Inventura Febia: Praha slzám nevěří a Ještě nezemřela Ukrajina (TV film)
Dokumentární
Česko, 2011, 51 min
Režie:
Fero Fenič, Ivan VojnárObsah
-
Inventura Febia pokračuje 12. dokumentem z legendárního cyklu Oko Praha slzám nevěří, režiséra Fera Feniče. Tento film o jedné posunuté hranici a lidech, které rozdělila, patřil mezi vůbec první snímky, kterými se v roce 1992 Febio divákům představilo. V dokumentu vystupují Rusíni z Mukačeva, Užhorodu a přilehlých obcí ? míst, která byla před druhou světovou válkou částí Československa. Unikátní je výpověď dr. Ivana Parkányiho, posledního guvernéra Podkarpatské Rusi, blízkého spolupracovníka T.G. Masaryka a E.Beneše.
Druhý snímek Ivana Vojnára Ještě nezemřela Ukrajina z roku 1999 dává nahlédnout do problémů, s kterými se Ukrajinci na našem území museli vyrovnávat v závěru devadesátých let. Nejdříve začali dojíždět do naší republiky pouze jako pomocné síly, později se Ukrajinci začali uplatňovat v nejrůznějších profesích ? od stavebních dělníků, přes prodavačky až po účinkující v travesti show? Bez ukrajinských dělníků by se výstavba v České republice znatelně zpomalila. (oficiální text distributora)
Inventura Febia pokračuje 12. dokumentem z legendárního cyklu Oko Praha slzám nevěří, režiséra Fera Feniče. Tento film o jedné posunuté hranici a lidech, které rozdělila, patřil mezi vůbec první snímky, kterými se v roce 1992 Febio divákům představilo. V dokumentu vystupují Rusíni z Mukačeva, Užhorodu a přilehlých obcí ? míst, která byla před druhou světovou válkou částí Československa. Unikátní je výpověď dr. Ivana Parkányiho, posledního guvernéra Podkarpatské Rusi, blízkého spolupracovníka T.G. Masaryka a E.Beneše.Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
gudaulin
V rámci cyklu Inventura Febia byly oba dokumenty odvysílány společně v jednom bloku, ale zatímco Praha slzám nevěří by ode mě sama o sobě dostala jen 3*, druhý snímek mi přišel výrazně silnější a je tak na 4,5*. Praha slzám nevěří je věnovaná vzpomínkám pamětníků ze Zakarpatské Ukrajiny na dobu, kdy bylo toto území včleněné do Československé republiky. Je sice hezké slyšet, jak moc si ti lidé pochvalují onu éru jako dobu největšího rozkvětu jejich vlasti, ale je to jako sledovat nějaký folklórní soubor, který je v krojích a jehož produkce čerpá z dávné minulosti. Ta doba zkrátka skončila před více než 70 lety a nemá smysl se k ní vracet. Druhý snímek je o Ukrajincích, kteří u nás dřou jako gastarbeiteři a fungují všude tam, kde je málo peněz, hodně práce a malá společenská prestiž. Češi nejsou ve vztahu k těmhle pracantům o nic lepší než kdekoliv jinde ve světě. Nikde není zvykem, že by dostávali zahraniční dělníci přednost před domácími a takzvaně kradli práci, spíš přispívají všude tam, kde našinec tou prací opovrhuje. Celkový dojem za Ukrajinu: 85 %, za Prahu 55 %.(29.3.2011)
