poster

Náš domov (neoficiální název)

  • Brazílie

    Nosso Lar

  • Brazílie

    Astral City: A Spiritual Journey

    (Brazílie)
  • anglický

    Our Home: The Astral City

Drama

Brazílie, 2010, 109 min

Režie:

Wagner de Assis

Kamera:

Ueli Steiger

Producenti:

Iafa Britz
(další profese)
  • Big Bear
    ****

    I mně během sledování napadla jistá shoda s filmem Jak přicházejí sny. Tam však byl - říkejme tomu ráj - ztvárněn pro mne mnohem přirozenější formou. Ani mně zde zcela nesedly moderní budovy jednotlivých institucí a vznášedla jak z románů J.M.Trosky... Ale přes těchto pár vskutku nepodstatných detailů má film stále silný potenciál zasáhnout hloubavého diváka a to troufám si říci napříč všemi vírami a dokonce i nevěřícího. Tam nahoře jsou totiž lidé hodnoceni podle svých dobrých skutků vykonaných zde. Zde (na zemi) je míněna přestupní stanice do života tam. Doporučuji vidět. Velmi originální, velmi poutavé, nutící k zamyšlení. No odpovězte si sami - co dobrého (pro ostatní) jste za poslední týden udělali? * * * *(2.1.2012)

  • honajz
    ***

    Film, který chce být "duchovním" - avšak jen ve smyslu New Age vlny (reinkarnace, přirozený řád, matička příroda apod.), ale přitom hraje na sci-fi strunu ("očistec" či co to bylo, světelné město, létací stroje, "ministerstva"). Ve výsledku hodně nevyvážený film, kde skvělou nebo alespoň zajímavou scénu následuje jiná, která je jak z grotesky (voda v puse například). Je fakt, že new age se hodně daří právě v Jižní Americe a hodně přednášejících po celém světě pochází odtud. Inu, v chudé zemi se nějak vydělat musí. Na druhou stranu film proti materialismu brojí. Každopádně lidem, kteří jej vezmou spíše jako sci-fi, dá pár podnětů k zamyšlení, skutečně věřícím lidem a zarytým ateistům pak přijde nejspíše zbytečný - věřící v něm budou postrádat myšlenku Boha (dokonce i lidské modlitby k Bohu jsou mírně bagatelizovány), pro ateistu půjde stále o blábol, protože prostě odmítá věřit, že po smrti může život, třebas v jiné, nehmotné rovině, pokračovat. --- Mimochodem, přesvědčivější než postava doktora mi přišla postava průvodce, tuším v podání Césara Cardadeiroa.(15.3.2012)

  • kareen
    ***

    Aby bylo jasno, všechny tři hvězdy patří vizuální stránce filmu, za to futuristické zobrazení astrálního města by se nestydělo ani lecjaké vysokorozpočtové scifi. Očistec je tu jaksepatří temný a hnusný, naopak "ráj" zase načančaný až běda, všichni tu chodí v mravní čistotu symbolizující bílé, celé je to zalité zlatou září a příjemně se na to celé kouká. Pokud ale čekáte nějaké hluboké ponoření do úvah o smyslu a naplnění víry v duchu např. Scorseseho Posledního pokušení krista, budete zklamáni. Náš domov je sbírka nejběžnějších New Age klišé o smíření se sebou samým, reinkarnaci, lásce...no, vždyt' to znáte sami. Myslím, že to je film pro lidi, co jedí makrobiotickou stravu, vždy po ránu si zaběhnou na zahradu či do lesa obejmout strom, aby z něj načerpali životní energii a vždy za všech okolností věří, že pravda i láska zvítězí - hlavně proto, že je to zrovna v modě.(5.3.2013)

  • Radko
    ***

    Ako bude po smrti? V zhode s filmom Náš domov ponúka najlepšiu odpoveď básnik Krchovský. Citujem: "duše má, čeho ses lekla – očistce, mučení, plamenů pekla? to je moc humánní, mírné a všední...Jak bude po smrti? Tak jako před ní.". Pretože čo iné je strádanie duší, túžba navštíviť blízkych tam dolu a dlhodobý pobyt v ozdravovniach? Ak sa veľmi snažíte, tak po rokoch Vám pridelia dom. Alebo môžete skúsiť po smrti pozemskú púť v inej koži odznova ("tak jako před ní"). Naoko vyzerá vydizajnovaný svet bielych, čistých priestorov a nebeských záhrad ako čosi skvelé. Ide však len o ideál sna o svete, vymodelovaného už v pozemskom živote. Prečo iné by si ľudia budovali domovy plné harmónie, načančaných záhrad a voľkania si pri raňajkách pod korunami stromov? Mimochodom, sám hrdina takto spomína na vlastnú pozemskú púť. Milióny ľudí túžia podobne žiť, hoci im chýbajú zdroje. Tak fajn, po smrti budú mať tú možnosť - vraví film. Ale len ak máte v sebe vnútorné dobro. Samozrejme, veľa rečí je i o duši, o potrebe zbaviť sa egoizmu, o dôležitosti pomoci a udeľovaní energie. Liečivá sila dotyku a trpezlivosť robí zázraky. Ale to isté i tu, na Zemi. Nedá sa nesúhlasiť. Za to a za skvelú Glassovu hudbu tri hviezdy. Horšie je to s kázňami, pripomínajúcimi pozemské systémy riadenia. Zdôrazňovanie potreby práce, zdokonaľovania sa, odriekania a disciplíny. To je vzdialené slobode. Tá predsa spočíva v umožnení čohokoľvek, čo upokojí dušu. V tomto ponímaní je zaháľka, či túlanie rovnako dôležité ako tvrdá drina. Astrálne mesto naproti tomu pripomína skôr varovný prst šéfa, ktorý káže o potrebe neustálej vyššej výkonnosti na ceste k dosiahnutiu tých pravých hodnôt, ambícií. V duchovnom svete sa analogicky zdôrazňuje potreba neustáleho duchovného rastu, sebapoznania. Pokiaľ až, kde je strop?(10.2.2015)

  • sochoking
    *

    Mal som pocit, že pozerám nejaký sfilmovaný jehovistický leták plný pastelových farieb a ľudí s nasilu vyhrotenými idiotskými úsmevmi, ktorí sa pokrytecki tvária šťastní, za čo by som im všetkým najradšej popridrbával na držku! A ešte aj za to ich neustále chytanie sa za ruky a potľapkávanie sa po pleci! Ak podľa tejto agitácie ma čaká '' hore'' práca, tak im na to z vysoka seriem, lebo to vyzeralo, že sa tam nič iné nerobí, len chodí do rachoty, lebo bez nej si nič nezaslúžite ani tam! Avšak niečo na tom filme bolo, čo mi bráni, aby som tomu dal odpad. Nejak, až podozrivo, ma nevytáčal.(13.9.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace