Doteky osudu

Konečně nějaký, svým způsobem originálnější, seroš. Připomíná mi to kombinaci Flasforwardu a Vražedných čísel. Je vidět, že Sutherland se v roli otce autisty opravdu snaží. Mít každý takto trpělivého a naslouchavého otce hned by byl svět lehčí. Jediné co mi vadí, je přílišné množství postav, které na konci každého dílu mizí. Tak po čtvrtém díle zvyšuji hodnocení na pět hvězdiček, seriál si mě začíná získávat každou epizodou čím dál více nejen krásným spojením lidských osudů nebo stálým doplňováním tajemné posloupnosti čísel, ale i pravděpodobně nejúžasnějším intrem. Hodnocení:1.díl-90% lll 2.díl-85% lll 3.díl-95% lll 4.díl-90% lll 5.díl-80% lll 6.díl-85% lll 7.díl-95% lll 8.díl-90% Celkové: 90% (22.04.2012)

Pilot mě nenadchl tolik jako většinu místní komunity. Postavy na mě zatím působí spíše jako vyhraněné figurky než jako běžní lidé, takže i ta překvapení prvního dílu, ty momenty, kdy se osudy postav náhle nečekaně protknou (nabízí se jistá paralela s Crash), mě zatím nechaly chladnou. Těším se nicméně na pokračování, protože seriály, ve kterých hraje hlavní roli Kiefer, mám většinou velmi ráda. (Hodnotit seriál po jednom dílu si netroufám.) (01.02.2012)

Ale jo, pilot byl skutečně zajímavý, napínavý, slušně připravující půdu pro další díly. Ale tím to taky skončilo. Další díly zas jak přes kopírák, strašně "nečekané" náhody, chvilka pobíhání Kiefera za Jakem, surprise, surprise, všechny linky se protnou, konec, titulky, za týden znova. Tim Kring je prostě amatér. Tak když mám sakra námět na kraťas, tak nepíšu seriál, ne? (18.11.2012)

Plně souhlasím s uživatelem warrenur. To, co zpočátku vypadalo jako "pohlazení po srdíčku", je časem parodií sebe sama, neustále a donekonečna se opakující vzorec, kdy se vlastně nic většího v seriálu neděje (kdyby po otci se synem aspoň šla nějaká tajná organizace), a ty náhody a propojení jsou časem poměrně nesmyslné, až parodizující. Člověk si najednou začne klást různé otázky (jak to, že v USA je den stejně, jako v Arábii - co časový posun?), a to není dobře. V určitých chvílích už mi ten stále stejný postoj Kiefera, stejná blbost sociální pracovnice i neměnný kluk přišly spíše jako křečovité škatulky. Přitom filmy o náhodách mám rád (třeba Serendipity - Lásce na stopě), ale nic se nesmí přehánět a nesmí těch podivných náhod být moc. (Třeba v prvním dílu se zcela nesmyslně furt a furt objevuje číslo 318, ačkoliv to nakonec nemá v ničem a k ničemu souvislost.) (19.05.2015)

Martin Bohm měl být Jack Bauer beze zbraně. Kiefer se o to snaží, ale kromě zajímavého námětu seriál nemá nic, co by nutilo kouknout na další díl, alespoň na začátku první sezóny bych čekal alespoň menší provázání a hlubší důvod, proč sledovat dál. Zabalil jsem to po několika dílech a to i přesto, že první díl byl super, Kiefera mám rád, ale dál ... dál to nechám na jiných. (07.02.2014)