Mortal Instruments: Město z kostí

Hahaha, Aidan bude hrát s umělými špičáky v puse navěky, chudáček. Ale teď seriózně: Poté, co mě minule velice příjemně překvapily Nádherné bytosti, jsem si řekla (knižní předlohu neznaje), že když už někdo do tohohle filmu obsadil čtyři moje krasavcózní oblíbence (Jonathan, Aidan, Jamie, Kevin - skutečně nebývalá koncentrace, nad tím je potřeba se pozastavit), měla bych mu dát taky šanci, ale bohužel, překvapení se neopakovalo. Ve filmu se nachází několik opravdu podivných replik, zpravidla pronášených Jamiem, mají takový ten flirtovací nádech a v kontextu filmu jsou dle mého velmi nepatřičné. Vnitřním vzkazem je, že dokud člověk nemá tetování a sukni pod zadek, nemůže vykročit do světa dospělých. Vnější zápletkou je dilema mezi dvěma krasavci, ne nepodobný twilightovému zoufalství, ale zde snad o trochu více snesitelný, i když každý z oněch dvou je i zde jistou část filmu od pasu nahoru nahatý. Nejvíc cool část, Tiší bratři a to opravdické Město z kostí, se ve filmu objevuje asi tři minuty, a bad ass mnichové mají dohromady jedinou repliku, což docela zamrzí. Hned jsem si sama pro sebe začala v hlavě osnovat příběh mladého citlivého hocha, který zjistí, že rozumí věcem víc a líp než ostatní a vydá se na cestu, na které skončí v podzemí v sutaně s telepatickými schopnostmi a sešitou pusou a vysává energii z dávno mrtvých bojovníků, a hned jsem se víc bavila. Bohužel to, co mi film doopravdy nabídl, už mě tolik nezabavilo. Nějaké dospění hlavní hrdinky se nekoná, nevím, jestli je to mdlou herečkou nebo špatným scénářem, ale její postava je od začátku do konce víceméně stejná a "cesta", kterou ve filmu urazila, tudíž nemá žádný význam. Místo toho se soustředí na to, s kým má vlastně chodit. A to při vší úctě nemůžu odpustit nikdy. Zde nacházím ten hlavní kámen úrazu - okolnosti můžou být za jistých podmínek pitomé (třeba hotel plný stovek upírů, ze kterého naše nepočetná skupinka hrdinů unikne bez jakýkoliv zranění), ale pokud ani jádro příběhu není opravdové, tak je film odsouzen k zániku. Jo a ještě jsem zapomněla: Příšerně mě iritovalo, že v průběhu filmu tvůrci používali píseň s unylým ženským zpěvem - velmi to vyrušuje při ponoření do předkládaného univerza. (22.12.2014)

Naivní a laciná příšernost, která zaujme jen kluky a holky do 12 let, které potěší jednoduchá zápletka a přejdou příšerné herecké výkony, protože se jim bude dobře koukat na hlavní postavy a možná se jimi budou chtít i stát. Kvalitativně ještě nižší než Stmívání a pro inteligentního diváka, prakticky nekoukatelná záležitost. (22.08.2019)

Nesmyslny mix blabolu, kde vysvetlene zakony v dalsim obraze naprosto padaji na oltar obrazove patlanine sosajici Stmivani jak devka svuj ranni kokain. Uz vim jak se citil Bill Murray, kdyz byl ztracen v prekladu, ja byl ztracen v tomhle hnoji sracek, kde i moucha to radeji zabalila a sla si sosat Azurit. Nebyt liliinych oci, uz davno bych si pichnul svitici hulku do ruky a sel uklizet pokoj. (17.10.2013)

Mladá a jemně tupá (není blondýna) Clary si jednoho dne začne čmárat po stěnách rohatou piču a to samozřejmě znepokojí její matku. Tato jí samozřejmě tají děsivé tajemství, které se jí už už snaží vyklopit, když tu náhle po krátké potyčce se dvěma svalnatými hromotluky vyžahne skleničku Domestosu a upadne do kómatu. Když se dcera vrací domů, nalézá zde jen spoušť a děsivou obludu, před kterou jí zachrání spanilý blonďatý ohyzd, kterého potkala tuhle dole v baru.. od této chvíle už je jen hůř.. jak pro herce, tak pro diváka. Dál už snad raději nebudu vyzrazovat, že je tento film naprosto stupidní, míří naprosto přesně na cílové publikum mladistvých děvčat s provlhlými kalhotkami a bez zkušeností s menstruačním cyklem, a jelikož už nám Robík Patyzónů malinko vyšuměl, je tohle nový hit v našich kinech. Opět tu však nalezneme vše co frčí. Démony, upíry, vlkodlaky, milostný trojúhelník, incest, nesmyslné souboje popírající fyzikální zákony, neforemné strohé herce s tupými pohledy a mnoho dalšího. Výborná je i hudba, kterou herci místy přeřvávají a skloubením s vyzváněním ajfounu je téměř dotažena do dokonalosti. Zkrátka a jednoduše, pár nezletilých lidí si zase přijde na své a zbytek bude jen kroutit hlavou nad otázkou, kdy že to ty filmaře přestane bavit a do kina už se normální divák nebude muset bát. Vyhozené peníze, ztráta času.. ale chvílemi jsem se i zasmál, když jeden z diváků v zadní řadě vtipně komentoval děj. Snad i za toho dávám tu jednu hvězdu. 20% (29.09.2013)

Juhů, Tvajlajtoidní mega sračka, která má aspoň sympatičtější hlavní hrdinku a jejího bojfrenda, kterej je ještě víc vyleptanej než Patyzon a z mojí strany by si zasloužil tu držku vylepšit nějakou fyzickou operací, třeba sérií háků a direktů. K tomu maj všichni ještě vyjebanější účesy než Tvajlajti, a dokonce se i občas jako Tvajlajti svlíkaj. Předlohu jsem nečet, ale našel jsem si na wikipedii, že je to prej jako poměrně úspěšná urban fantasy. A právě to, že příběh je ukrytej ve stínech velkoměsta, podle mě dělá City of Bones zajímavější než Tvajlajt, byť je to jinak stejně ukrutná sračka bez nápadu jako uhekaná nuda támhle někde z Kanady, nebo kde se Twilight vlastně odehrával. No ale Lily Colins je prostě Lilly Collins a byť teda vůbec nechápu zákonitosti světa, v němž se příběh odehrává, a za vlasy přitažený mi přijdou ty kecy okolo ukrytýho chrámu, teleportu a incestoidní lásky, stejně se podívám příští rok na druhej díl a s největší pravděpodobností na něj půjdu i do kina. Páč na Lily na velkým plátně stojí za to koukat. (05.12.2013)