Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Budu SPOILERovat. Druhé zhlédnutí objasnilo některé zdánlivé strukturní vady (trojitý konec, nefunkčnost milostné linie), ale stále mi přišlo, že film má zásadní problémy s tempem a soudružností: nepřetržité měnění tónu za pochodu je dost samoúčelné, některé záběry a scény z filmu čouhají (dvojité cameo Zoe Bell jako ženy sledující z okna přijíždějícího Djanga a Schultze a jako členky gangu). Nevadí, že postavy moc mluví o skutečnostech, které by se daly odbýt jedním záběrem – Tarantino byl v interiérových dialozích vždy silnější než ve vyprávění obrazy, takže lze pochopit, že krajina zde plní čistě dekorativní funkci. Vadí, že některé kecací scény vyprávění nikam neposunují, ani nenabízejí jinou přidanou filmovou hodnotu typu pozvolna gradovaného napětí (na čem z velké části stáli Pancharti). Vyloženě vycpávková je divně sestříhaná KKK odbočka po dopadení bratrů Brittleových (vložený flashback působí napoprvé poněkud matoucně). Jedna dějová linie byla uzavřena, k otevření další (Hildi) zatím nedošlo. Vyprávění několik minut stojí. Schultzovo následné zasvěcování Djanga do pravidel tržního mechanismu spouští rábovu proměnu v pána, která je završena v samém závěru radikální obměnou šatníku. Společně s výchovou ke kapitalismu ale dochází k poměrně zbytečnému (z hlediska vyprávění, nikoli diváckého požitku) výcviku Djanga v nejrychlejšího střelce amerického jihu. Vícevrstevnatá proměna protagonisty přesto patří k těm nejlépe vystupňovaným v rámci celé Tarantinovy filmografie. Od začátku jsme připraveni na Djangovo převzetí zodpovědnosti od jeho mistra, vůči němuž nejprve vystupuje jako malý chlapec, dychtivý dozvědět se, jak to bylo s tou německou princeznou. Postupně ale projevuje stále více samostatnosti, ačkoli mu role, které musí ztvárňovat a které mu rozhodně nejsou vlastní, brání naplno se projevit (jeho mikrosvět se musí podřizovat tomu Schultzovu, ač později, poprvé výrazně během scény se psy, se s ním dostává do konfliktu). S o to větší pompou může v blaxploitation finále převzít pozici hlavní morální autority, odhodit všechny masky (a sedlo z koně) a jako zcela svobodný hard ass nigga motherfucker postřílet asi dva tucty bílých padouchů (a jednoho bílého negra, který svého pána uctívá víc než vlastní matku a v rámci vyprávění prodělává ve vztahu ke svému mistrovi podobný významový posun jako Django). Django se konečně explicitně pouští do toho, co Tarantino dělá za kamerou – bourá stereotypy. Většina postav, na něž nezařaditelný německý ex-zubař a odpoutaný otrok narazí, totiž odpovídá určitému archetypu z americké mytologie nebo z exploatační kinematografie (mammy, jižanská kráska, eugenikou posedlý zlosyn). Výjimkou bohužel není ani Hildi, na Tarantina nezvykle plochá ženská postava, které je vesměs dovolena jenom brečet, křičet a nechat se zachraňovat. Nespoutaný Django je neuvěřitelně stylovou záležitostí, excelentní v mnoha dílčích oblastech (soundtrack, herci, punchlines) a odvážnou v nerespektování westernových konvencí (i když některé z nich – třeba střelbu na koně, nebo učinění využití bílých amerických kovbojů jako padouchů – už mnohem dříve porušili italští režiséři), ale v celku ne úplně vyladěnou. Z „dojmového“ hlediska jde ale intenzitou divácké potěchy o skoro dokonalý počin a některé scény z něj si ještě pustím mnohokrát. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, kiddo, Bluntman, Slasher, Mertax, Šakal, mcb(8.1.2013)

