Krevní opuštění
The Forgiveness of Blood
Falja e gjakut
Faida, La
The Forgiveness of Blood
Obsahy(1)
Se svým druhým celovečerním snímkem se Joshua Marston vydává až do Albánie, kde na příběhu rodinné krevní msty zkoumá vztah mezi zašlými tradicemi a životem nové mladé generace. Rodina sedmnáctiletého Nika je sužována neustálými pozemkovými spory se sousedem. Vzájemný konflikt se však vyhrotí do extrému, otec je obviněn ze sousedovy vraždy a musí se skrývat. Případná vina však padá i na Nika a jeho sestru Rudinu. Nik se propadá do izolace a neustávající zloby a musí krevní msty za každou cenu skončit – i kdyby ho to mělo stát život. (Febiofest)
(více)Recenze (17)
Vzorový námět vzorově ukazující to, o čem mi táta vždy mluvil, když povídal o Albánii nebo Makedonii. Je zajímavé, že horkokrevné Albánce tu perfektně dokázal ztvárnit právě americký režisér. Nebývá to zvykem, o to větší pozornost si film zaslouží. Jen se připravte na skutečnost, že film vůbec nevypadá jak z roku 2011, ale jak kdyby byl natočen v roce 1991. ()
tak ako je pre mna tazko predstavitelne, ze sa niekde este zeny za udajnu neveru kamenuju, tak je pre mna nepredstavitelne, ze sa niekde (Albansko) este uplatnuje zakon zub za zub, oko za oko. A ak aj krvna pomsta nebude uplatnena, tak je vasa rodina, okrem zien, odsudena na niekedy az dozivotne domace vazenie. Nuz, a presne o tomto je tento vyborny film. Pre kus pody dojde k rodinnej tragedii, ktora postihne nielen samotnych akterov a obet vrazdy, ale najma ich rodiny. Mlady Niko je cerstvo zamilovany, mlady muz, ktoremu jeho otec takto znici jeho idealy o bezstarostnom zivote. Potom, ako jeho otec zije v utajeni, lebo sa pricinil o zavrazdenie svojho nepriatela, Niko musi neustale trcat doma, bez kamaratov, bez akehokolvek socialneho kontaktu. A to je naozaj na nevydrzanie. Tak sa rozhodne vziat veci nakoniec do vlastnych ruk. Velmi presvedcive, velmi posobive... Moze sa zdat, ze film je utahany, ale kazda jedna minuta ma svoj zmysel a ja som si kazdu chvilku ci so slovami alebo bez nich, naplno vychutnavala. ()
,,NESTOJÍ O UZAVŘENÍ MÍRU. CHTĚJÍ NÁS VIDĚT TRPĚT“.... /// Taťka sejmul Sokola (pana Sokola). Pak už zbejvá jen jedno – (vlastně dvě) - nabít zbraň a zůstat doma. Poslechněte příběh o životě v izolaci. Samo taky vo životě v Albánii a jejich kulturních odlišnostech. Cestopisná (?), dějepisná, občanská nauka (všude kurva nemůže bejt akce!) o chlapech, co maj výdrž (dodržovat a lpět na píčovinách). Atmosféra, až člověk cejtí (možná to i chce), jak se to schyluje k průseru a tragédii. Jo takhle – abych mohl čumět někomu do rodiny! Parchantíci se s ,,izolací“ vyrovnávaj tak nějak po svým, Nik se nudí a já vlastně taky. Vítězství obsahu nad formou. Chybí mi údernost, emoce jsou rozmělněný do dýlky, dělat činku z květináče nehodlám ….a cca 90 minut čumět na domácí vězení? ,,No maj to blbý no…“ Co tam máš dál? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám parchantovi vhodnou zemi pro domácí vězení. 2.) Chystám se v Albánii někoho sejmout. 3.) Zajímá mě, co říká KANUN. 