Terri

Přesně takovéhle "indiesundancenezávisléamerické" filmy mám rád. Měl jsem obavu z obsazení, protože Reillyho moc nemusím a onen metráček taky nevypadal dvakrát sympaticky, ale nakonec jsem byl hodně překvapen. Zahráno to bylo výborně. Co mě však na tomto filmu zaujalo nejvíc, byla ona v dobrém smyslu doslovná režie, kdy byla každá scéna dotažena do úplného konce. Slovní spojení "nikam nespěchat" režisér dotáhl na novou úroven a to mi velmi imponovalo, protože poklidné filmy jsou mými oblíbenci. Velice příjemné. (28.10.2011)

Film, který mění jedna jediná silná scéna evokující Kids, ale mám obavu, aby se k ní divák prokousal, protože vše předtím i potom je stokrát viděnou přehlídkou zhovadilosti amerických středoškoláků a tuctově vystavěným příběhem o vyděděnci, který je jak jinak než tlustý, frustrovaný, inteligentní a empatický...Nové tváře jako Olivia Crocicchia a Bridger Zadina příjemným překvapením... (29.09.2011)

No, ja mám rád filmy s vydedencami spoločnosti a s rôznymi týpkami v hlavnej úlohe a u tohoto to nebolo inak. Tieto filmy majú typický humor, ktorý je prehliadnuteľný väčšinou, ale o to veľkou bombou pre menšinu, ako i pre mňa a mne podobným hodnotiacim. Tým rád doporučím toto . (27.11.2011)

Klasická americká indie festivalovka zaměřující se na podivný život podivného teenagera. Problém těchto filmů je většinou v tom, že se v nich nic moc neděje a Terri není výjimkou. Divák sleduje vyvíjející se vztahy Terriho se svým ředitelem, ještě podivnějším kamarádem a dívkou svých snů, přičemž režisér s jejich výstavbou nikam nespěchá a "dějotvorné" situace rovnoměrně prokládá momenty zvýrazňujícími individualitu osamělého hlavního hrdiny. Se všemi problémy se Terri vypořádává plně v souladu se svojí flegmatickou povahou, z čehož vyplývá absence nějakých dramatičtějších okamžků. Film se tak pozvolna šine kupředu a na konci neurazí, ale ani nijak závratně nenadchne. Za shlédnutí ošem stojí, už jen kvůli skvěle obsazenému Jacobu Wysockim a zdatně sekundujícímu Johnu C. Reillym. (Jo ještě chci varovat, že se rozhodně jedná spíš o drama než komedii.) (19.09.2011)

Obézní teenager to nikdy nemá na základní škole lehké, ale záleží jen na něm, jak se adaptuje a jak se začlení do kolektivu. Mluvím z vlastní zkušenosti, také jsem po celou dobu studia na základce patřil mezi obézní děti, a tak je mi film svým tématem bližší, než by mi bylo milé, ale hlavní hrdina je zde naštěstí úplně jiný, než jsem byl kdysi já, takže jsem film mohl vnímat jen jako zajímavou psychologickou sondu do duše člověka, který se dobrovolně vymaňuje z kolektivu a který se tak, aniž by si to možná sám chtěl nebo dokázal přiznat, stává dobrovolným outsiderem. V určitých směrech hlavního hrdinu chápu, že se nechce příliš otevírat cizím lidem, i když jsou to spolužáci, a že je velmi obezřetný v navazování kontaktů se svými vrstevníky. A zde mluvím z vlastní zkušenosti, víte, ono když jste jiní než ostatní (v tomto případě obézní) a navíc v dětském věku, tak ta psychika tam pracuje takovými zvláštním způsobem, že jste mnohem více zranitelnější, takže logicky zvažujete, komu o sobě co řeknete a s kým navážete bližší vztahy, protože stačí jedno zrazení důvěry a vy se ocitnete totálně na dně. Nicméně já byl naštěstí v navazování kamarádství mnohem úspěšnější než hlavní hrdina, takže film jsem si užíval spíše jen jako obyčejný divák, který hlavního hrdinu chápe, ale mnohdy mu nerozumí. Film jako celek mě dokázal zaujmout, a i když jsem se chvílemi i trochu nudil, přesto si troufám označit film za zdařilý a uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (22.09.2012)