (doslova) v síti atp. Antický časoprostor je narušen nejen umístěním děje filmu do Maďarska, ale také využíváním současných předmětů (například ruční pistole). V závěru je symbol fénixe nahrazen červeným vrtulníkem, který potvrzuje, že film ve skutečnosti není o antice, ale o současnosti, nebo snad, že jeho tématika je univerzální a věčná. Z hlediska stylu zašel Jancsó ještě dál než ve svých předchozích filmech; záběry trvají několik minut a mizanscéna podléhá komplikované a promyšlené choreografii. Přestože se jí účastní několik desítek protagonistů, tentokrát tance pozorujeme až ve druhém či třetím plánu, jako pozadí dramatu odehrávajícího se nám přímo před očima. Divácky se bohužel jedná o poněkud náročný (a ne úplně zajímavý) zážitek. A to i v případě, že jste obeznámení se zbytkem Jancsóovy kinematografické tvorby.(20.2.2012)
-
MarJel
Oproti předchozím a některým nadcházejícím filmům Miklóse Jancsóa je zde cítit jakási "přeexhibičtělost" některých záběrů. A vůbec kamera nemá v tomto filmu svůj vlastní význam a důvod či opodstatnění jako v jiných jeho filmech. Přesto úchvatný zážitek, především poslední půlhodina.(8.12.2010)
-
giblma
"Představ si, že to některá z těch nachých borek na konci zábru zkazí a oni musí všechny ty náročné choreografie jet znovu. To se jí po natáčení v hospodě pěkně prodraží, aby všem koupila panáka!" Několikrát mi na mysl vytanula spojistost s filmem Sergeje Paradžanova Ašik - Kerib: čiré auteurství, dosžené specifickými formálními prvky (kdo si u Elektry nevšimne pro režiséra typického způsobu snímání, ten je slepý); volné čerpání z folklóru, který se zároveň mísí s moderní technikou (u Paradžanova tomu byly kalašnikovy a kamera, u Jancsóa do děje vstupuje vrtulník, jako alegorie ptáka Ohniváka); spousta více či méně čitelných symbolů; propracovaná, výrazná estetizace. Klíčem k interpretaci by u Elektry měly být okolností maďarského povstání v padesátých letech, avšak i pouhá obecná myšlenka předávání moci je dostatečně nosná. V samotném závěru pak snímek vyznívá nezvykle revolucionářsky - metaforou s příběhem o ptáku Ohniváku explicitně vyjadřuje, že pouze je-li vše staré zbořeno a spáleno, může vzniknout nový, nezkažený řád. Ona poslední Elektřina slova: "Ať žije revoluce!" koneckonců mluví za vše.(24.10.2011)
-
Brejlil
Moc jsem to nechápal. Ideové vyznění s doslovně pojatým ptákem Ohnivákem jako rudým vrtulníkem, který přináší lidem svobodu a štěstí, je možné chápat dvojznačně. Výzvy k odstranění tyrana a všudypřítomné úvahy o tom, že tyran vládne jen strachem, jsou v kontextu doby docela odvážné. Ale okolo je spousta rituálů a zvláštních kompozic, jejichž význam mi unikal. Jen namátkou: předvádí se Agamemnonova smrt. Pět nahých dívek, na zádech podivné obrazce, stojí se džbány v krvavém jezírku. Když jsou přednášena jména Agamemnonových dětí, tři z dívek reagují. Ale dívek je pět, děti jsou jen tři, kdo jsou ty dvě? Co měl znamenat podivný tanec dvou nahých lidí? Co byl zač ten zpěvák s kytarou a verši o hořících koních? Choreografie celého díla včetně kamery je ovšem nádherná a naprosto obdivuhodná, už jen proto stojí film za shlédnutí. Také mu neupírám působivost poselství, jen ty rituály mi unikají...(11.5.2011)
-
garmon
Pro uživatele O*R*I*N: vrtulník je zobrazení jakéhosi alegorického ptáka. Moc pěkná na tom celém byla zaťatá a pak vysmátá herdekbaba Töröscik, úžasná opět kamera a pak jasně pohyb komparzu v pustě - připomíná to vlastně dětské hry "rybičky rybičky" anebo tanečky "kolo kolo" či "pásla ovečky" - pamatuju na to ze školky, ale u Jáncsóa z toho chvílemi mrazí. Divím se, že to nikdo nepasoval vedle Godardů a Fassbinderů - ve své době to muselo být extra nové. Tarkovskij o Jancsóovi v denících mluvil hodně opovržlivě, ale kameru měl jinou taky až po něm. Nicméně - Red Psalm mě dostal víc - adaptace antických věcí by měly mít větší dosah (a přesah), než pouhou aktualizaci.(13.10.2010)
-
WwiwW
Elektra a její pravda také funguje na základě choreografie a zpěvů. Děj se odehrává na otevřené pláni. Některé postavy jsou nahé, některé jezdí na koni, některé tančí a zpívají. Film je motivován antikou, proto tomu odpovídají například kostýmy. Elektra neustále čeká na svého bratra Orestea, který je považován za zesnulého. Orestes však přichází a s Elektrou se ujímá vlády. Výrazné jsou zde dialogy a monology postav. Film, který podle mého názoru není moc smysluplný, nemluvě o červené helikoptéře, kterou snad nikdy nepochopím.(17.2.2012)
-
HrrrOch
Bez toho apelu na permanentní revoluci a vrtulník v závěru jsem si to opravdu užil(23.6.2010)
-
sihaja
Film na motivy stejnojmenného antického dramatu. Miklós Jancsó důmyslně využívá možností filmové řeči. Pracuje s geometrií v prostoru, vypravěčem posouvajícím děj vpřed svým zpěvem, symboly jako je červený vrtulník. Pomocí tohoto tak posouvá námět a připojuje marxistický komentář v závěru filmu. Nádherná Mari Töröcsik coby zralá žena téměř vydupává pravdu z prachu maďarské puszty. Aigisthos, kterého hraje József Madaras, svojí roli podporuje vzhledem despotického vládce.(18.2.2012)