  • Mertax
    ****

    Krev nikdy nebyla čer(ve)nější a boj o lásku osudovější a zároveň Dvtipný (D is silent). Siegfried našel svou Broomhildu a Tarantino způsob, jakým oživit westernový žánr. Waltz je King! Nutno dodat, že film má snad víc konců než Návrat krále - a to už je co říct./// I když nejsou sekvence zřetelně odděleny kapitolami jako v Panchartech, režisér se epizodické struktury nevzdal, a proto se občas vkrádá na mysl pocit, že příběh příliš negraduje./// DiCaprio nakonec není tak slizký a superzlý, jak napovídal trailer. Waltz si příště už nesmí vzít roli arogantní a na oko uhlazené postavy, protože už teď v rámci pouhých dvou filmů opakuje gestiku i mimiku. Jackson jako žlučovitý senilní černoch-rarista? Ou jé!/// Řada scén obsahuje explicitní násilí (byť často na hranici parodie), ze kterého zamrazí. Individuum vedle mě v kině se smálo snad všemu... Na tomto snímku se pozná, kdo je jaký pošuk. Tarantino samozřejmě ten největší, což opět dokázal. Trochu se však obávám, že příště natočí čtyřhodinovou konverzačku, která bude (opět) drastická a nezábavně přepálená. V nejlepším se má přestat. A cameo už příště vynech, protože to tvé neherectví je rušivé./// Zábavné rychlé zoomy, konečně scény v působivých exteriérech (o Tarantinův trademark, jímž je kecání u stolu, ochuzeni nejsme, nebojte) a k tomu ještě vychytávky jako nápisy "Po výdělečné zimě" nebo "Mississippi" běžící přes celé plátno jsou dalšími pozitivy filmu a pro cinefily slastí, neboť stejne jako Pancharti i Dango nabízí řadu filmových odkazů./// Po druhém zhlédnutí: vynikající výběr písní do soundtracku (rap, country, árie...), který navíc obsahuje texty, jež jsou v řadě scén významotvorné a skvěle podtrhují jejich vyznění. Povšimněte si také, jak QT dotváří rytmus písní chrastícími okovy (Ain't no grave) nebo švihy biče či dokonce zvyšuje autenticitu starších písní přechody mezi starými gramodeskami./// Střední část v Candylandu je však příliš rozvláčná, takže dávám čtyři. *spoiler* I count six bullets nigga, -I count two guns, nigga. [Kino, 2x](8.1.2013)

  • Boss321
    *****

    Quentin Tarantino po Hanebných panchartech potvrdil, že je to skutečně jedinečný režisér a na téměř tři hodiny mě připoutal do sedadla, ze kterého se mi po skončení filmu nechtělo vůbec vstávat a můj vnitřní hlas řval, že bych chtěl ještě přidat! Kdo neviděl, mám pro ně jednoduché doporučení, okamžitě si ten film někde sežeňte, protože nevíte, o co jste přišli....(14.4.2013)

  • Psema
    ****

    Tarantinovsky encyklopedická, peckinpahovsky brutální a celkově hodně stylová westernová (no, spíš southernová, že jo) nálož, kterou si mě Quentin po delší době zase trochu naklonil. Není to už z podstaty nejčistší (tolik oslích můstků jsem nečekal), některé vtipy vyšumí (hodně zabitý Franco) místy se projevuje Tarantinova stará slabina scény kvůli vtipu v kombinaci s grafomanií, ale to nic nemění na faktu, že herci jsou precizní a táhnou tenhle občas přeplácaný dentistův dostavník napříč prérií s takovou chutí, že se vám prostě musí zalíbit.(14.1.2013)

  • KarelR
    ****

    Daleko žánrově čistější, než jsem čekal. Trochu sice zamrzí, že se Tarantino vzdal komplexnějšího pojetí příběhu. Na druhou stranu je ale nehorázná zábava sledovat jeho podání tradičního pistolnického westernu, kde bok po boku vládnou ultimátní hláškař a neoblomný motherf*cker. Vůbec tak nevadí, že má film jen jednu regulérní přestřelku (zbytek jsou spíš "brutálně násilné chvilky"). I v téhle podobě film skoro nestihne nudit a nechává diváka hltat jak vypiplané dialogy, tak nekončící zástup cool momentů, ve kterých se můžete kochat nádhernými scenériemi, stylovou hudbou nebo přepáleným krvavým násilím. Všeho je zkrátka tak akorát, aby to vydalo na ultimátní žánrovou žranici, která už snad nemohla být divácky vděčnější.(10.1.2013)

  • M.C. Gainey

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace