13. komnata Soni Valentové (TV film)

Výrazná herečka Slovenského národního divadla. Je více než 40 let nejznámější umělkyní nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Její herecké kreace zahrnují filmové, televizní i rozhlasové postavy. Nejvíc však asi zarezonovala ve Vávrově Kladivu na čarodějnice nebo Renčově Requiem pro panenku. Díky svému hlasu i hudebnímu talentu účinkovala a dodnes účinkuje v muzikálech. Má přezdívku "herečka se smutnýma očima". Proč je má smutné, se dozvíme v její 13. komnatě.
Běžný nezainteresovaný divák by si snad mohl myslet, že Soňa Valentová měla na růžích ustláno. Je ještě pořád na svůj věk krásná, má dvě úspěšné dcery - také herečky - měla manžela uznávaného divadelního i televizního režiséra a role, o kterých se jejím konkurentkám jen mohlo zdát. Jenže...
Soňa Valentová byla sice hýčkanou dcerou svých rodičů, ale nebyla jediná. Ještě před jejím narozením v roce 1946 měla dvě sestřičky, které však nikdy nepoznala. V době druhé světové války se rodiče Soni rozhodli ukrýt malé dcerky do evangelického internátu před případným zavlečením do Německa resp. před koncentračním táborem, které jim hrozilo kvůli židovskému původu. Bohužel je kvůli udání gestapo objevilo a desetiletá Věrka a čtyřletá Emka skončily v plynové komoře v koncentračním táboře v Osvětimi. Rodiče Soni tak paradoxně přežili druhou světovou válku, avšak jejich "chráněné" dcerky ne. Už nikdy se nedozvěděli, jak se to všechno semlelo. Zůstala jenom krutá a bolestná rána a stesk po dcerkách, které vlastně takto nepřímo "vypravili" do koncentračního tábora.
Druhou, současnější 13. komnatou Soni, je její vztah k jejímu manželovi režisérovi Pavlovi Hasprovi, který náhle umřel na akutní formu leukémie v roce 2004. Byl o 17 let starší než Soňa a jejích vztah byl velice živý a kontroverzní. Soňa velice trpěla tím, že jí herečky-kolegyně vyčítali, že dostává role jenom díky svému choti. To, že to tak nebylo, dokazuje dennodenně i šest let po jeho smrti. (oficiální text distributora)