Majster kat

Neviem, či je správna moja predstava o historickom filme, ako o filmovými prostriedkami stvárnenej historickej udalosti alebo o filme, ktorého dej sa odohráva v istej historickej dobe, ako to bolo v tomto prípade. Každopádne to bol veľmi slovenský film so všetkými kladmi (herci) aj zápormi (taký malý trochu naivný veľkofilm, ktorý poteší domácich divákov a tým aj končí). Dá sa na to pozrieť aj v súčasnosti, len treba občas prižmúriť oči a byť veľkorysý. (05.10.2020)

Jeden z filmů, před jejichž shlédnutím jsem se velmi bála, co z toho může vůbec vylézt. Slovenský snímek z šedesátých let ve stylu mainstreamových velkofilmů z Hollywoodu? Co to sakra má být? Forma mě nicméně přesvědčila, že výborná komedie. Nevím, jestli to byl Bielikův záměr, ale každých pět minut se smálo celé kino. Tak luxusní hlášky v žádném jiném historickém filmu nenajdete. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (05.07.2010)

Film pozoruhodný mimo jiné i proto, že jako jeden z mála zobrazuje slovenské reálie v době turecké nadvlády. Těžiště snímku však spočívá především ve vynikajících hereckých výkonech V. Müllera v roli skutečné svině v lidské podobě, Š. Kvietika coby kladného hrdiny bez bázně a hany, E. Vášáryové - křehké kočičky, která ale umí vytasit drápky a v neposlední řadě P. Debnára, který postavu dobromyslného, ale nepříliš bystrého (mírně řečeno) Emilka ztvárnil opravdu dokonale. (13.01.2008)

Emocionálne maximálne vyhrotená melodráma, ako v divadle. Bielik vie, ako narabáť s publikom, čo sa týka práce postáv a rovnako aj s exotickými a divácky príťažlivými kulisami a kostýmami. Aj by sme zabudli, že je to celé akosi vypreparované a hĺbka postáv je nahrádzaná práve expresívnym prejavom hercov. Milovníčki kostýmových jednohubiek so Jeanom Maraisom však budú v siedmom nebi. Takže najväčším kladom tejto historickej drámy je okrem hereckých výkonov dojem, že sa pozeráte na zahraničný film so štedrejším rozpočtom. K záporom radím až príliš pasívne ženské postavy, ktoré navyše nedostanú žiaden priestor. Ďalší so slovenských filmov, pri ktorého sledovaní som si začal uvedomovať, že kedysi veľmi dávno som to videl a začal som sa zabávať spomínaním si na riešenia jednotlivých situácií, kde som sa väčšinou nemýlil. Hold čo sa v mladosti naučíš, alebo si pozrieš, ostane v hlave navždy. (01.01.2014)

Plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl. Bielikův Majster kat je mně pro svůj dvojí pohyb (přestat se bát a nahlédnout, že nic na světě není černobílé; neustavičně se děsit a nenávidět neznámé) zároveň jemným pohlazením i tvrdým políčkem, osvobozením z pout i spoutáním. Jaké je to pozitivum, kousek stínu v tropickém dnu, doušek vody na šíré poušti? Riskuji, že budu neoblíben, ale nemůžu jinak: kladem tohoto filmu pro mne je, že se nestal pohádkou, o tom kterak hrdinný, pravdu v rukou držící slovenský lid zahnal ony každým svým skutkem hřešící, pohanské mohamedány kamsi daleko za hranice civilizovaného světa! Ta rovnoměrnější distribuce neřádů (čili: svině se najdou, jak na "naši stráně barikády", tak u "nich") skutečně bodla, ostatně jako vždy! A ono negativum, ten bodavý pocit u srdce, ta popálenina? Opětovně riskuji, že budu neoblíben, ale znovu nemohu jinak: záporem tohoto filmu je, že se tak moc štítí smrti, značkuje ji jako největší zlo, vylučuje ji. Život a smrt v prostoru tohoto filmu nekoexistují vedle sebe, nevedou spolu dialog. Kat, služebník smrti, žije mimo městský život, zprvu všemi přehlížen, poté všemi obáván a všemi nenáviděn... Tady mě trochu mrzí, že se tenhle film nestál romantickou báchorku o tom, kterak se skrz nastupující generaci vyžehlí stará křivda, filmem, ve kterém bude smrt životem integrována, pochopena a ne zničena... 65% (29.07.2017)