Režie:
Anne SewitskyScénář:
Ragnhild TronvollKamera:
Anna MykingHrají:
Agnes Kittelsen, Joachim Rafaelsen, Maibritt Saerens, Henrik Rafaelsen, Oskar Hernæs Brandsø, Nils Christian Fossdal, Heine TotlandObsahy(1)
Pro optimistickou Kaju je rodina tou nejdůležitější věcí na světě - a tak o ni pečuje navzdory všem. Je oddaná manželka, která partnerovi promíjí celonoční výpravy s kamarády i nedostatek sexuálního apetitu. Stejně tak je milující matka synovi, u kterého budí jen výsměch. S úsměvem, občas dosti křečovitým, bere život takový jaký je. Až do okamžiku, kdy se do sousedství přistěhuje „dokonalý manželský pár“. Jsou úspěšní, krásní, vzdělaní, a aby toho nebylo málo: adoptovali sirotka z Afriky! To už je na Kaju trochu moc. Chce se jim vyrovnat - musí se s nimi spřátelit. Dokonalost sousedů však po několika setkáních mizí stejně jako idyla nového přátelství obou rodin. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (61)
Musím říct, že přivítat mě takováhle " Kaja " tak okamžitě točím auto a jedu o dům, nebo raději několik domů dál.Ovšem jejich bloňdatý klouček, co by dítko bylo dost roztomilé :-) .Nevím sice, jestli se problémy vyřeší přestěhováním, možná ano - změna prostředí někdy dělá hodně, ale svěřovat se svým novým sousedům s osobními partnerskými problémy, to není zrovna ideální, jak jinak to pak může skončit, že ? Pro mě dosti zajímavý film, bavil mě po celou dobu. ()
Viděno v kině v Janských Lázních. Bylo nás tam dohromady šest + personál, který tvořil: Jedna pokladní, dvě šatnářky a dva trhači lístků, takže 6-5 pro diváctvo. Zachmuřené normalizační kino, že by to mohlo být takový potencionální Sundance po Česku :). Kdekdo s hrabalovským vnímáním světa by záviděl tuhle promrzlou atmošku, při které by mu bylo jedno, že konzumuje již naněkolikrát protřepanou severskou vodku..... ()
Úvodní rozverné pěvecké kvarteto je příslibem, že by i přes vážnější témata mohlo být veselo, k čemuž svým způsobem dojde... Norové musí být vskutku přítulní sousedé, co s odhalením nějakých těch manželských problémů nedělají žádné štráchy a jejich děti natolik pružné, že historické prameny dokáží hbitě převést do improvizované rekonstrukce, když je tady ta příležitost, čímž dostane sněhem zasypaný sever, spolu s gospelově laděnými vložkami, neobvyklý jižanský nádech... Chytání štěstí za pačesy s rizikem, že vám zůstanou v ruce. ()
Tenhle film není žádnej zázrak, ale je moc příjemnej. Je fakt, že je malinko předvídatelnej a zadrhává víc, než by bylo zdrávo, ale pořád jde o solidní kousek. Některé momenty jsou vtipné, jiné zase smutné a vážné. Ironický název to všechno jen podtrhuje. Hlavní hrdinka je v podstatě tragická postava, protože hledá lásku a touží po tom být milovaná a dělat lidem radost. Obsazení je zcela přesné a všichni herci hrají umírněně, civilně a není problém jim cokoliv uvěřit. Jedinými podstatnými chybami jsou asi motiv adoptovaného černošského chlapce, jehož symbolika mi nějak nedocvakla, a trošku očekávaná a jemně naznačovaná gay rovina. Jinak jde ale o veskrze příjemný film s krásnou kamerou, pohodovou hudbou a pár vtipnými okamžiky. Pro mě za 70%. ()
Happy, happy - fun, fun. Vlastně celkem plesám nad tím, že Anne Sewitsky si nevybrala cestu klasické severské nekompromisnosti s vlastními postavami a vydala se vstříc středo a jihovýchodo-evropskému soucitu. Své postavy stále trestá za jejich pošetilé skutky, na druhou stranu dává najevo, že je naprosto v pořádku mít srdce a občas dát sbohem rozumu. Škoda jen, že Anne nás ke svým postavám nepustí blíž, tak abychom to jejich srdce opravdu slyšeli tlouct a nejen to tak nějak tušit. ()
Reklama