4.) Thx za titule ,,larelay“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Když si tak vzpomenu na vyprávění mého dědy o tom, jak jejich soused byl schopen kvůli malému kousku zatravněné meze jít po sousedovi s kosou v ruce a málem ho zabil, tak mně tenhle příběh až tak nezaskočil. Tady ale vše vygradovalo v daleko větší tragédii, do které je vtažen i Nik, který se tak se svou sestrou ocitá nedobrovolně v zajetí vlastního domova. Nik mně byl od samého začátku sympatický, nejen jako herec Tristan Halilaj, ale jako kluk, kterého to celé natolik iritovalo, že šel až na krajní mez možného vyjednávání. Přiznávám, že chvíli trvalo, než jsem se ponořila do tradic mně tak vzdálených, ale druhá část mě už nepustila a vnímala jsem i maličkosti jako například momentu, kdy měl skočit Nik pro rajčata ke strejdovi a já očekávala, že přinese jeden pytlík, ale on si šel pro dvě vrchovatě naložené velké bedny :-) A jestli nevíte jak přijít k velkým činkám poměrně levně, tak tady je skvělý návod jak do toho jít :-) Dojemná byla i ta chvilka, kdy měl možnost přes mobil vzkázat něco své přítelkyni a kamarádům. Někteří herci umí mluvit očima, to je známý fakt, ale tohle byla zřejmě Tristanova první role a klidně bych ho postavila mezi ostatní filmové velikány. 70ˇ% ()
Tak nějak cítím potřebu dívat se na pozitivní snímky, jakýkoliv pohled na násilí, nevávist a mstu mi nedělá dobře. Amterské provedení s ruční kamerou bych klidně pominula, ale ani svým zpracováním mě snímek neoslovil. ()
Severné Albánsko je najväčší etnografický raj Európy. Krvná pomsta gjakmarrja, staré katolícke zvykové právo Kanun, zaprisahané panny burrneshe hrajúce sa celý život na mužov, a to ešte nie je všetko... Komunistický režim sa veľkou kampaňou snažil krvnú pomstu úplne vykoreniť, avšak od roku 1991 sa kvôli nej vyzabíjalo možno už 40 000 ľudí. Kedysi voči nej boli imúnne aspoň ženy a deti, dnes ani to neplatí... Film vierohodný, herecké výkony dobré, vtiahlo to do deja... Túto krajinu poznám viac než dobre a dané spracovanie problematiky oceňujem. ()
Abnormálna aktuálnosť miestnych pomerov je pre tamojších obyvateľov bežnou vecou. Príbeh rodinnej krvnej pomsty má však ďalekosiahle dôsledky. Skúma náš vzťah s nedokonalými rodičmi, našu slabú empatiu a prospechárstvo pri krízových situáciách. Filmovo je dej dosť úmorný a zároveň silný, ale schádza mu niečo k tomu, aby rozprával ešte viac situačne a s vyššími umeleckými zámermi. ()
Velmi zajímavá sonda do života současné albánské vesnice. 1) Můj první albánský film v albánštině mě, věru, nezklamal. Kontrast balkánského vesnického života, moderních technologií a živé tradice je působivý._____ 2) Pravidla krevní msty v Albánii najdete pod pojmem kanun a besa._____ 3) 43letý Američan Joshua Marston (scénář, režie), původně fotožurnalista (Life, ABC News), učil rok angličtinu v Praze, než se vrátil do Států, aby si udělal magistra v politologii. Až pak se vrhl na filmová studia a začal natáčet krátké filmy._____ 4) Zaujali mě mužný Tristan Halilaj (Nik) a Erjon Mani (Nickův kámoš, motorkář Tom)._____ 5) Celkem to vidím na čtyři slabší hvězdičky. ()
Maloco filmov dom videl z Albanska. Tento je o krvnej pomste, pozemkovych sporoch , ba dokonca este i vrazda tu je. To je silny namet na film, reziser Dzosua Marston sa prekonal normalne . 70 % ()
