Režie:
Adrian LyneKamera:
Donald PetermanHudba:
Giorgio MoroderHrají:
Jennifer Beals, Michael Nouri, Lilia Skala, Sunny Johnson, Kyle T. Heffner, Lee Ving, Ron Karabatsos, Belinda Bauer, Malcolm Danare, Philip Bruns (více)VOD (2)
Obsahy(1)
What a Feeling! Jennifer Bealsová v hlavní roli amerického muzikálu o nebojácné a půvabné Alex, která se každou noc mění ze svářečky v tanečnici... Populární muzikál vypráví příběh mladičké svářečky Alex Owensové, která po nocích tančí v baru a sní o studiu na konzervatoři. Naivní příběh s parametry Popelky (osiřelá hlavní hrdinka, deus ex machina v podobě bohatého a atraktivního Nicka) dokáže i dnes okouzlit nábojem tvrdohlavé mladistvé energie a samozřejmě ústředními hity jako „Flashdance – What a Feeling“ či „Maniac“. Zajímavostí je, že nejslavnější taneční scénu filmu – konkurs na konzervatoř – tančily tři různé taneční dublérky: Marine Jahanová dublovala tancování, gymnastka Sharon Shapirová výskoky a tanečnice Crazy Legs breakdancing. Snímek byl v československých kinech poprvé uveden v roce 1987, přičemž z něj cenzura vystřihla zpověď hlavní hrdinky v kostele. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (292)
Dokonalá esence mých milovaných osmdesátek. Taneční, vzhledová, hudební, účesová. Je to prosté, ale chytlavé. Taneční čísla jsou skvělá (mé nejoblíbenější, po hrdinčině tréninku, je punkové vystoupení její kolegyně v klubu), hudba super. A Jennifer Beals...A prosím, moc, moc, moc prosím, ať nějakého debila nenapadne udělat remake. Tak to byla ta delší, umírněnější a slušnější verze komentáře. Ta upřímnější, výstižnější, bez politické korektnosti a kratší je: Když jsem to v roce 1990 viděl poprvé (bylo mi 12 let), tak jsem nad tím pohonil. Když jsem to viděl včera, pohonil bych taky. Mám prostě pro mrštné tmavovlasé svářečky slabost. ()
Film o velkém snu mladé dívky Alex Owensové v podání herečky Jennifer Beals. Alex ve dne pracuje jako svářečka a po nocích si přivydělává jako tanečenice v nočním podniku. Sní o tom, že jednou bude tancovat v baletu, ale nemá odvahu si podat přihlášku na taneční konzervatoř. Alex bydlí ve skladišti a do práce jezdí na kole. Zamiluje se do svého šéfa. Ten jí chce trošku dopomoci při konkurzu, ale ona to chce zvládnout sama. Působivá je taneční scéna v závěru samotného filmu, kdy Alex okouzlí znuděnou porotu zkoušejících. Pro film je typická hudba 80.let, která výborně doplňuje děj filmu. Irene Cara stvořila nezaponutelnou písničku, která zaznívá na začátku a konci. ()
Skvělá hudba, a to už od prvních vteřin, skvělá taneční vystoupení, také od první chvíle, a navíc výtečná atmosféra 80. let, která je tady nádherně koncentrovaná. Tohle není film, který by mě okouzlil svým příběhem, i když ten je naivně roztomilý, ale prostě tím, jaké prostředí zachycuje, jakou dobu a s jakými postavami. Jennifer Beals je kouzelná! ()
Finálový tanec před zkušební komisí má své kouzlo, svým způsobem se zapsal do dějin žánru a ovlivnil jeho budoucí podobu, ale film jako takový mě ani s odstupem let nijak zvlášť za srdce nevzal. Nepomohly ani osmdesátkové disco hity ani natřásající se hýždě Jennifer Bealsové. Možná kdyby tančila s tou svářečkou.. ()
Tak jsem konečně tu klasiku viděla celou a ne jen ty nejznámější scény. Film krásně odsýpal, což si myslím, že na něj bylo nejlepší. Hlavní herečka je moc pěkná, takže jsem na ni ráda koukala. Nejlepší scéna byla beztak ta v kostele u zpovědi, ta, kterou komunisté svého času vystřihli. A konečně jsem si všimla u té poslední zkouškové scény, jak se tam všichni ti, kteří ji tancovali, míchají - změna vlasů, svalů, dokonce i lehce barvy kůže. Je zajímavé, že tvůrci vymysleli něco, co nedokázal pořádně zatancovat jeden člověk. Naivní příběh okořeněný trochou hy(p)sterie. ()
Galerie (105)
Zajímavosti (43)
- Hudbu pro film mohl původně skládat Phil Collins, ale nabídky se dobrovolně vzdal. Texty k oskarové písni "What a feeling" dodala zpěvačka Irene Cara, kterou slova napadly v autě při cestě do studia v den nahrávání. (Epistemolog)
- Námět byl inspirován návštěvou strip baru v Torontu. Hlavní postava pak tanečnicí Maureen Marder. (don corleone)
- Irene Cara údajně napsala slova k oskarové skladbě v autě v den natáčení ve studiu. (don corleone)
Reklama