Obsahy(1)
Příslušník básnické generace, potlačené normalizací, přišel znovu ke slovu po roce 1989. Dokument Břetislava Rychlíka přiblíží tvorbu jednoho z největších (podle mínění mnohých), možná největšího současného básníka. Muže, jenž udivil svou neuvěřitelnou vyspělostí už při svém debutu, což je část tvorby, kterou nyní nenávidí, a skřípá zuby, když mu ji někdo připomene. Příslušníka možná nejsilnější poválečné básnické generace, jakou jsme měli. Generace mladíčků rozmetané na konci 60. let, vrátivší se na pulty knihkupectví po převratu v roce 1989 ve věku kolem padesátky. Ivan Wernisch se narodil v hlavním městě Protektorátu Čechy a Morava 18. června 1942. V matrice Pražského německého úřadu je zapsán jako Johann Wernisch. Dětství prožil na mnoha místech, byl městským i venkovským hochem. Čtyři roky studoval na Vyšší průmyslové škole keramické v Karlových Varech, pak vystřídal více než 20 všemožných zaměstnání, nyní nedělá téměř nic. V dokumentu nebude samozřejmě chybět Wernischova poezie a texty písním, které interpretovali MCH band nebo Plastic people of the universe. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1)
Vůči tvorbě pana Rychlíka mám velké výhrady, ale tento dokument se mu opravdu, ale opravdu povedl. Pěkné spojení hospodské, andrgraundové plebejskosti s poezií. Takový dokument by v dnešní znormalizované ČT už asi neprošel. ()