Tak toto byl film přesně dle mého gusta. Až se mi nechce věřit, že ho natočil americký režisér, jak silně z něj dýchala albánská mentalita. Už i v Albánii se zřejmě mladá generace začíná vzpouzet tradicím rodu. Tento generační rozpor je gró tohoto velmi civilního snímku... Mladí lidé už nechtějí pokrevní mstu, jež uvrhává rody do dlouhodobé nenávisti a izolace. Naopak chtějí řešit majetkosprávní spory způsobem, jenž je neomezuje na osobní svobodě. I proto stojí vidět film až do konce, protože vyústění je zcela nečekané. P. S. Za přečtení stojí i pracovní životopis Joshuy Martona. ()
Krvná pomsta á la tradičné albánske zákony - aby kvôli kúsku pôdy a vražde trpela celá rodina, tak to už fakt nemá v dnešnom svete čo robiť...žiaľ je to stále realita...film bol podaný veľmi presvedčivo a dôveryhodne a ja som si takpovediac užil každú minútu ... 75% ()
Srdce religionisty se tetelí. Cinefil (ale, ale...) netrpí (3,5*). ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2010. ()
O krevní mstě jsem mnohé četl, ale netušil jsem, že je v Albánii dosud tak živá. Vyvražďování mužských členů rodiny v rámci hesla "krev za krev", která někdy znamenala doživotní domácí vězení mužských členů nebo neustálé prolévání krve... Ani socialismus ani "svobodný" kapitalismus tento strašný systém nedokázal vykořenit. V konfrontaci s moderní společností s mobily a počítači to bije do očí zvlášť a to dělá tento film velký. Zajisté se tento počin podařril dík spolupráci albánských filmařů se zkušenými kolegy dalších zemí, ale to nesnižuje jeho hodnotu. Dávám s klidným svědomíim pět hvězdiček. ()
Těžko si představit snímek o albáncích a albánských problémech natočený američanem. A hle, světe div se, Joshua Marston má zřejmě balkánské geny. Film o domácím vězení může smrdět nudou a pro mnohé filmové strávníky také smrděl. Ale to byl přeci záměr. Jak jinak ukázat divákovi tu tíživost situace v izolaci, která našeho mladého hrdinu nakonec donutí k osudnému kroku, než nám ukázat alespoň část té na nervylezoucí nudy. Pak můžeme lépe pochopit jeho konání. Slabší 4. ()
To je tak,když máte za sebou jeden film a dokážete utáhnout 109 minut levou zadní,že jen prostě hrajete co umíte a tím byl Tristan Halilaj,který by v USA už měl víc rolí.Téma je zajímavé,prostředí no jéje,to se pak všelijaké scenérie chudého venkova,kde i sestra Rudina musí obrážet s jedním koněm slušný výlety pro peníze točí samo.Tohle je přesně to,že se dokážete hned vžít do rolí,protože se hrajou a skutečností jsou si vlastně realistické až moc,přitom to točí amík.Tenhle filmek je prostě festivalovka,která uspokojí právě ty diváky,který chtějí nasát realičnost a pomalý děj,který vykresluje postavy až do samého blaha,do toho mrsknete zajímavý náměť,dobrou kameru,sousedské nepokoje v destinaci,kterou většina z nás velkým obloukem objede ,anebo chce kouknout,že internet je v jedný sámošce pro všechny a domácí vězení je pro něj spíše lékem,než utrpení.No vyberte si co chcete,já tohle zatím nezažil:) ()
Celou dobu jsem přemýšlel, proč to celou dobu na mě působí tak toporně, především v herectví. A mám dojem, že pan režisér tlačil na ne-herce, aby ze sebe vydávali příliš velký emoce, který jsou ve výsledku buď univerzální (všichni vypadaj, jak kdyby snědli pavouka) nebo pro situaci nečitelný nebo neadekvátní + roztěkanej střih k budování napětí taky moc nepomůže a akčnost nevycucá. Každopádně, krajina, exteriéry i samotní lidi to hodně zachraňujou. ()