Dave Gahan v Basileji (koncert)
-
Dave Gahan: AVO Session
Hudební
USA, 2009, 59 min
Obsah
-
Přední člen skupiny Depeche Mode hudebně dospěl a poznal, jak podstatná je v jeho projevu esence blues. Sám říká, že ho ovlivnili také: Miles Davis a John Coltrane. Přiznává: "Nepatřím mezi muzikanty, kteří poslouchají výhradně hudbu. Jsem totiž filmový maniak. Celé hodiny sleduji černobílé filmy. Jestli chcete nějak interpretovat moji hudbu, tak to jsou do zvuků přenesené emoce z těch filmů. Málokterá deska mě dokáže inspirovat, ale filmové vizuální vjemy ano. Dokonce nejen velké filmové umění nebo dneska už vyšumělá zábava. Včetně prachmizerně natočených filmů. Prožívám je od začátku do konce. Když už si mám vybrat, tak bych zvolil filmy, které se odehrávají v New Yorku. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Troll
Dave sólově působí rozporuplně, zatímco studiově se představuje jako temnější a míň přístupná odnož DM, tak na živo je to spíše rocková smršť. Konkrétně na této show ukazuje, že je to pan zpěvák a že z něj srší energie nonstop. Co se týče doprovodné kapely, tak hraje ale doprovodně vokály zkrátka na úrovní Martina Goreho nejsou. Setlist je zvlášťní v tom, že depešácké songy válcujou ty sólové Dejva, především vyniknou skvělé riffy v Personal Jesus a I feel you. Nicméně můj favorit je Policy of Truth v polo-akustické verzi:)(4.12.2011)
-
hero_bk
Nehoráznej nářez :) Shodou okolností jsem včera viděl Tour of the universe Depešáků a s tímhle se to vůbec nedalo srovnat... krásně odvázaný a živý a navíc si velice cením originálních úprav písniček, ještě navíc, když byly zahrány písničky, o kterých jsem si myslel, že nikdy naživo zahraný nebudou... Určitě se podívám víckrát :)(22.4.2011)
-
deepspace101
Zařadit do hodinového sestřihu ze sólového koncertu Davea Gahana pouhé čtyři jeho skladby mi přijde poněkud tristní. Běžný divák jistě ocení, když zaslechne povědomou melodii, ale když už frontman Depeche Mode jede vlastní šňůru, možná by se to dalo považovat za vhodnou příležitost představit širšímu publiku i jeho vlastní písničky. O to více mě zarazil titulek (který byl tradičně celkově dost mimo), kde byl uveden jako autor. Přitom taková I Need You příjemně šlapala a téměř rocková Bottle Living sršela slušnou dávkou energie (a kdyby se ještě očesala o veškerou elektroniku a kapku přitvrdila...). Depešácké songy v novém aranžmá, které vyplňovaly většinu záznamu, bych popsala následovně: Takhle nějak by DM zněli, kdyby byli nudná poprocková kapela bez špetky smyslu pro originalitu a nápaditost. Ovšem to bych je asi neznala, protože by po nich dneska neštěkl pes. V tomhle ohledu to byla zajímavá zkušenost, taková exkurze do alternativní reality, po jejímž absolvování se ochotně vracím do té naší.(1.5.2011)