Lovci zločinců

Pitot: Nic extra úžasného, ale rozhodně mě to nenudilo. Sice téma není z nejoriginálnějších, stejně jako zpracování, ale nevypadá to zle. Problém mám jen s obsazením Jamese Caviezela do hlavní role, protože tento herec mě prostě nikdy nedokázal nijak výrazněji zaujmout, a jeho postava v Person of Interest očividně nebude výjimkou. (25.09.2011)

Po shlédnutí nejvypjatějších dílů seriálu (třetí řada) musím bez skrupulí říct, že Person of Interest je ten nejlepší žánrový seriál, jaký jsem kdy viděl. Chlubí se do puntíku vypiplaným scénářem, který dovede v každém dílu diváka přikovat do židle, překvapit a oněmět. A činí tak s železnou pravidelností. K tomu přispívá precizní režie, parádní hudební doprovod a hlavně fenomenální casting, kterému vévodí Michael Emerson, skvěle doplňovaný Jimem Caviezelem, Kevinem Chapmanem a Sarah Shahi. Nutno podotknout, že jejich postavy jsou geniálně napsané a dokonale spolu ladí. Díky tomu má seriál šarm, vtip i napětí a vůbec není těžké hlavním hrdinům od srdce fandit. Navíc ten koncept dovoluje tvůrcům velký rozsah zápletek, prostředí i vedlejších postav, takže je pořád na co koukat. Po většině dílů třetí řady říkám, že mě tenhle seriál ani jednou nenudil, výborně graduje a prostě nemá chybu! Jonathan Nolan je génius. (14.03.2014)

Mohl to být chytrý mix Minority Report a Nepřítele státu, ale nakonec je to jen průměrná epizodní kriminálka. Náznaky o propojení dílů naprosto minimální, stejně jako flashbacky hlavních postav (které nikdy nejdou do hloubky a daly by se nahradit kratším rozhovorem). Naštěstí je tu dostatek nenáročné akce, která se ale začíná s přibývajícími epizodami opakovat... V druhé polovině série nastává mírné zlepšení. Případy jsou zajímavější a hlavně ke konci série se konečně trochu řeší i hlavní příběh. 65% 2. série: Mnohem častější narušení konceptu jednoho případu na epizodu, nové a vracející se vedlejší postavy, větší propojenost a odlehčenost. Pořád je to sice v základu stejná oddechovka, ale zábavněji podaná. 70% (23.12.2011)

Person of Interest staví sci-fi motiv neomylného stroje, pomáhajícíího v předstihu odhalovat zločiny, na pole detektivního žánru. Detektivka je tu základ, kde okrajový sci-fi prvek umožňuje hlavním postavám předcházet promyšleným trestným činům. Tím se z Person of Interest stalo moje seriálové provinilé potěšení. Hlavní hrdinové na rozdíl od autorit dosazených zákonem, které jsou mnohdy zkorumpované a mocichtivé, mohou pracovat mimo rámec zákona, což obvykle vede k rozličným zdravotním újmám na straně padouchů. (Tímto pojetím připomíná slušný Human Target). Hlavní postavy mají jasně stanovené typy. Finch - vědec, nerdovská postava; Reese - borec, co umí bojovat a střílet. Právě akce a zejména postava Johna Reese je předmětem mého neutuchajícího pobavení. Seriózní akce (přestřelky, kontaktní souboje) jsou plné amatérských chyb, kterých by se rozhodně bývalý špičkový voják nedopustil (krytí, pohyb v prostoru, neohrabanost). R. tak vypadá značně nepřesvědčivě a skoro legračně (Nevada: "Do každého souboje jde tak, jakoby se hlavně bál, že dostane na budku.") a každou větu pronáší, jako by sděloval tajemství nesmrtelnosti. Zkrátka provinilá zábava. S1: 4*.___Postavy zvážněly, prohloubily se a získaly na uvěřitelnosti, přibyla sympatické ženské hrdinky (a vrací se Zoe, sláva), motivy a zápletky se příjemně zkomplikovaly, zejména hlavní linie: S2 - 4*, konec 2. série za 5*. (07.06.2012)

Dal jsem si tři úvodní epizody a jediným pozitivem na tomto seriálu jsou efektní prostřihy zachycené všudypřítomnými bezpečnostními kamerami. Flashback sem, flashback tam, takže jedinou motivací pro sledování seriálu je opět skládání puzzle. James Caviezel je starý dědek bez špetky charismatu a Michael Emerson hraje zase toho svého Bena ze Ztracených, tentokrát s brejličkama. Dějová náplň veškerá žádná, respektive nudná, nezajímavá. Holt, není všechno zlato, co má na sobě třpytící se nálepku J. J. Abrams. Dále nesleduji, nehodnotím. (14.10.2011)