Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrají:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (172)
Cimrmani jdou kolem mě už pár let. Občas o nich někdo (každý) mluví, občas jsou v televizi nebo ve sluchátkách v autobusu Student Agency. No a tentokrát mě navštívili v Maďarsku, kde mě k nim zavedla togaf. A já vám teda nevím... První část je za mě strašně zdlouhavá. Ano, vtipné momenty tam jsou, ale občas mi přijde, že se jim to drobet sype. Hra samotná je pak už docela fajn a postavy Bierhanzla a Hlaváčka, které znám filmu, se mi líbily. I pointa byla fajn. Jen za mě asi Cimrmani jsou druhem zábavy, na který bych se sama nikdy nekoukala/neposlouchala/nečetla. Ale ve dvou je to legrace. ()
"Slyšel jsem na vlastní uši, že steward nikdy neřekl: Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš." Tak jsem to slyšel taky, takže je to jinak a vrahem je houslista. To dává smysl, pokud tedy použijeme šrapnel. Ten je zkrátka jedinečný, ale není v tom sám. Je v tom skok přes vyděšeného koně nadél, pátrání v třídních knihách a zejména Vilma, která schovala vyšetřujícímu Hlaváčkovi tužku. Já se tedy přiznám, že dvojici Trachta - Hlaváček mám raději ve složení Svěrák - Brukner, ale tato alternativa je nakonec taky docela erömü. ()
„Zamkl dveře třídy tak, že nešli odemknout. Únor: Odemkl dveře třídy tak, že nešli zamknout.“ Absenci Svěráka jsem vůbec nepocítil. Smoljak je naprosto geniální. Hra skvělá, přednáška výjimečně trošku slabší. „Ty, že máš les Meyere? - Mám - Ho*no Meyere, Ho*no máš!“ [Viděno naživo] (82 %) ()
DVD verze je fakt slabá. Je to škoda, protože hra je perfektní a filmová verze je taky supr, ale to, co vyšlo na DVD, mě opravdu zklamalo. Hodně velkou roli hraje i publikum, ve kterém sedí samé "mrtvoly" - žádné reakce na vtipy, prostě nic a také alternace Smoljaka - nesedí to té role a je to škoda. ()
U všech her i seminářů je důležité, v jaké sestavě je představení odehráno.Takže je to houpačka, někdy nadšení, jindy rozpaky.u Smoljaka mi při seminářích vadí, že když se dostane k místu, kde se má publikum zasmát, tak se odmlčí a celé ho zprava doleva očima přejede.Ani jeho smrtka se mi nelíbí, Svěrák je prostě Svěrák.A to platí i pro Trachtu.A Brukner-to byl Hlaváček, Čepelkova parketa je bohužel jinde.A pro bebacka:máš pravdu, hochu, jsem blbec, ale alespoň inteligentní.Ty jsi též blbec, ale úplně vylízanej. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (11)
- Zdeněk Svěrák v jednom rozhovoru řekl, že prý hry jak stárnou, tak se občas objeví něco, co diváky neúmyslně rozesměje. Zdeněk Svěrák uvedl přímo příklad: „No a když ten Mayer řekne: ‚Říká každému obžalovanému Miloši, to bylo nesnesitelné,‘ tak to v publiku zašumí a to tahle věta v textu je už od premiéry.“ (mnaucz)
- Seminář „Dočká se Praha Cimrmanovy sochy?“ byl v roce 2009 přeřazen do Cimrmanovy hry „České Nebe“. (mnaucz)
- Námět na hru dal Jaroslav Weigel. (Kulmon)
Reklama